Toruň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Toruň Polsko
Toruń
Pohled na toruňské staré město
Pohled na toruňské staré město
Toruň  – znak
znak
Toruň  – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: 80 m n. m.
Vojvodství: Kujavsko-pomořské
Okres: Toruň
Toruń
Red pog.png
Toruń
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 115,75 km²
počet obyvatel: 206 619 [1] (2008)
hustota zalidnění: 1786 [1] obyv. / km²
správa
starosta: Michał Zaleski
oficiální web: http://www.um.torun.pl
telefonní předvolba: (+48) 56
PSČ: 87-100 až 87-120

Toruň (polsky Toruń [rod mužský], německy Thorn, latinsky Thorunia) je polské město v Kujavsko-pomořském vojvodství, je jedním z hlavních měst tohoto vojvodství (druhé je Bydhošť, polsky Bydgoszcz). Městem protéká řeka Visla (polsky Wisła). V roce 1997 bylo staré toruňské město zapsáno na seznam UNESCO.

V Toruni se narodil Mikuláš Koperník. Město je v Polsku známé produkcí perníku, tedy má stejnou pověst jako v Česku Pardubice.

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 12. - 11. století př. n. l. – hradiště lužické kultury
  • 8. - 9. století - hradiště u převozu přes Vislu
  • 1230 – založení hradu ve Staré Toruni
  • 22. prosince 1233 – městská práva
  • 1236 – přenesení Toruně na současné místo
  • 1264 – založení Nového Města
  • 1365 – město dostalo právo skladu (povinnost projíždějících kupců vyložit své zboží a nabídnout je k prodeji)
  • 14. - 15. století – období největšího rozkvětu Toruně, jedno z největších polských měst a důležité obchodní centrum. Město je známo také jako Thorun, Thorn (německy), Thorunia (latinsky)
  • 1411první toruňský mír
  • 1440 – přistoupení do Pruského svazu
  • 1454 – protikřižácké povstání, počátek třináctileté války, zbourání křižáckého hradu a spojení Starého a Nového Města
  • 1466 - druhý toruňský mír
  • 1473 – narození Mikuláše Koperníka
  • 1500 – zavěšení zvonu Tuba Dei
  • 16. století – většina obyvatel přechází na protestantismus
  • 17. století – švédské války, zničení města
  • 1724 - toruňský tumult (tj. vřava), známý také jako toruňský krvavý soud
  • 1793 – připojení Toruně k Prusku
  • 1807 - traktát z Tylży - Toruň součástí Varšavského knížectví
  • 1815 – z rozhodnutí Vídeňského kongresu zpátky do Pruska
  • 1919 – návrat do Polska
  • 1939 – německá okupace, Toruň v provincii Gdaňsk – Západní Prusko (Gdańsk-Prusy Zachodnie)
  • 1945 – osvobození, založení univerzity

Památky[editovat | editovat zdroj]

Barokní Palác Dębskich z 18. století

Nejcennější a nejoriginálnější památky Toruně pochází z gotického období. V architektuře jsou viditelné vlivy hanzovních měst, zejména Lübecku, Soest a Brugg. Malířství na vysoké úrovni se rozvíjelo nejprve pod českým vlivem (fresky v Mariánském kostele a v kostele sv. Jakuba), později podléhá nizozemskému vlivu (Sejmutí z kříže z kostelu sv. Jana, dnes v Dieceziálním muzeu v Pelplině, Umučení z kostela sv. Jakuba).

K hlavním památkám patří:

  • urbanistické uspořádání Starého i Nového Města, dochované téměř beze změny ze 13. století
  • gotické kostely:
    • sv. Janů, 13. – 14. století, gotické a barokní vnitřní vybavení
    • Panny Marie, pofrantiškánský z let 1350 - 1375, nemá věže, protože františkánům, kteří kostel založili, pravidla řádu zakazovala stavět věže
    • sv. Jakuba, z let 1309 - 1340, rozšířen v 14. - 15. století
  • Staroměstská radnice, postavený v letech 1391 - 1399 na místě starší zástavby z 13. století, ze které se zachovala mj. dolní část věže, přestavěna v 17. století, přestavěn po požáru v letech 1722 - 1737
  • městské hradby, stavěné od poloviny 13. století, rozšiřované a modernizované do 15. století, částečně rozebrané v 19. století, zachovaly se úseky podél Visly a brány: Mostecká, Klášterní a Plavecká (Żeglarska), jakož i četné bašty (např. Křivá věž)
  • ruiny křižáckého hradu, stavba začala v 50. letech 13. století, ukončena v druhé čtvrtině 14. století, zbourán v roce 1454 obyvateli Toruně (dochoval se prevét a spodní části hradeb)
Radnice na rynku
  • komplex gotických měšťanských domů z 14. – 16. století
  • poevangelický kostel sv. Ducha, postaven v letech 1754 - 1756 podle projektu Efraima Szregera, věž dostavěna v letech 1897 - 1899
  • Dům U hvězdy (Pod Gwiazdą) z 15. století, přestavěn v 17. století, fasáda z 18. století
  • sýpky z 14. - 18. století (mezi nimi nejlépe dochovaná gotická sýpka v Polsku)
  • zástavba tvrze Toruň, zahájeno v roce 1818, modernizováno a rozšiřováno do počátku 20. století

Ve čtvrti Podgórz:

  • kostel a klášter sv. Petra a Pavla z 14. století (nyní farní kostel františkánů)
  • ruiny hradu Dybowského, původně královského, později křižáckého, z 14. století

V městské části Kaszczorek:

  • gotický kostel z 13. století s dostavěnou věží z 18. století

Kultura[editovat | editovat zdroj]

  • Teatr im. Wilama Horzycy
  • Teatr Lalki i Aktora „Baj Pomorski“
  • Toruňský komorní orchestr (Toruńska Orkiestra Kameralna)
  • Kulturní centrum „Dvůr Artuse“ (Centrum Kultury „Dwór Artusa“)
  • Studentský klub „Od Nowa“
  • Oblastní muzeum (Muzeum Okręgowe)
  • Etnografické muzeum (Muzeum Entograficzne)
  • Galerie umění „Wozownia“ – (http://wozownia.w.interia.pl/)

Kulturní události a festivaly

  • Toruňský festival vědy a umění (Toruński Festiwal Nauki i Sztuki) – únor
  • Mezinárodní divadelní festival „Kontakt“ – květen
  • Festival hudby a umění baltských krajů „Probaltica“ – květen, (současně v Grudziądzu, Varšavě a Gdaňsku - http://www.probaltica.art.pl)
  • Mezinárodní letní festival „Toruň – hudba a architektura“ („Toruń - Muzyka i Architektura“) – červenec-srpen
  • Letní toruňské setkání uličních divadel (Letnie Toruńskie Spotkania Teatrów Ulicznych) – červenec-srpen
  • Mezinárodní Festival Světla "Skyway" (Międzynarodowy Festiwal Światła "Skyway") – srpen
  • Mezinárodní toruňské setkání loutkových divadel (Międzynarodowe Toruńskie Spotkania Teatrów Lalek) – prosinec

Sport[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 167. [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]