Arcidiecéze olomoucká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Arcidiecéze olomoucká
Archidioecesis Olomucensis
Znak olomoucké arcidiecéze
Základní údaje
Arcibiskup: Jan Graubner
Pomocný biskup: Josef Hrdlička
Generální vikář: Josef Nuzík
Církevní provincie: moravská
Děkanátů: 21
Farností: 419
Rozloha: 10 018 km2
Počet obyvatel: 1 376 000
Počet katolíků: 568 000
Podíl katolíků: 41,3%
Stránky: www.ado.cz
Poloha olomoucké arcidiecéze v rámci moravské církevní provincie

Arcidiecéze olomoucká (latinsky Archidioecesis Olomucensis) je římskokatolická arcidiecéze na území střední a severní Moravy se sídlem v Olomouci. Olomoucké biskupství vzniklo v roce 1063 v návaznosti na starší tradici moravských biskupů, v roce 1777 bylo povýšeno na arcibiskupství. Současný olomouckým arcibiskupem je Jan Graubner, pomocným biskupem je Josef Hrdlička a generálním vikářem arcidiecéze Josef Nuzík.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pamětní deska od Otmara Olivy na budově olomouckého arcibiskupství věnovaná Antonínu Cyrilu Stojanovi, Josefu Karlu Matochovi a návštěvě Jana Pavla II.

Dle tradice olomoucký biskupský stolec svým obnovením roku 1063 navázal na moravsko-panonskou církevní provincii, tedy na arcibiskupský stolec svatého Metoděje, existující v letech 880885. Metodějovým nástupcem byl biskup Wiching, který roku 890 z Velké Moravy odešel. Otázka osobnosti Gorazda a možnosti, že taktéž zastával biskupský úřad, se mnoha badatelům jeví jako nepravděpodobná. V roce 898 či 900 přichází z Říma na Velkou Moravu poselstvo, jehož členy jsou tři biskupové, kteří tak obnovují církevní provincii. Jeden z těchto biskupů pravděpodobně sídlil v Nitře, druhý snad v Olomouci, o třetím se spekuluje v souvislosti s Krakovem. V roce 976 je zmíněn olomoucký biskup (snad Vratislav), který společně s Dětmarem navštívil mohučského metropolitu. Prameny také zmiňují olomouckého biskupa Silvestra a Jana. Prvním bezpečně doloženým biskupem olomouckým je Jan I. (Johann I. von Brenau, biskupem 10631085). V průběhu dějin nabyli olomoučtí biskupové značného majetku. Z dnešního pohledu se může zdát překvapivým, že jim patřily dokonce například i Vítkovické[1] a čeladenské železárny.[2] Významnou součástí panství olomouckých (arci)biskupů byla Kroměříž, kde měli letní sídlo a dlouhou dobu též centrum správy arcibiskupských statků.

Letní sídlo v Kroměříži[editovat | editovat zdroj]

Olomoučtí biskupové pro potřebu svou a za reprezentativním účelem v Kroměříži vybudovali nejprve hrad, který byl později renesančně a barokně přestavěn (dnešní Arcibiskupský zámek) a dvě zahrady (parky), Květnou a k zámku přiléhající Podzámeckou zahradu. Květná zahrada (pův. Libosad) s barokní rotundou (rondelem) s umělými grottami a výjevy z antické mytologie. V rondelu, stejně jako ve zbytku zahrady, byla nainstalována důmyslná soustava vodotrysků. Barokní zákaz zobrazování pohanských božstev porušují kromě maleb uvnitř rotundy i sochy umístěné v zahradě, a to jak volně, tak ve 244 metrů dlouhé kolonádě, nejdelší v ČR. V zámku je galerie, v níž jsou zastoupeni evropští mistři (Anthonis van Dyck, Cranach aj.), nejdražším obrazem galerie byl Tizianův obraz Apollon trestá Marsya, údajně druhý nejdražší obraz v ČR), významná numismatická sbírka a jeden z nejcennějších světových historických knižních fondů.[3] V Kroměříži byla též biskupská sýpka, mincovna[4] a vinné sklepy. Vinné sklepy fungují dodnes, v mincovně sídlí od její rekonstrukce v roce 1998 muzeum mincovnictví na Moravě.[5]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V Olomouci sídlí Arcidiecézní muzeum Olomoucké arcidiecéze, jež shromažďuje především liturgické předměty. Sídlem úřadů arcibiskupství olomouckého je Arcibiskupský palác v Olomouci, od roku 2011 také přístupný veřejnosti jako prohlídkový objekt.

Správa[editovat | editovat zdroj]

Olomouckou arcidiecézi spravuje Arcibiskupství olomoucké, které sídlí v arcibiskupském paláci ve Wurmově ulici

Správu arcidiecéze olomoucké provádí Arcibiskupství olomoucké.

Základní údaje diecéze[editovat | editovat zdroj]

  • Rozloha: 10 018 km2
  • Obyvatel: 1,376 mil.
  • Katolíků: 568 000
  • Děkanátů: 21
  • Farností: 419
  • Kněží: 378
  • Kostelů a kaplí: 1 275

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.vitkovice.cz/firma/historie.php Navštíveno 18. 1. 2009
  2. http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=14747 Navštíveno 18. 1. 2009
  3. http://web.archive.org/web/20070815233657/http://www.etf.cuni.cz/library/Knihovnifond.doc%7Clang_sk&client=firefox-a Navštíveno 18. 1. 2009
  4. http://www.numismatika.cz/Mincovna/historie.htm Navštíveno 18. 1. 2009
  5. http://www.numismatika.cz/Mincovna/mincovna.htm Navštíveno 18. 1. 2009

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ELBEL, Petr. Dějiny neúspěchu aneb úsilí Přemyslovců o zřízení arcibiskupství v českých zemích. In WIHODA, Martin; REITINGER, Lukáš. Proměna středovýchodní Evropy raného a vrcholného středověku. Brno : Matice moravská, 2010. ISBN 978-80-86488-69-1. S. 238-306.
  • ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. I. Praha : Ústřední církevní nakladatelství, 1987. 292 s.  
  • ZUBER, Rudolf. Osudy moravské církve v 18. století. II. Olomouc : Matice cyrilometodějská, 2003. 605 s. ISBN 80-7266-156-6.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°35′44,69″ s. š., 17°15′39,27″ v. d.