Kazatelna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o kazatelně v kostele. Další významy jsou uvedeny v článku Kazatelna (rozcestník).
Pozdněgotická kamenná kazatelna v kostele sv. Jakuba v Brně

Kazatelna je vyvýšené místo v kostele, odkud kněz přednáší kázání. Schodiště vedoucí ke kazatelně se nazývá řečiště.[1] Kazatelny se v katolických kostelech, na rozdíl od některých protestantských, již většinou nepoužívají. Muslimská obdoba kazatelny je minbar.

Kazatelny se v kostele stavěly v místě s výbornou akustikou, aby bylo kněze co nejlépe slyšet po celém prostoru kostela. Hojně byly využívány v 16. století v době reformace, kdy se katolická strana snažila o posílení katolického povědomí lidí a protestantská naopak o získání co nejvíce původně katolických věřících do svého středu.

Po liturgické reformě Druhého vatikánského koncilu se kazatelna v katolických kostelích již obvykle nepoužívá (pokud nebyla úplně odstraněna), homilii kněz přednáší od ambonu, což bylo umožněno pokrokem ozvučovací techniky. Kněz již také není "nad" lidmi, ale s nimi ve stejné rovině. V nových kostelích se kazatelny již nestaví. Česko je po sametové revoluci na špici co do vykrádání kostelů a krádeží sakrálních předmětů, mnohé kostely byly vykradeny opakovaně, některé v severních a severozápadních Čechách i patnáctkrát. Jedním ze žádaných artiklů jsou i kazatelny, které jsou prý v současnosti žádány zejména v Nizozemí, kde se předělávají na domácí bary.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. viz např. Helena Čižinská: Týnský chrám – historie, Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem, 2000
  2. článek Barový pult z kazatelny in: Hlásí se policie
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu