Mince

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prvorepublikový svatováclavský dukát 1923
Mince různých měn

Mince jsou jednou z nejstarších forem peněz. Historicky šlo o kusy drahého kovu, nejčastěji zlata nebo stříbra, s vyraženým znakem potvrzujícím jejich hmotnost a kvalitu. Současné mince jsou vyrobeny z kovu, jehož hodnota je zanedbatelná a mince je de facto bankovka vyražená do kovu. Mince jsou dodnes nepostradatelnou součástí měnového systému.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historicky první forma peněz byly komoditní (zbožové) peníze - například obilí, mušle, plátno a podobně. Postupem se jako nejvhodnější komodita pro tento účel ukázaly drahé kovy, jmenovitě zlato a stříbro.[1] Kovy zlato i stříbro bývaly jako platidlo použitelné v jakémkoli stavu (např. zlaté valouny, zlatý prach, zlaté šperky),[2] ovšem z praktických důvodů se časem rozšířily mince, jejichž ražba měla potvrzovat ryzost a hmotnost daného kusu zlatého kovu.[2] První zmínky o mincích se objevily již před 4500 lety,[zdroj?] a opravdový rozmach přišel s antickým Řeckem.[zdroj?] Původně mince měly stejnou hodnotu jako drahý kov, ze kterého byly vyrobeny. Představovaly vlastně úřední potvrzení mincovnou, že daný kus kovu má určitou hmotnost a určitou kvalitu.

Emitenty prvních mincí byly soukromé mincovny, později si právo vyrábět mince vyhradil panovník či stát.[3] To dalo státům možnost snižovat v mincích obsah drahých kovů a nahrazovat je kovy levnějšími. Rozdíl šel do státní pokladny, která tak získala dodatečný příjem na úkor občanů.[3] Například množství stříbra ve francouzské minci Livre tournois kleslo mezi léty 1200 a 1600 z 98 gramů ryzího stříbra na pouhých 11 gramů.[3] Různé mince měly různou pověst v zahraničí a byly různě ceněny.

Novodobé mince[editovat | editovat zdroj]

Novodobé mince samy o sobě nemají žádnou hodnotu a pokud by se za ně nezaručil stát, tak by se jednalo o pouhý kus plechu. Nakonec došlo k tomu, že je materiálová hodnota mincí nižší, než jejich nominální hodnota. Mince je dnes v podstatě pouze „kovová bankovka“. S postupující inflací však dochází u mincí nižších nominálních hodnot k paradoxnímu jevu. Výrobní náklady přesahují jejich nominální hodnotu. S další inflací se materiálová cena mincí zvyšuje a většinou ustává jejich emise nebo jsou stahovány z oběhu. V případě, že cena kovu mince převýší její nominální hodnotu, mizí tato mince z oběhu sama.[4] Většinou se tak děje při hyperinflaci.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Druhy, tvary, nominály, složení a vzhled dnes používaných mincí jsou stanoveny příslušnými právními předpisy státu, kde platí či platily, případně banky či jiné autority, která má emisní právo.

Přední strana mince (líc) se nazývá avers, zadní strana (rub) pak revers. Lícem není vždy ta strana, na níž je zobrazena nominální hodnota mince, české mince ji mají na rubu. V dnešní době jsou mince většinou ražené, z minulosti však známe i mince lité. Mincemi se zabývá základní historická věda zvaná numismatika.

Sbírání mincí[editovat | editovat zdroj]

Sbírání mincí patří odedávna mezi klasické sběratelské obory. Sbírají se všechny druhy mincí, sběratelé mohou být zaměřeni na určité historické období či jeden konkrétní region. V poslední době se však sběratelství stalo zálibou střední generace, kterou krom uměleckého zpracování zajímá i investiční faktor.[5]

Numismatika[editovat | editovat zdroj]

Numismatika je základní historická věda (v minulosti byla nesprávně řazena mezi pomocné vědy historické) zabývající se mincemi a medailemi celkově, nejde jen o pouhé sbírání mincí. Tento obor má počátky již v antickém Řecku, avšak opravdový věhlas a prestiž získala až v renesanci. Česko patří k zemím, kde má sběratelství silné zázemí (především první republika) a pamětní mince ražené na českém území jsou oblíbené v řadě zemí, což dokazuje, že současný náklad zlatých mincí je rozprodán předem minimálně do roku 2010.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Nejcennější a největší zlatou minci světa vyrobila australská mincovna v Perthu. Váží jednu tunu zlata o ryzosti 9999. Mince má průměr téměř 80 cm a tloušťku 12 cm.
  • Tato mince má totožné téma jako ostatní investiční mince této mincovny a to klokana červeného s nápisem AUSTRALIAN KANGAROO 1 TONNE 9999 GOLD a rokem 2012.
  • Je vydán jako australský "legal tender", s portrétem Jejího Veličenstva královny Alžběty II. s popisem ELIZABETH II, AUSTRALIA a denominací 1 MILLION DOLLARS.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha : Liberální institut, 2001. 144 s. ISBN 80-86389-12-X. S. 30.  
  2. a b ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha : Liberální institut, 2001. 144 s. ISBN 80-86389-12-X. S. 35-36.  
  3. a b c ROTHBARD, Murray. Peníze v rukou státu. Praha : Liberální institut, 2001. 144 s. ISBN 80-86389-12-X. S. 65 - 67.  
  4. http://myego.cz/item/dvoucentove-penny-okno-k-inflaci
  5. Hospodářské noviny Češi začali investovat do starých mincí, ihned.cz, 21. 5. 2008

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]