Česká církevní provincie

České a moravské diecéze

Česká církevní provincie je jedna ze dvou církevních provincií římskokatolické církve na území České republiky. Provincie se skládá z těchto diecézí:

• Arcidiecéze pražská (diecéze zal. 973, arcidiecézí od roku 1344)
• Diecéze litomyšlská (zal. 1344, fakticky zanikla za husitských válek, právně zrušena v polovině 16. století, od roku 1970 se používá jako titulární biskupství)
• Diecéze litoměřická (zal. 1655)
• Diecéze královéhradecká (zal. 1664)
• Diecéze českobudějovická (zal. 1785)
• Diecéze plzeňská (zal. 1993)

Historie a vývoj

Pražská diecéze byla povýšena na arcidiecézi 30. dubna 1344 papežem Klementem VI., což je faktickým datem vzniku české církevní provincie. Současně byla ustanovena diecéze litomyšlská, ta však zanikla za husitských válek.

Zřizování nových diecézí bylo spjato s katolickou reformací neboli protireformací. Litoměřická diecéze funguje od roku 1655, Královéhradecká diecéze byla založena roku 1664. Českobudějovická diecéze pak byla založena v roce 1785.

Dnešní Česká církevní provincie tradičně odpovídá zhruba poslednímu vymezení historické země Čechy, třebaže v Československu bylo zemské uspořádání státu zrušeno a Česká republika nemá a nikdy neměla správní jednotky uspořádané podle historických zemí.

Z území, která si Československo připojilo zákonem č. 450/1920 Sb. k 31. červenci 1920, připadlo Vitorazsko do Čech a Valticko s Dyjským trojúhelníkem k Moravě. Obdobně začlenila tato území i církev, avšak až apoštolskou konstitucí z 2. září 1937.

V Československu za první republiky sídlily dvě církevní provincie, česká v Praze a moravská v Olomouci, na Slovensku samostatná církevní provincie až roku 1977 neexistovala. Prvorepubliková vláda usilovala o to, aby se hranice církevních provincií přizpůsobily státním hranicím (části území Československa spadaly do působnosti polských a maďarských biskupů). K dohodě však nedošlo a mnichovská krize pak dořešení zabránila. Za Protektorátu Čechy a Morava se i církevní správa přizpůsobila připojení Sudet ke Třetí říši, formálně však hranice diecézí a provincií změněny nebyly.

Období komunistického Československa pak bylo charakterizované zejména tím, že činnost biskupství byla paralyzována a infiltrována lidmi spjatými s komunistickým režimem, většina biskupských stolců však byla neobsazena. Za Pražského jara 1968, kdy došlo k částečné obnově církevního života, Vatikán zpočátku váhal a s návrhem na zřízení slovenské církevní provincie s arcibiskupstvím v Bratislavě a převedení některých území z působnosti polských biskupů pod české a moravské diecéze tak přišel až po sovětské okupaci, na podzim 1968. Československá strana a vláda dlouho odolávaly snahám státního církevního sekretariátu o zahájení jednání, v březnu 1969 byro ÚV KSČ na přípravu jednání přistoupilo, ale již v dubnu 1969 rozhodlo o zastavení příprav. K jednáním došlo v roce 1972, Vatikán však vyžadoval v rámci změn hranic provincií zřízení nové provincie zvýšení počtu biskupů (ve hře bylo zřízení nových diecézí v západních Čechách a na severní Moravě), na což stát nepřistoupil, pokud Vatikán nezakročí proti tajně působícím biskupům a katolickým emigrantům. Delegace se pak v červenci 1976 dohodly na zřízení nové Slovenské církevní provincie se sídlem v Trnavě a na úpravě hranic diecézí podle státních hranic Československa. Jednání byla završena v září 1977, předsednictvo ÚV KSČ dohodu scválilo v říjnu 1977 a příslušná papežská bula byla publikována k 30. prosinci 1977.

Ke zřízení nové české Plzeňské diecéze a moravsko-slezské Ostravsko-opavské, o něž Vatikán usiloval už koncem 60. let, došlo až v květnu 1993 (vyčlenění plzeňské z pražské, českobudějovické a litoměřické) a v květnu 1996 (vyčlenění ostravsko-opavské z olomoucké).

Rozdělení diecézí v České republice do provincií a titul arcibiskupství mají dnes již význam jen symbolický, historický a formální.^[zdroj?] Faktickým nástrojem koordinace činnosti biskupů i vztahů církve jako celku je především Česká biskupská konference, která zahrnuje české i moravské římskokatolické i řeckokatolické biskupy.

Územní vymezení

Faktické vymezení

Území provincie je dáno výčtem diecézí. Do české církevní provincie patří ty diecéze v České republice, které převážnou částí spadají do historické země Čechy.

Vztah k posledním zemským hranicím

Tento článek zřejmě obsahuje výsledky vlastního výzkumu nebo neověřená tvrzení.
Prosím pomozte Wikipedii tím, že přidáte reference. Podívejte se na diskusní stránku, kde mohou být uvedeny další detaily.

Čechy a odchylný průběh hranice České a Moravské církevní provincie^[zdroj?]

Hranice české a moravské církevní provincie se poněkud odchylují od historických zemských hranic Čech a Moravy. Zde jsou uvedeny případy, kdy se zemská a církevní příslušnost liší.

Moravská sídla a obce, spadající do české církevní provincie

V okrese Jihlava

• vesnice Nový Svět (součást katastrálního území Spělov v městysu Dolní Cerekev)
• obce Horní Dubenky , Jihlávka , Měšín a Rantířov

V okrese Jindřichův Hradec

• vesnice Valtínov (součást obce Kunžak)
• obec Horní Meziříčko

V okrese Pelhřimov

vesnice Horní Vilímeč (součást města Počátky) a Vesce (součást města Počátky)

V okrese Svitavy

moravská část osady Hřebeč (součást obce Koclířov) a moravská část vesnice Ostrý Kámen (součást obce Karle)

Sídla a obce v Čechách patřící k Moravské církevní provincii

V okrese Jihlava

• Bedřichov u Jihlavy (součást statutárního města Jihlavy), Staré Hory (součást statutárního města Jihlavy), Zborná (součást statutárního města Jihlavy)
• obce Dvorce a Hybrálec

V okrese Jindřichův Hradec

• osada Nový Svět (součást katastrálního území Domašín, patřícího k obci Studená
• vesnice Zahrádky (součást obce Zahrádky)

V okrese Svitavy

• Česká Radiměř (součást obce Radiměř)
• vesnice Česká Dlouhá (součást města Březová nad Svitavou), Česká Kamenná Horka (součást obce Kamenná Horka)

V okrese Ústí nad Orlicí

• Dolní Morava (součást obce Dolní Morava), Herbortice (součást obce Cotkytle), Horní Morava (součást obce Dolní Morava) a Mezilesí u Lanškrouna (součást obce Cotkytle)

V okrese Žďár nad Sázavou

• vesnice Český Herálec (součást obce Herálec, Sedliště (součást města Jimramov), Stržanov (součást města Žďár nad Sázavou), Trhonice (součást města Jimramov)
• obce Polnička a Světnov