František Saleský Bauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jeho Eminence
František Saleský kardinál Bauer
Diecéze brněnská

VIII. biskup
brněnský

-

Arcidiecéze olomoucká
VIII. arcibiskup
olomoucký

Portrét od J. Vilímka
Předchůdce Theodor Kohn - Arcidiecéze olomoucká
Nástupce Lev Skrbenský z Hříště Arcidiecéze olomoucká
Heslo „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“
Znak Coat of arms of František Saleský Bauer.svg
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • úřad 1 (rok–rok)
  • úřad 2 (rok–rok)
Zúčastnil se
  • významné události 1
  • významné události 2
Osobní údaje
Datum narození 26. ledna 1841
Místo narození Hrachovec
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Datum úmrtí 25. listopadu 1915 (ve věku 74 let)
Místo úmrtí Olomouc
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Povolání
Církevní heraldika
Římskokatolický duchovní

Prof. František Saleský kardinál Bauer, německy Franz Salentin von Sales Bauer, pokřtěn jako František Karel (26. ledna 1841 Hrachovec [1] , Habsburská monarchie25. listopadu 1915, Olomouc) byl český katolický duchovní a teolog, 8. biskup brněnský (18821904) a 8. arcibiskup olomoucký (19041915).

Ukončil gymnázium v Kroměříži a teologii v Olomouci, kde byl vysvěcen na kněze dne 19. července 1863. Byl jmenován kaplanem ve Vyškově, brzy se ale vrátil do Olomouce, kde působil od r. 1865 jako adjunkt a od r. 1867 jako mimořádný profesor biblistiky na teologické fakultě. V letech 18731882 přednášel novozákonní biblistiku na Teologické fakultě v Praze, v letech 18801882 byl rektorem pražského kněžského semináře.[2]

Biskup, arcibiskup, kardinál[editovat | editovat zdroj]

Jako brněnský biskup proslul horlivým udělováním svátostí a stavebními podniky. Svátost biřmování udělil 365 tisícům biřmovanců. Posvětil 39 nových kostelů a 55 oltářů, také hlavní oltář v brněnské katedrále. Podílel se také na založení Kongregace Milosrdných sester III. řádu svatého Františka v roce 1886. Do Brna svolal dvakrát český katolický sjezd. Zasazoval se o jazykovou rovnoprávnost na Moravě.[2] Zasloužil se o novogotickou přestavbu katedrály sv. Petra a Pavla v Brně, k níž nechal přistavět dvě nové věže. Na vlastní náklady vybudoval v biskupské rezidenci novogotickou domácí kapli Sv. Kříže a blahoslavené Panny Marie (1887), která je spolu s katedrálou dominantou Petrova. Ze zdravotních důvodů podal rezignaci, ta ale nebyla přijata.

Náhrobek Františka Saleského Bauera v katedrále svatého Václava v Olomouci

Úřadu olomouckého arcibiskupa se ujal v těžké době po vynucené rezignaci arcibiskupa Theodora Kohna se záměrem uklidnit poměry. Na svého předchůdce navázal v tom, že pokračoval v jím zavedené praxi každoročních exercicií pro kněze. Stal se patronem a hostitelem prvních tří unionistických sjezdů na Velehradě v letech 1907, 1909 a 1911. Roku 1904 obdržel Velký kříž Řádu Františka Josefa, později i Velký kříž Leopoldova řádu. V roce 1911 jej papež Pius X. jmenoval kardinálem s titulem svatého Jeronýma. Pro zhoršující se zdraví se nemohl zúčastnit konkláve v r. 1914 a v listopadu následujícího roku zemřel. Pohřben je v katedrále sv. Václava v Olomouci. Jeho biskupské heslo znělo „Chci kráčet ve stopách svatého Cyrila a Metoděje“.

V místě jeho rodiště, Hrachovci (místní část Valašského Meziříčí), je nedaleko mlýna, kde se narodil, umístěn jeho památník.

Erby[editovat | editovat zdroj]

Znak biskupa Františka S. Bauera

Jako biskupovi brněnskému mu byl udělen v roce 1887 znak čtvrcený, v prvním a čtvrtém modrém poli znak brněnské kapituly (zkřížený klíč a meč), ve druhém a třetím stříbrném modré mlýnské kolo; tento znak je také vytesán na Petrově. V Olomouci užíval dva znaky. Do jmenování kardinálem čtvrcený znak arcidiecéze ze středním polceným štítkem (heraldicky vpravo se svatým Václavem ze znaku olomoucké kapituly, heraldicky vlevo dělený znak užívaný v Brně). Od roku 1912 užíval znaku čtvrceného, v prvním a druhém poli se znakem arcidiecéze, v třetím a čtvrtém poli původní střední štítek.

Znak Františka Saleského Bauera v katedrále svatého Václava v Olomouci

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b Jiří Hanuš: Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století; CDK, Brno 2005, ISBN 80-7325-029-2 (str. 12)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: neproměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef; Doffek, Jiří; Saňová, Jana. Brno : Biskupství brněnské, 2007. 350 s. ISBN 978-80-254-0298-6. S. 18.  
  • Encyklopedický slovník křesťanského Východu / Edward de Farrugia ; odpovědný redaktor českého vydání Pavel Ambros. Olomouc : Refugium Velehrad–Roma, 2010. 1039 s. ISBN 978-80-7412-019-0. S. 151.
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.  
  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 75–77.  
  • POJSL Miloslav, Teologická fakulta v Olomouci (1860-1946), in: Fiala Jiří - Kašpar Zdeněk - Mlčák Leoš - Pojsl Miloslav - Urbášek Pavel, Univerzita v Olomouci (1573-2009), Olomouc, UP 2009 (ISBN 978-80-244-2227-5), 85–96.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 59.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 3. sešit : Bas–Bend. Praha : Libri, 2005. 264–375 s. ISBN 80-7277-287-2. S. 283.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie František Saleský Bauer ve Wikimedia Commons

Rektor Arcibiskupského semináře v Praze
Předchůdce:
???
18801882
František Saleský Bauer
Nástupce:
???
8. biskup brněnský
Předchůdce:
Karel Nöttig
18821904
František Saleský Bauer
Nástupce:
Pavel Huyn
8. arcibiskup olomoucký
Předchůdce:
Theodor Kohn
19041915
František Saleský Bauer
Nástupce:
Lev Skrbenský z Hříště