Eurozóna
Eurozóna, oficiálně nazývaná euro oblast, je území Evropské unie, na kterém se užívá společná evropská měna euro. Jejími členy jsou tedy státy, jež vstoupily do třetí fáze Evropské měnové unie (EMU) a tím euro na svém území zavedly.
Obsah |
[editovat] Historie eurozóny
- 1. ledna 1999: 11 zemí Evropské unie (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko) vstoupilo do třetí fáze EMU; euro zavedeno v bezhotovostní podobě; Evropská centrální banka začala provádět jednotnou měnovou politiku pro země eurozóny
- 1. ledna 2001: Řecko se zapojilo do třetí fáze EMU
- 1. ledna 2002: euro zavedeno v hotovostní podobě – do oběhu dány euromince a eurobankovky
- 1. ledna 2007: Slovinsko se zapojilo do třetí fáze EMU
- 1. ledna 2008: Kypr a Malta se zapojily do třetí fáze EMU
- 1. ledna 2009: Slovensko se zapojilo do třetí fáze EMU
- 1. ledna 2011: Estonsko se zapojilo do třetí fáze EMU
[editovat] Členské země eurozóny
Členy eurozóny je 17 zemí Evropské unie: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
Eurozóna zahrnuje také mimoevropská území některých členských států eurozóny. V těchto oblastech žije přibližně 4 500 000 obyvatel. Patří mezi ně:
- Azory a Madeira – portugalská souostroví v Atlantském oceánu
- Kanárské ostrovy a autonomní města Ceuta a Melilla – španělská území na africkém kontinentu
- Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Réunion, Saint-Barthélemy a Saint-Martin – francouzská zámořská území
Členské státy Evropské unie jsou zavázány vstoupit do Eurozóny. Z této povinnosti jsou vyvázány pouze Spojené království a Dánsko, které mají vyjednané výjimky (takzvaný opt-out), a Švédsko, které si nevstoupením do ERM II zařídilo de facto opt-out. Zbylých sedm států Evropské unie prozatím euro jako svou měnu nezavedlo. Jsou jimi Bulharsko, Česko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.
Podle průzkumu STEM bylo v lednu 2011 pro přijetí eura v Česku 22% občanů, z toho pouze 6 procentních bodů "určitě ano".[1]
[editovat] Další státy a území používající euro
- Na základě dohod s Evropskou unií používají euro jako svou měnu Monako, San Marino a Vatikán. Euro zavedly s ohledem na existenci měnové unie s Francií (v případě Monaka), respektive s Itálií (v případě San Marina a Vatikánu). Tyto tři země mají právo razit omezené množství euromincí se svou vlastní rubovou národní stranou.
- Dohody s EU o používání eura mají uzavřeny rovněž dvě francouzská zámořská společenství Mayotte a Saint-Pierre a Miquelon, která nejsou součástí Evropské unie, a tedy ani eurozóny. Tato území však nemohou vydávat euromince se svou vlastní rubovou stranou.
- Jednostranně bez dohody s EU euro zavedly Andorra, Černá Hora a Kosovo. Nemají právo razit vlastní euromince. Andorra začne vlastní euromince razit 1. července 2013 [2]
- Bez dohody s Evropskou unií se euro jako měna používá rovněž ve dvou neobydlených francouzských zámořských územích – v zámořském teritoriu Francouzská jižní a antarktická území a v soukromém vlastnictví Francie Clippertonův ostrov – a také na britských základnách Akrotiri a Dhekelia na Kypru.
[editovat]
- Související informace naleznete v článku Měny navázané na euro.
V roce 2011 používaly měny navázané na euro 3 francouzská zámořská území, 3 malé ostrovní státy v Africe, 14 států střední a západní Afriky, 3 evropské státy zapojené do ERM II a 2 balkánské státy.[3]
- Dánsko, Litva a Lotyšsko jsou členy evropského mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Země zapojené do ERM II musí kurzy svých měn udržovat v povoleném fluktuačním pásmu ± 15 % od stanoveného středního kurzu (centrální parity) k euru, Dánsko musí dodržovat užší fluktuační pásmo ± 2,25 %. Alespoň dvouleté setrvání v ERM II, při kterém je dodržováno povolené fluktuační pásmo pohybu kurzu a nedojde k devalvaci centrální parity, je přitom jednou z podmínek vstupu země do eurozóny.
- Bulharsko má svou měnu (bulharský lev) navázánu na euro v pevném kurzu od 1. ledna 1999.
- Bosna a Hercegovina má svou měnu (konvertibilní marka) navázánu na euro v pevném poměru od 22. června 1999.
- Kapverdy a Komory mají své měny (kapverdské escudo a komorský frank) pevně navázány na euro od 1. ledna 1999.
- 14 zemí střední a západní Afriky (Čad, Benin, Burkina Faso, Gabon, Guinea-Bissau, Kamerun, Kongo, Mali, Niger, Pobřeží slonoviny, Rovníková Guinea, Senegal, Středoafrická republika a Togo) používá CFA frank, který byl dříve navázán v pevném poměru na francouzský frank. Od 1. ledna 1999 je CFA frank pevně navázán na euro.
- Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie a Wallis a Futuna jsou území Francie, ale nejsou součástí Evropské unie. Používají CFP frank, který byl stejně jako CFA frank dříve v pevném kurzu navázán na francouzský frank. Od 1. ledna 1999 je CFP frank pevně navázán na euro.
- Svatotomášská dobra (měna Svatého Tomáše a Princova ostrova) je na euro navázána od 1. ledna 2010.
V roce 2011 žilo v zemích eurozóny 331 000 000 osob. Ve státech a území, jejichž měny byly navázány na euro, žilo ve stejném roce 158 800 000 lidí.
[editovat] Odkazy
[editovat] Reference
- ↑ Zavedení eura v ČR - STEM
- ↑ Měnová dohoda mezi Evropskou unií a Andorrským knížectvím [online]. Úřední věstník Evropské unie, [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. (česky)
- ↑ THE INTERNATIONAL ROLE OF THE EURO JULY 2011 [online]. Evropská centrální banka, [cit. 2012-01-06]. Dostupné online. (anglicky)
[editovat] Související články
|
|||||||||||||||||||||