Vícelodní kostel
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vícelodní kostel je kostel obsahující více než jednu loď. Jednotlivé lodi jsou zpravidla odděleny řadou sloupů či pilířů, tvořících arkádu.
Pokud je střední (hlavní) loď vyšší než boční lodě a v horní části stěny (nad arkádami) jsou prolomena okna, nazýváme kostel bazilikou a mluvíme o tzv. bazilikálním uspořádání. (poznámka: termín bazilika má odlišný význam v architektuře a v kanonickém právu). Pokud není hlavní loď vyšší o takový úsek zdiva, aby bylo možné (vzhledem k existenci krovů nad bočními loděmi) prolomit okna, mluvíme o nepravé bazilice. Pokud jsou všechny lodě stejně vysoké, mluvíme o síňověm uspořádání.

