Euromince

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Typy euromincí
Eurozóna
Belgie | Finsko | Francie
Irsko | Itálie | Kypr
Lucembursko | Malta
Německo | Nizozemsko
Portugalsko | Rakousko
Řecko | Slovinsko
Španělsko
Mikrostáty
Andorra | Monako
San Marino | Vatikán
Budoucí státy Eurozóny
Bulharsko | Česko
Estonsko | Litva | Lotyšsko
Maďarsko | Polsko
Rumunsko | Slovensko
Ostatní členové EU
Dánsko | Švédsko
Spojené království
Nominální hodnoty
1 cent | 2 centy | 5 centů
10 centů | 20 centů | 50 centů
1 euro | 2 eura
Pamětní dvoueurové mince
2004 | 2005 | 2006
2007 | 2008 | 2009

Euromince jsou mince měny euro; existuje celkem 8 nominálních hodnot euromincí (1 eurocent, 2 eurocenty, 5 eurocentů, 10 eurocentů, 20 eurocentů, 50 eurocentů, 1 euro, 2 eura. Každý stát, který je členem eurozóny, nebo je k tomu oprávněn dohodami s Evropskou unií, vydává mince s vlastní lícovou stranou, rubová strana je pro všechny země společná.

Euromince (i eurobankovky) byly do oběhu uvolněny 1. ledna 2002.

Euro (EUR nebo €) je měna 15 členských států Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovinsko a Španělsko), čtyř evropských mikrostátů, které jsou v měnové unii s členskými státy EU (Andorra, Monako, San Marino a Vatikán), Černé Hory a Kosovo.

Obsah 1 Lícová strana 1.1 Původní vzhled 2 Rubová strana 2.1 Státy EU 2.2 Mikrostáty 3 Technické parametry mincí 4 Mince s malou nominální hodnotou 5 Podívejte se taky na 6 Externí odkazy

[editovat] Lícová strana

Všechny mince mají shodnou rubovou stranu s hodnotou mince s designem od belgického designéra Luca Luyckxe. Vzhled mincí 1, 2 a 5 centů symbolizuje umístění Evropy ve světě. Mince 10, 20 a 50 centů, 1 a 2 eura zobrazují Evropu. Na všech mincích je také zobrazeno 12 hvězd.

Mince mohou mít na sobě také dřívější rok než 1999, kdy bylo Euro zavedeno (pouze francouzské, španělské, belgické, finské a nizozemské mince). Tyto země tradičně dávají na mince rok vyražení místo roku, kdy byly uvolněny do oběhu.

Znázornění euromincí (2007 - ) • Lícová strana

0,01 €	0,02 €	0,05 €
Zobrazení zeměkoule s Evropou, Afrikou a Asií.
0,10 €	0,20 €	0,50 €
Zobrazení evropského kontinentu.
1 €	2 €
Zobrazení evropského kontinentu.

[editovat] Původní vzhled

Mince ražené mezi lety 1999 - 2006 měly na rubové straně vyobrazeny pouze státy Evropské unie před rozšířením v roce 2004. 7. června 2005 bylo rozhodnuto, že bude vzhled předních stran mincí ze severského zlata a dvoubarevných mincí změněn[1]. Nové mince ražené od roku 2007 reagují na rozšíření Evropské unie a zobrazují celou Evropu - nejenom 15 původních států EU. První mince s novým vzhledem byla vyražena Slovinskem roku 2007. Mince nejnižších hodnot (1, 2 a 5 centů) si ponechaly shodný design.

€0.10

€0.20

€0.50

€1.00

€2.00

[editovat] Rubová strana

[editovat] Státy EU

Každý stát eurozóny má svůj vlastní design na rubové straně mincí. Tyto designy se liší od jednoho zobrazení na mincích všech nominálních hodnot (např.: Belgie) po různá zobrazení na každé z mincí (např.: Itálie). I na rubové straně je zobrazeno 12 hvězd různými způsoby. V monarchiích je často na zadní straně mince zobrazen portrét vládce, který je někdy převzat z předchozí měny. Státy, které monarchiemi nejsou, většinou na mince zobrazují národní památky a symboly.

Členské státy musí ponechat své rubové strany mincí alespoň 5 let nezměněné, ale pokud zemře nebo abdikuje hlava státu, může se interval zkrátit. Členské státy mají také omezený počet pamětních mincí v hodnotě 2 eura [2].

3. června 2005 vydala Evropská komise doporučení ohledně vzhledu národních stran oběžných mincí [3]. Text tohoto dokumentu říká:

• Národní strany všech nominálních hodnot euromincí určených k oběhu by měly obsahovat označení vydávajícího členského státu ve formě názvu členského státu nebo jeho zkratky.
• Na národní straně by neměla být znovu uvedena nominální hodnota, ani jakákoli její část, mince, ani název jednotné měny nebo její podjednotky, pokud takové označení nevychází z rozdílné abecedy.
• Vlys hrany mince v hodnotě dvou eur může nést označení nominální hodnoty za předpokladu, že je použita pouze číslice „2“ a /nebo údaj „euro“.

