Arcidiecéze olomoucká
| Arcidiecéze olomoucká Archidioecesis Olomucensis |
|
|---|---|
 |
|
| Základní údaje | |
| Arcibiskup: | Jan Graubner |
| Pomocný biskup: | Josef Hrdlička |
| Generální vikář: | Josef Nuzík |
| Církevní provincie: | moravská |
| Děkanátů: | 21 |
| Farností: | 419 |
| Rozloha: | 10 018 km2 |
| Počet obyvatel: | 1 376 000 |
| Počet katolíků: | 568 000 |
| Podíl katolíků: | 41,3% |
| Stránky: | www.ado.cz |
 |
|
Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) vznikla v roce 1777, kdy bylo olomoucké biskupství (založené 1063, resp. obnovené, pokud vezmeme v potaz zmínky o olomouckých biskupech před rokem 1063) povýšeno na arcibiskupství. Nachází se na střední a severní Moravě, její sídelní město je Olomouc. Současný olomouckým arcibiskupem je Jan Graubner, pomocným biskupem je Josef Hrdlička a generálním vikářem arcidiecéze Josef Nuzík.
Obsah |
Historie [editovat]
Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku 1063 navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec svatého Metoděje, existující v letech 880–885. Metodějovým nástupcem byl biskup Wiching, který roku 890 z Velké Moravy odešel. Otázka osobnosti Gorazda a možnosti, že taktéž zastával biskupský úřad, se mnoha badatelům jeví jako nepravděpodobná. V roce 898 či 900 přichází z Říma na Velkou Moravu poselstvo, jehož členy jsou tři biskupové, kteří tak obnovují církevní provincii. Jeden z těchto biskupů pravděpodobně sídlil v Nitře, druhý snad v Olomouci, o třetím se spekuluje v souvislosti s Krakovem. V roce 976 je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s Dětmarem navštívil mohučského metropolitu. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana. Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je Jan I. (Johann I. von Brenau, biskupem 1063-1085). V průběhu dějin nabyli olomoučtí biskupové značného majetku. Z dnešního pohledu se může zdát překvapivým, že jim patřily dokonce například i Vítkovické[1] a čeladenské železárny.[2] Významnou součástí panství olomouckých (arci)biskupů byla Kroměříž, kde měli letní sídlo a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků.
Letní sídlo v Kroměříži [editovat]
Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v Kroměříži vybudovali nejprve hrad, který byl později renesančně a barokně přestavěn (dnešní Arcibiskupský zámek) a dvě zahrady (parky), Květnou a k zámku přiléhající Podzámeckou zahradu. Květná zahrada (pův. Libosad) s barokní rotundou (rondelem) s umělými grottami a výjevy z antické mytologie. V rondelu, stejně jako ve zbytku zahrady, byla nainstalována důmyslná soustava vodotrysků. Barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v zahradě, a to jak volně, tak ve 244 metrů dlouhé kolonádě, nejdelší v ČR. V zámku je galerie, v níž jsou zastoupeni evropští mistři (Anthonis van Dyck, Cranach aj.), nejdražším obrazem galerie byl Tizianův obraz Apollon trestá Marsya, údajně druhý nejdražší obraz v ČR), významná numismatická sbírka a jeden z nejcennějších světových historických knižních fondů.[3] V Kroměříži byla též biskupská sýpka, mincovna[4] a vinné sklepy. Vinné sklepy fungují dodnes, v mincovně sídlí od její rekonstrukce v roce 1998 muzeum mincovnictví na Moravě.[5]
Současnost [editovat]
V Olomouci sídlí Arcidiecézní muzeum Olomoucké arcidiecéze, jež shromažďuje především liturgické předměty. Sídlem úřadů arcibiskupství olomouckého je Arcibiskupský palác v Olomouci, od roku 2011 také přístupný veřejnosti jako prohlídkový objekt.
Správa [editovat]
Správu arcidiecéze olomoucké provádí Arcibiskupství olomoucké.
Základní údaje diecéze [editovat]
- Rozloha: 10 018 km2
- Obyvatel: 1,376 mil.
- Katolíků: 568 000
- Děkanátů: 21
- Farností: 419
- Kněží: 378
- Kostelů a kaplí: 1 275
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ http://www.vitkovice.cz/firma/historie.php Navštíveno 18. 1. 2009
- ↑ http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=14747 Navštíveno 18. 1. 2009
- ↑ http://74.125.77.132/search?q=cache:sHns1MTLQkEJ:www.etf.cuni.cz/library/Knihovnifond.doc+olomouck%C3%A9+arcibiskupstv%C3%AD+majetek&hl=en&ct=clnk&cd=4&lr=lang_cs%7Clang_sk&client=firefox-a Navštíveno 18. 1. 2009
- ↑ http://www.numismatika.cz/Mincovna/historie.htm Navštíveno 18. 1. 2009
- ↑ http://www.numismatika.cz/Mincovna/mincovna.htm Navštíveno 18. 1. 2009
Literatura [editovat]
- ELBEL, Petr. Dějiny neúspěchu aneb úsilí Přemyslovců o zřízení arcibiskupství v českých zemích. In WIHODA, Martin; REITINGER, Lukáš. Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Brno : Matice moravská, 2010. ISBN 978-80-86488-69-1. s. 238-306.
- ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. I. Praha : Ústřední církevní nakladatelství, 1987. 292 s.
- ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. II. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 2003. 605 s. ISBN 80-7266-156-6.
Související články [editovat]
- Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
- Seznam generálních vikářů olomoucké diecéze a arcidiecéze
- Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci
- Kolegiátní kapitula u svatého Mořice v Kroměříži
- Arcidiecézní muzeum Olomouc
- Arcidiecézní charita Olomouc
- Arcibiskupský palác v Olomouci
Externí odkazy [editovat]
- Stránky arcidiecéze
- Údaje na stránkách o katolické hierarchii
- Poklady arcibiskupské rezidence (2007) Radniční listy 9, Olomouc, 26-27. - článek s několika fotografiemi interiéru arcibiskupského paláce.
- Olomoučtí biskupové a arcibiskupové
- - článek o arcibiskupu Rudolfovi, zakladateli Vítkovických železáren
- Seznam olomouckých arcibiskupů a biskupů, "Kdo byl kdo" v našich dějinách ve 20. století
