Katedrála svatého Petra a Pavla
| Katedrála svatého Petra a Pavla | |
|---|---|
| Místo | |
| stát | |
| kraj | Jihomoravský |
| obec | statutární město Brno, městská část Brno-střed |
| zeměpisné souřadnice | 49° 11′ 27,11″ s. š., 16° 36′ 25,63″ v. d. |
| Základní informace | |
| náboženství | křesťanství |
| ritus | římskokatolická církev |
| užívání | Biskupství brněnské |
| Architektonický popis | |
| architekti | mj. Mořic Grimm, František Benedikt Klíčník, A. Kirstein |
| stavební sloh | novogotika, baroko |
| výstavba | cca 11.-12. století-1905 (dostavba věží) |
| Odkazy | |
| adresa | Petrov 9, 602 00 Brno-město |
| oficiální web | http://www.katedrala-petrov.cz |
Katedrála svatého Petra a Pavla (zkráceně Petrov) se nachází v Brně na vrchu Petrov v městské části Brno-střed v jihozápadní části katastrálního území Město Brno. Je národní kulturní památkou, patří k nejvýznamnějším architektonickým památkám jižní Moravy a také mezi nejvýraznější brněnské dominanty (mj. je vyobrazena na české desetikoruně). Obě věže jsou vysoké 84 metrů, interiér lodi a vnitřní zařízení je převážně barokní.
Současná vnější silueta se dvěma věžemi vznikla podle návrhu architekta Augusta Kirsteina,který vzešel jako vítězný z architektonické soutěže v roce 1901“[1].. Na jeho základě byl chrám přestavěn 1904-1909 ve stylu novogotiky.
Obsah |
Historie [editovat]
Počátky dnešní katedrály sahají až do 11. -12. století, kdy byla na jejím místě zbudována románská kaple. Na konci 12. století zde pak za vlády markraběte Konráda II. Oty vznikl kostelík, který měl vlastní apsidu i kryptu. Na konci 13. století došlo k další přestavbě na pravděpodobně románskou baziliku, jejíž pozůstatky byly nedávno objeveny během archeologického výzkumu katedrály a jsou dnes přístupné i veřejnosti. Chrám byl poté přestavěn do raně gotické podoby a dochází i ke vzestupu jeho důležitosti, když se stává proboštským kostelem a také kolegiátní kapitulou. Kostel byl také několikrát vážně poškozen, především v době třicetileté války. Interiér chrámu byl během 18. století poměrně silně barokizován architektem Mořicem Grimmem, což se projevilo především na bočních oltářích, na přestavbě hlavního a také na odstranění značné části gotických prvků z interiéru. Přestavbu katedrály provedl významný brněnský stavitel František Benedikt Klíčník. U barokizace se však vývoj katedrály nezastavil, jelikož byla v letech 1879-1891 dále architektonicky upravována. V této době došlo k novo-gotizující rekonstrukci presbytáře kaple Panny Marie a také sakristie. Podoba dnešního hlavního oltáře pochází z konce 19. století, když byl „původní“ barokní nahrazen dnešním, 11 m vysokým, pseudo-gotickým dřevěným oltářem od vídeňského řezbáře Josefa Leimera z roku 1891, který znázorňuje ukřižování Krista, na jehož spodní části je vyobrazeno všech dvanáct apoštolů. Po vnější straně katedrály se nachází náhrobky brněnských biskupů Václava Urbana Stufflera a Vincence Josefa Schrattenbacha a také několika patricijských rodin. Po levé straně směrem od hlavního vchodu se nachází vnější kazatelna, tzv. "Kapistránka", pojmenovaná podle františkánského řádového bratra Jana Kapistrána, který v Brně kázal ve druhé polovině roku 1451. Tato kazatelna mu však nesloužila, neboť vznikla až v pozdější době jako připomenutí jeho osoby.
Nápis nad vchodem [editovat]
Nad hlavním vstupem do katedrály se na jejím průčelí nachází latinsky psaný citát z Matoušova evangelia:
| „ | Venite ad me omnes qui laboratis et onerati estis / et ego reficiam vos tollite iugum meum super / vos et discite a me quia mitis sum et humilis / corde et invenietis requiem animabus vestris / iugum enim meum suave est et onus meum leve est.
Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, / a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho / a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný / srdcem a naleznete pro své duše odpočinek. / Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží. |
“ |
| — Mt 11, 28-30 | ||
Fotogalerie [editovat]
-
Vnější náhrobek biskupa Václava Urbana Stufflera
-
Noční pohled na katedrálu od kostela Nalezení svatého kříže
-
Pohled na katedrálu z věže Staré radnice
-
Pohled na historické centrum z věže katedrály
Reference [editovat]
- ↑ Zatloukal Pavel: Brněnská architektura 1815-1915 - Průvodce. Brno, Obecní dům 2006. str.161 ISBN 80-239-7745-8
Literatura [editovat]
- BÍLEK, Jiří. Brněnské kostely. Šlapanice : Vlastním nákladem, 2000. S. 9-18.
- KUČA, Karel. Brno: vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha : Baset, 2000. ISBN 978-80-86223-11-7.
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A-I. Praha : Academia, 1994. 651 s. ISBN 80-200-0474-2.