Arcidiecéze olomoucká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Je navrženo, aby byl obsah článku Arcibiskupství olomoucké vložen do tohoto článku nebo jeho části, a aby tak oba články byly sloučeny. (Diskuse)

Arcidiecéze olomoucká Archidioecesis Olomucensis
Základní údaje
Arcibiskup:	Jan Graubner
Pomocný biskup:	Josef Hrdlička
Generální vikář:	Milán Kouba, Josef Nuzík[1]
Církevní provincie:	moravská
Děkanátů:	21
Farností:	419
Rozloha:	10 020 km2
Počet obyvatel:	1 375 000
Počet katolíků:	568 000
Podíl katolíků:	41,3%
Stránky:	www.ado.cz

Katedrála svatého Václava

Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) vznikla v roce 1777, kdy bylo olomoucké biskupství (založené 1063, resp. obnovené, pokud vezmeme v potaz zmínky o olomouckých biskupech před rokem 1063) povýšeno na arcibiskupství. Nachází se na střední a severní Moravě, její sídelní město je Olomouc. Současný olomouckým arcibiskupem je Jan Graubner, pomocným biskupem je Josef Hrdlička.

[editovat] Historie

pamětní deska od Otmara Olivy na budově olomouckého arcibiskupství věnovaná Antonínu Cyrilu Stojanovi, Josefu Karlu Matochovi a návštěvě Jana Pavla II.

Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku 1063 navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec svatého Metoděje, existující v letech 880–885. Metodějovým nástupcem byl biskup Wiching, který roku 890 z Velké Moravy odešel. Otázka osobnosti Gorazda a možnosti, že taktéž zastával biskupský úřad, se mnoha badatelům jeví jako nepravděpodobná. V roce 898 či 900 přichází z Říma na Velkou Moravu poselstvo, jehož členy jsou tři biskupové, kteří tak obnovují církevní provincii. Jeden z těchto biskupů pravděpodobně sídlil v Nitře, druhý snad v Olomouci, o třetím se spekuluje v souvislosti s Krakovem. V roce 976 je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s Dětmarem navštívil mohučského metropolitu. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana. Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je Jan I. (Johann I. von Brenau, biskupem 1063-1085). V průběhu dějin nabyli olomoučtí biskupové značného majetku. Z dnešního pohledu se může zdát překvapivým, že jim patřily dokonce například i Vítkovické^[2] a čeladenské železárny.^[3] Významnou součástí panství olomouckých (arci)biskupů byla Kroměříž, kde měli letní sídlo a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků.

[editovat] Letní sídlo v Kroměříži

Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v Kroměříži vybudovali nejprve hrad, který byl později renesančně a barokně přestavěn (dnešní Arcibiskupský zámek) a dvě zahrady (parky), Květnou a k zámku přiléhající Podzámeckou zahradu. Květná zahrada (pův. Libosad) s barokní rotundou (rondelem) s umělými grottami a výjevy z antické mytologie. V rondelu, stejně jako ve zbytku zahrady, byla nainstalována důmyslná soustava vodotrysků. Barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v zahradě, a to jak volně, tak ve 244 metrů dlouhé kolonádě, nejdelší v ČR. V zámku je galerie, v níž jsou zastoupeni evropští mistři (Anthonis van Dyck, Cranach aj.), nejdražším obrazem galerie byl Tizianův obraz Apollon trestá Marsya, údajně druhý nejdražší obraz v ČR), významná numismatická sbírka a jeden z nejcennějších světových historických knižních fondů.^[4] V Kroměříži byla též biskupská sýpka, mincovna^[5] a vinné sklepy. Vinné sklepy fungují dodnes, v mincovně sídlí od její rekonstrukce v roce 1998 muzeum mincovnictví na Moravě.^[6]

[editovat] Historie olomouckého arcibiskupství v datech

• 1063 – obnoveno olomoucké biskupství
• 1664–1674 budovu dnešního arcibiskupského paláce projektoval Giovanni Pietro Tencalla a stavba vybudována ještě za stejného biskupa (1664-1695 Karel II. z Lichtenštejna). Autorem štukové výzdoby interiérů je Baltazar Fontana.
• 1777 – olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství
• 2. prosince 1848 – v tomto paláci abdikoval Ferdinand V. Dobrotivý a na trůn nastoupil císař František Josef I.
• 1850 – v tomto paláci byla podepsána Olomoucká punktace
• 1906 – opraveno průčelí
• 90. léta 20. století - arcibiskupský palác navštívil Jan Pavel II. (20.-22. května 1995 u příležitosti svatořečení sv. Jana Sarkandra) a Václav Havel

[editovat] Současnost

V Olomouci sídlí Arcidiecézní muzeum Olomoucké arcidiecéze, jež shromažďuje především liturgické předměty.

[editovat] Správa

Olomouckou arcidiecézi spravuje Arcibiskupství olomoucké, které sídlí v arcibiskupském paláci raně barokního stylu.

Správu arcidiecéze olomoucké provádí Arcibiskupství olomoucké.

[editovat] Související články

• Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
• Arcidiecézní charita Olomouc

[editovat] Reference

1. ↑ Arcibiskupství olomoucké má dva generální vikáře, tisková zpráva ČBK, 11. 8. 2009.
2. ↑ http://www.vitkovice.cz/firma/historie.php Navštíveno 18. 1. 2009
3. ↑ http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=14747 Navštíveno 18. 1. 2009
4. ↑ http://74.125.77.132/search?q=cache:sHns1MTLQkEJ:www.etf.cuni.cz/library/Knihovnifond.doc+olomouck%C3%A9+arcibiskupstv%C3%AD+majetek&hl=en&ct=clnk&cd=4&lr=lang_cs|lang_sk&client=firefox-a Navštíveno 18. 1. 2009
5. ↑ http://www.numismatika.cz/Mincovna/historie.htm Navštíveno 18. 1. 2009
6. ↑ http://www.numismatika.cz/Mincovna/mincovna.htm Navštíveno 18. 1. 2009

[editovat] Externí odkazy

• Stránky arcidiecéze
• Údaje na stránkách o katolické hierarchii
• Poklady arcibiskupské rezidence (2007) Radniční listy 9, Olomouc, 26-27. - článek s několika fotografiemi interiéru arcibiskupského paláce.
• Olomoučtí biskupové a arcibiskupové
• - článek o arcibiskupu Rudolfovi, zakladateli Vítkovických železáren
• Seznam olomouckých arcibiskupů a biskupů, "Kdo byl kdo" v našich dějinách ve 20. století