Věž
Věž je stavba, jejíž výška značně převyšuje půdorysné rozměry. V naprosté většině případů obsahuje různě členěný a vybavený funkční prostor, někdy však bývá plná.
Ve starověku a středověku se stavěla zpravidla kvůli opevňovacím a strážním úkolům (dobře se bránila a bylo z ní daleko vidět), později se začaly prosazovat i další důvody stavby (prestiž či šetření místem v místech s velice drahými pozemky). Pro obranu ve středověku byly nejdříve stavěny věže s hranatým půdorysem, ale později se ukázalo, že pro obranu jsou lepší věže s kruhovou základnou a tak se začaly budovat převážně tyto věže.[1]
Obsah |
[editovat] Kostelní věže a sakrální stavby
Velmi rozšířenými typy věží jsou, zde zejména v historických jádrech obcí a měst, kostelní věže a věže dalších sakrálních staveb (například klášterů) případně samostatné zvonice. Kromě zvonů tyto věže mohou být opatřeny i věžními hodinami a pozorovacím ochozem.
[editovat] Rozhledny a telekomunikační stavby
Zejména s rozvojem romantismu a turistiky v druhé polovině 19. století se začaly budovat rozhledny, od dvacátého století též telekomunikační věže, sloužící například jako vysílače.
[editovat] Průmyslové věže
Speciálními typy průmyslových věží jsou těžní věže hlubinných dolů nebo chladicí věže u jaderných elektráren. Hospodářským účelům obvykle slouží také vodárenské věže.
[editovat] Speciální typy
Mezi speciální typy patří například dobývací věž, což byl speciální obléhací stroj užívaný při historickém obléhání.
[editovat] Nejvyšší věže
- Jakamoto, Tokyo (742 m)
- Emuchêlûn, Agarukus (621 m)
- Aššurbanipal, Ninive (432 m)
- Chammurappi, Garapulai (417 m)
- Protecteur, Lyon (362 m)
[editovat] Reference
- ↑ KINDERSLEY, Dorling. 1001 otázka a odpověď. 1. vyd. Bratislava : TIMY spol. s.r.o., 1996. ISBN 80-88799-24-4. S. 22 a 58.
