Slovinské euromince

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Typy euromincí
Eurozóna
Belgie • Finsko • Francie
Irsko • Itálie • Kypr
Lucembursko • Malta
Německo • Nizozemsko
Portugalsko • Rakousko
Řecko • Slovensko
Slovinsko • Španělsko
Mikrostáty
Andorra • Monako
San Marino • Vatikán
Budoucí státy eurozóny
Bulharsko • Česko
Estonsko • Litva
Lotyšsko • Maďarsko
Polsko • Rumunsko
Ostatní členové EU
Dánsko • Švédsko
Spojené království
Nominální hodnoty
1 cent • 2 centy • 5 centů
10 centů • 20 centů • 50 centů
1 euro • 2 eura
Pamětní dvoueurové mince
2004 • 2005 • 2006
2007 • 2008 • 2009
2010

Slovinské euromince jsou v oběhu od 1. ledna 2007, kdy Slovinsko přešlo z tolaru na euro. Stalo se tak prvním členem eurozóny z nových členských států Evropské unie. Slovinsko je členem EU od 1. května 2004 a také je členem Evropské měnové unie.

Před vstupem do eurozóny bylo také jedním z členů EMR II. Směnný kurz tolaru k euru se do června 2006 mohl pohybovat pouze v rozmezí 15 %, a poté byl finančními ministry Evropské unie pevně stanoven na 239,640 tolarů za euro.

Slovinská psaná verze a výslovnost názvu měny je Evro.

Obsah

1 Vzhled euromincí
2 Kontroverze
3 Zavedení eura
4 Kolekce slovinských euromincí
5 Pamětní mince
- 5.1 Dvoueurové oběžné mince
6 Externí odkazy

[editovat] Vzhled euromincí

Vzhled přibližně 230 milionů slovinských euromincí (celková nominální hodnota slovinských euromincí je přibližně 80 miliónů Euro) byl odhalen 7. října 2005. Navrhli jej Miljenko Licul, Maja Licul a Janez Boljka.

Na obvodu všech mincí je 12 hvězd symbolizujících Evropskou unii střídavě s písmeny nápisu „SLOVENIJA“ (slovinsky Slovinsko). Mince každé nominální hodnoty zobrazují rozdílné motivy:

1 cent - motiv čápa převzatý z dvacetitolarové mince
2 centy - Knížecí kámen, na kterém byli korunována korutanská knížata a později vévodové
5 centů - obraz, který namaloval Ivan Grohar, zobrazující rozsévače (slovinsky Sejalec), který seje 30 hvězd - ve skutečnosti motiv obsahuje 13 hvězd uvnitř a 12 hvězd na okraji (jedna z nich souvisí i s vnitřním motivem), dohromady 25 hvězd symbolizujících počet členů Evropské unie v okamžiku přijetí eura [1], po vstupu Rumunska a Bulharska 1. ledna 2007 ale počet členů vzrostl na 27
10 centů - neuskutečněný návrh slovinské parlamentní budovy s nápisem „Katedrala svobode“ (slovinsky „Katedrála svobody“) vytvořený Jožem Plečnikem
20 centů - dva lipicáni a nápis „Lipicanec“ (slovinsky „Lipicáni“)
50 centů - hora Triglav pod souhvězdím raka (Slovinsko vyhlásilo nezávislost ve zvířetníkovém období raka) a nápis „Oj Triglav moj dom“ (slovinsky „Ó Triglav, můj domov“)
1 euro - křesťanský reformátor Primož Trubar a nápis „Stati inu obstati“ (slovinsky „Stát a obstát“)
2 eura - národní slovinský básník France Prešeren (pouze jeho silueta, protože v současnosti není úplně jisté, jak ve skutečnosti vypadal) a první verš sedmé strofy Zdravljice (slovinsky Zdravice), slovinské národní hymny

**Znázornění slovinských euromincí • Rubová strana**
0,01 €	0,02 €	0,05 €

Motiv čápa převzatý z 20tolarové mince.	Knížecí kámen (slovinsky Knežji kamen; německy Fürstenstein).	Obraz rozsévače (slovinsky Sejalec), který seje 30 hvězd, byl namalován Ivanem Groharem.
0,10 €	0,20 €	0,50 €

Neuskutečněný návrh slovinské parlamentní budovy s nápisem „Katedrala svobode“ (slovinsky „Katedrála svobody“) od Jože Plečnika.	Vyobrazení páru lipicánů s nápisem „Lipicanec“.	Hora Triglav pod souhvězdím raka s nápisem „Oj Triglav moj dom“ (slovinsky „Ó Triglav, můj domov“).
1 €	2 €	2 € hrana mince

Primož Trubar a nápis „Stati inu obstati“ (slovinsky „Stát a obstát“).	France Prešeren a první verš sedmé strofy Zdravljice (slovinsky Zdravice), slovinské národní hymny.

[editovat] Kontroverze

V Korutanech se strhlo mírné politické pobouření kvůli umístění Kněžského kamene na slovinské eurominci 2 centy. Tento římský antický sloup, který byl používán při dosazování vévodů Korutan, je v současnosti uschován v muzeu v Klagenfurtu, korutanském hlavním městě, a je zde také považován za historický symbol státu. Vláda spolkové země Korutany (v čele s guvernérem Jörgem Haiderem) vydala 25. října 2005 protest, který byl ale zamítnut slovinským ministrem zahraničí Dimitrijem Rupelem jako neseriózní.

Kromě Kněžského kamene bylo v médiích také zmíněno vyobrazení lipicánů na minci 20 centů. Rakousko považuje lipicány za svůj symbol, a proto byli také zobrazeni na rakouské minci 5 šilinků. Přesto nebyl oficiální protest podán a rozhodnutí o motivu lipicánů na minci lze považovat za kladný, protože upozorňuje na více než stoletou společnou minulost. Navíc Slovinsko poukazuje na historickou spojitost lipicánů, slovinské historie a existujícího hřebčína v Lipici.

[editovat] Zavedení eura

Billboard v Bruselu vítající Slovinsko v eurozóně.

Od 1. března 2006 byly v obchodech uváděny ceny v tolarech i eurech. Pro zavedení hotovosti v eurech byla nutná výměna 442 milionů mincí a 108 milionů bankovek v tolarech za 155 milionů euromincí a 42 milionů eurobankovek, a proto zásobila Banka Slovinska velkoobchodníky a nestátní banky hotovostí v eurech už od začátku září 2006.

Pro ražbu slovinských euromincí byla prostřednictvím mezinárodní smlouvy vybrána finská státní mincovna ve městě Rahapaja.