Mince

Prvorepublikový svatováclavský dukát 1923

Mince různých měn

Mince jsou jedním z nejdéle trvajících prostředků směny, první zmínky se objevují již před 4500 lety, ovšem opravdový rozmach přišel s antickým Řeckem, kde se standardizovala váha a ryzost. V dnešní době jsou mince stále nepostradatelnou částí měnového systému, ovšem jejich úloha se podstatně změnila. Novodobá mince totiž sama o sobě nemá žádnou hodnotu a pokud by se za ni nezaručil stát, tak by se jednalo o pouhý kus plechu. V minulosti tomu bylo naopak, neboť byly mince raženy především z drahých kovů (zlato, stříbro) a tak představovaly hodnotu i bez statní garance. Výroba mincí je čím dál tím nákladnější, přičemž mikro-platební systémy se neustále zdokonalují. Je tedy možné, že jednoho dne nám již v peněžence žádné mince chrastit nebudou.

Charakteristika

Druhy, tvary, nominály, složení a vzhled používaných mincí jsou stanoveny příslušnými právními předpisy státu kde platí či platily, případně banky či jiné autority, která má emisní právo. Přední strana mince se nazývá avers - (líc), zadní strana revers - (rub). Lícem je vždy ta strana, na níž je zobrazena nominální hodnota mince. V dnešní době jsou mince většinou ražené. Z minulosti známe i mince lité. Mincemi se zabývá základní historická věda zvaná numismatika.

Mince a inflace

Původně mince měly stejnou hodnotu jako drahý kov, ze kterého byly vyrobeny. Představovaly vlastně úřední potvrzení mincovnou, že daný kus kovu má určitou hmotnost a určitou kvalitu. Později se začaly mince zlehčovat příměsemi levnějších kovů a jejich hodnota začala být spjatá s kredibilitou panovníka, který je vydal. Různé mince měly různou pověst v zahraničí a byly různě ceněny. Nakonec došlo k tomu, že je materiálová hodnota mincí nižší, než jejich nominální hodnota. Mince je dnes v podstatě pouze „kovová bankovka“. S postupující inflací však dochází u mincí nižších nominálních hodnot k paradoxnímu jevu. Výrobní náklady přesahují jejich nominální hodnotu. S další inflací se materiálová cena mincí zvyšuje a většinou ustává jejich emise nebo jsou stahovány z oběhu. V případě, že cena kovu mince převýší její nominální hodnotu, tato mince mizí z oběhu sama. Většinou se tak děje při hyperinflaci.

Sbírání mincí

Sbírání mincí patří odedávna mezi klasické sběratelské obory. Sbírají se všechny druhy mincí, sběratelé mohou být zaměřeni na určité historické období či jeden konkrétní region. V poslední době se však sběratelství stalo zálibou střední generace, kterou krom uměleckého zpracování zajímá i investiční faktor. Zdroj:

Numismatika

Numismatika je pomocná věda historická zabývající se mincemi a medailemi celkově, nejedná se jen o pouhé sbírání mincí. Tento obor má počátky již v antickém Řecku, avšak opravdový věhlas a prestiž získala až v renesanci. Česko patří k zemím, kde má sběratelství silné zázemí (především první republika) a pamětní mince ražené na českém území jsou oblíbené v řadě zemích, což dokazuje, že současný náklad zlatých mincí je rozprodán předem minimálně do roku 2010.

Numizmatika je základní historickou vědou. V minulosti byla (nesprávně) řazena mezi pomocné vědy historické.

Zajímavosti

Největší zlatá mince na světě pochází z Kanady a jmenuje se Maple Leaf (česky javorový list). Drží několik mincovních rekordů.

S průměrem 50 cm, tloušťkou 3 cm a váhou 100 kg je to největší a nejtěžší mince na světě. Má také největší nominální hodnotu - jeden milion kanadských dolarů, reálná cena je více než dvojnásobná.

Obří minci, která má také nejvyšší ryzost na světě, vyrobili Kanaďané v roce 2007 v několika exemplářích u příležitosti ukázky nového designu tradiční investiční zlaté mince.

Související články

• České mince
• Euromince

Externí odkazy

• Aktuálně.cz - Češi bohatnou, kupují sběratelské mince ve velkém
• Historie Československé 5 koruny
• Numismatické rady a zajímavosti
• Katalog