František Saleský Bauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
František Saleský kardinál Bauer
Portrét od J. Vilímka
Portrét od J. Vilímka
Narození 26. ledna 1841
Rakouské císařství Hrachovec,
Rakouské císařství
Úmrtí 25. listopadu 1915 (ve věku 74 let)
Rakousko-Uhersko Olomouc, Rakousko-Uhersko

Prof. František Saleský kardinál Bauer, německy Franz Salentin von Sales Bauer, pokřtěn jako František Karel (26. ledna 1841 Hrachovec, Habsburská monarchie25. listopadu 1915, Olomouc) byl český katolický duchovní a teolog, 8. biskup brněnský (18821904) a 8. arcibiskup olomoucký (19041915).

Ukončil gymnázium v Kroměříži a teologii v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze dne 19. července 1863. Byl jmenován kaplanem ve Vyškově, brzy se ale vrátil do Olomouce, kde působil od r. 1865 jako adjunkt a od r. 1867 jako mimořádný profesor biblistiky na teologické fakultě. V letech 18731882 přednášel novozákonní biblistiku na Teologické fakultě v Praze, v letech 18801882 byl rektorem pražského kněžského semináře.[1]

Biskup, arcibiskup, kardinál[editovat | editovat zdroj]

Jako brněnský biskup proslul horlivým udělováním svátostí a stavebními podniky. Svátost biřmování udělil 365 tisícům biřmovanců. Posvětil 39 nových kostelů a 55 oltářů, také hlavní oltář v brněnské katedrále. Podílel se také na založení Kongregace Milosrdných sester III. řádu svatého Františka v roce 1886. Do Brna svolal dvakrát český katolický sjezd. Zasazoval se o jazykovou rovnoprávnost na Moravě.[1] Zasloužil se o novogotickou přestavbu katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, k níž nechal přistavět dvě nové věže. Na vlastní náklady vybudoval v biskupské rezidenci novogotickou domácí kapli Sv. Kříže a blahoslavené Panny Marie (1887), která je spolu s katedrálou dominantou Petrova. Ze zdravotních důvodů podal rezignaci, ta ale nebyla přijata.

Náhrobek Františka Saleského Bauera v katedrále svatého Václava v Olomouci

Úřadu olomouckého arcibiskupa se ujal v těžké době po vynucené rezignaci arcibiskupa Theodora Kohna se záměrem uklidnit poměry. Na svého předchůdce navázal v tom, že pokračoval v jím zavedené praxi každoročních exercicií pro kněze. Stal se patronem a hostitelem prvních tří unionistických sjezdů na Velehradě v letech 1907, 1909 a 1911. Roku 1904 obdržel Velký kříž Řádu Františka Josefa, později i Velký kříž Leopoldova řádu. V roce 1911 jej papež Pius X. jmenoval kardinálem s titulem svatého Jeronýma. Pro zhoršující se zdraví se nemohl zúčastnit konkláve v r. 1914 a v listopadu následujícího roku zemřel. Pohřben je v katedrále sv. Václava v Olomouci. Jeho biskupské heslo znělo „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“.

V místě jeho rodiště, Hrachovci (místní část Valašského Meziříčí), je nedaleko mlýna, kde se narodil, umístěn jeho památník.

Erby[editovat | editovat zdroj]

Znak biskupa Františka S. Bauera

Jako biskupovi brněnskému mu byl udělen v roce 1887 znak čtvrcený, v prvním a čtvrtém modrém poli znak brněnské kapituly (zkřížený klíč a meč), ve druhém a třetím stříbrném modré mlýnské kolo; tento znak je také vytesán na Petrově. V Olomouci užíval dva znaky. Do jmenování kardinálem čtvrcený znak arcidiecéze ze středním polceným štítkem (heraldicky vpravo se svatým Václavem ze znaku olomoucké kapituly, heraldicky vlevo dělený znak užívaný v Brně). Od roku 1912 užíval znaku čtvrceného, v prvním a druhém poli se znakem arcidiecéze, v třetím a čtvrtém poli původní střední štítek.

Znak Františka Saleského Bauera v katedrále svatého Václava v Olomouci

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, ISBN 80-7325-029-2 (str. 12)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno : Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 18.  
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  
  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 75–77.  
  • POJSL Miloslav, Teologická fakulta v Olomouci (1860-1946), in: Fiala Jiří - Kašpar Zdeněk - Mlčák Leoš - Pojsl Miloslav - Urbášek Pavel, Univerzita v Olomouci (1573-2009), Olomouc, UP 2009 (ISBN 978-80-244-2227-5), 85–96.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 59.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha : Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 283.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Rektor Arcibiskupského semináře v Praze
Předchůdce:
???
18801882
František Saleský Bauer
Nástupce:
???
8. biskup brněnský
Předchůdce:
Karel Nöttig
18821904
František Saleský Bauer
Nástupce:
Pavel Huyn
8. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Theodor Kohn
19041915
František Saleský Bauer
Nástupce:
Lev Skrbenský z Hříště