Toto doporučení se nevztahuje na mince vyražené před datem vydání tohoto dokumentu. Doporučení tohoto textu neplnily belgické, finské, německé, rakouské a řecké mince. Tyto státy musí proto změnit vzhled svých mincí, tak, aby splňovaly určené požadavky. 2 z těchto 5 států (Belgie od roku 2008 a Finsko od 2007) už vzhled změnil - zachovaly se původní motivy, na mincích přibyly zkratky vydávající země.

[editovat] Mikrostáty

Přestože nejsou členy Evropské unie, mají Monako, San Marino a Vatikán (na rozdíl od Andorry) také euromince s vlastním vzhledem zadní strany, které běžně nekončí v oběhu, ale stávají se poutačem pro sběratele.

• Na monackých euromincích první série byl zobrazen znak a pečeť královské rodiny a portrét posledního vládce knížete Rainiera III. Současné mince nesou obraz současného vládce knížete Alberta II. a jeho monogram.
• Na sanmarinských euromincích jsou vyobrazeny různé věže a veřejné budovy z malého státu a také státní znak.
• Vatikánské mince vystřídaly už tři různé vzhledy. Do roku 2005 je na mincích zobrazen papež Jan Pavel II. a až po nástupu Benedikta XVI. se začaly razit mince s jeho portrétem. V období mezi „vládami“ jednotlivých papažů byly vyraženy mince s motivem papažské kanceláře. V zemích jako Francie však způsobuje používání mincí s podobiznou hlavy církve mírnou kontroverzi.

Andorra si zabezpečila právo razit svou vlastní národní lícovou stranu mincí před tím, než souhlasila s předpisy v roce 2005, které snižují její status daňového ráje. Byl změněn úřad pro ražení mincí z urgellského biskupa na andorrskou vládu.

[editovat] Technické parametry mincí

Mince byly raženy v různých členských zemích, které často používaly polotovary vyrobené v birminghamské mincovně v Birminghamu v Anglii. Problém nastal v rozlišení mincí vyrobených podobnými technikami s podobnými polotovary. Například mince 1 turecká lira se velmi podobá 2 eurům jak ve váze, tak ve velikosti. Obě mince mohou být v automatech rozpoznány jako 2 eura, která mají přibližně čtyřnásobnou hodnotu. Některé automaty byly ale vylepšeny za účelem rozpoznání jednolirové mince.

Nominální hodnota	Průměr	Síla	Hmotnost	Složení	Hrana
1 cent / 0,01 €	16,25 mm	1,67 mm	2,30 g	ocel pokovená mědí
2 centy / 0,02 €	18,75 mm	1,67 mm	3,06 g
5 centů / 0,05 €	21,25 mm	1,67 mm	3,92 g
10 centů / 0,10 €	19,75 mm	1,93 mm	4,10 g	severské zlato
20 centů / 0,20 €	22,25 mm	2,14 mm	5,74 g
50 centů / 0,50 €	24,25 mm	2,38 mm	7,80 g
1 euro / 1,00 €	23,25 mm	2,33 mm	7,50 g	na mezikruží niklová mosaz, na středu tři vrstvy – mědinikl, nikl, mědinikl
2 eura / 2,00 €	25,75 mm	2,20 mm	8,50 g	na mezikruží mědinikl, na středu tři vrstvy – niklová mosaz, nikl, niklová mosaz

[editovat] Mince s malou nominální hodnotou

Finsko nepoužívá a nemá v oběhu mince 1 a 2 centy.

Nizozemsko se kvůli nátlaku maloobchodů, pro které je používání těchto mincí příliš finančně náročné, rovněž pokouší zbavit platnosti mince 1 a 2 centy. Po úspěšném experimentu v obchodech ve Woerdenu v květnu 2004 začali maloobchodníci z celého Nizozemska žádat, aby byly používány pouze mince s nominální hodnotou od 5 centů od září 2004. Přestože mince 1 a 2 centy jsou teď v Nizozemsku velmi málo časté, stále zůstávají oficiální měnou a platidlem.

Pokud se některý stát rozhodne, že nebude razit mince s malou nominální hodnotou, mince z ostatních členských států stále zůstanou oficiálním platidlem. Tyto mince jsou ale běžně používány pouze okrajově.

Protože Finsko sice nepoužívá euromince 1 a 2 centy, ale stále je razí, jsou sběrately vysoce ceněny. Tyto mince v dobrém stavu mohou mít cenu i tisíckrát větší, než je jejich nominální hodnota.

[editovat] Podívejte se taky na

• Eurobankovky
• Mince

[editovat] Externí odkazy

• Evropská centrální banka