Lucembursko

Grand-Duché de Luxembourg; Großherzogtum Luxemburg; Groussherzogdem Lëtzebuerg; Velkovévodství lucemburské
vlajka	; znak
	Hymna: Ons Hémécht
Geografie
Hlavní město:	Lucemburk
Rozloha:	2 586 km² (166. na světě); z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Kneiff (560 m n. m.)
Časové pásmo:	+1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	491775 (169. na světě, 2009)
Hustota zalidnění:	171 ob. / km²
HDI:	▲ 0,956 (vysoký) (9. na světě, 2007)
Jazyk:	lucemburština, němčina, francouzština
Náboženství	katolické
Státní útvar
Státní zřízení	velkovévodství
Vznik	1815 ()
Velkovévoda	Henri
Předseda vlády	Jean-Claude Juncker
Měna	euro (do roku 2002 lucemburský frank) (EUR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	442 LUX LU
MPZ	L
Telefonní předvolba	+352
Národní TLD	.lu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání

Tento článek pojednává o Lucemburském velkovévodství. O belgické provincii pojednává článek Lucembursko (belgická provincie).

Lucembursko, oficiálně Velkovévodství lucemburské (lucembursky Groussherzogtum Lëtzebuerg, německy Großherzogtum Luxemburg, francouzsky Grand-Duché de Luxembourg) je malý západoevropský vnitrozemský stát sousedící s Belgií, Německem a Francií. Má kolem půl milionu obyvatel, většinou římskokatolického vyznání. Úředními jazyky jsou lucemburština, němčina a francouzština.

Země je zakládajícím členem Beneluxu, NATO, Evropské unie, OECD a hlavní a největší město Lucemburk je sídlem mnoha jejich institucí. Lucembursko oplývá rozvinutou ekonomikou s nejvyšším HDP na jednoho člověka na světě.

[editovat] Dějiny

Hlavní článek: Dějiny Lucemburska

Dějiny samostatného Lucemburska se odvíjejí od vzniku lucemburského hradu. Okolo hradu postupně vznikalo středověké město, jenž se stalo střediskem nevelkého, leč svojí polohou nikoliv nepodstatného panství. Lucemburské hrabství vzniklo roku 963 a na vévodství bylo povýšeno roku 1354 Karlem IV. Ten byl zároveň českým králem. Na český trůn se Lucemburkové dostali v roce 1310, kdy se Jan Lucemburský oženil s Eliškou Přemyslovnou. Po dlouhém období nadvlády jiných zemí získalo Lucemburské velkovévodství samostatnost v 19. století.

Lucembursko zpočátku vystupovalo jako neutrální země. Po opakovaném obsazení ze strany Německa však bylo nuceno tento stav změnit. Po druhé světové válce stálo Lucemburské velkovévodství u zrodu Severoatlantické aliance, Organizace spojených národů a Evropského hospodářského společenství.

[editovat] Geografie

Podrobnější informace naleznete v článku Geografie Lucemburska.

Lucembursko má kopcovitou krajinu. Nejvyšším vrcholem země je Kneiff (560 m n. m.) v severní části země, kde se rozprostírá část Arden.

Východní hranici země utvářejí tři řeky: Mosela, Our, a Sûre

Hlavní město Lucemburk je zároveň největším městem v zemi. Mezi další důležitá sídla patří Esch-sur-Alzette, Echternach, Diekirch, Differdange, Dudelange a Sanem.

[editovat] Demografie

Podrobnější informace naleznete v článku Demografie Lucemburska.

Počet obyvatel je k červenci 2009 491775. Průměrný věk je 39,2 roku, u mužů 38,2 a u žen 40,2 roku. V roce 2008 žilo 82% obyvatel ve městech a každý rok se míra urbanizace zvyšuje o procento.

Složení obyvatelstva je velmi pestré, což je dáno vysokou životní úrovní, nízkou nezaměstnaností, a dalšími faktory. Lucemburčané tvoří nejpočetnější etnikum (63,1%). Hlavně slévárenský průmysl do země v minulosti přilákal mnoho Portugalců (13,3%) a Italů (4,3%), kteří dnes tvoří významnou menšinu v zemi. Dalšími menšinami jsou Francouzi (4,5%) a Němci (2,3%). Další menšiny pocházejí ze států Evropské unie (7,3%) a ze zbytku světa (5,2%).

Mateřský jazyk, a tedy i úřední jazyk je lucemburština. Dalšími úředními jazyky jsou němčina a francouzština. Gramotnost v Lucembursku je 100%-ní.

[editovat] Náboženství

Podrobnější informace naleznete v článku Náboženství v Lucembursku.

Celkem 87 % obyvatel je římskokatolického vyznání. Zbylých 13% tvoří protestanti, židé a muslimové.

[editovat] Politika

Hlavní článek: Politický systém Lucemburska

Lucembursko je dědičnou konstituční monarchií. Podle ústavy z roku 1868 je výkonná moc soustředěna do rukou velkovévody a kabinetu, jenž se skládá z předsedy vlády a několika dalších ministrů.

Zákonodárná moc spočívá v rukou členů poslanecké sněmovny volené obyvatelstvem přímo na 5 let. Druhá komora, „Conseil d'Etat“ (Státní rada), je složena z 21 řadových občanů a plní poradní úlohu při poslanecké sněmovně. Její členové jsou jmenováni velkovévodou.

Lucemburský parlament

[editovat] Administrativní dělení

Podrobnější informace naleznete v článku Administrativní dělení Lucemburska.

Lucembursko má tři okresy nazvané podle svých správních středisek: Diekirch (Kostelec), Grevenmacher a Lucemburk.

[editovat] Ekonomika

Podrobnější informace naleznete v článku Ekonomika Lucemburska.

V roce 1921 byla založena Belgicko-lucemburská ekonomická unie (do účinnosti přišla v roce 1922). Spolupráce mezi těmito státy se projevovala např. vytvořením měnové unie, kdy bylo možno používat až do zavedení eura lucemburský frank na belgickém území a naopak.

Lucembursko má nejvyšší HDP na hlavu v celém světě (přepočteno dle parity kupní síly činil v roce 2004 $70000). Příčinou této vysoce nadprůměrné hodnoty je, že asi třetinu pracovních sil (cca 100.000) tvoří příslušníci okolních států, kteří do Lucemburska dojíždějí a nejsou tudíž do obyvatelstva započítáni. Zemědělství je zastoupeno pouze 0,5 procenty v celkovém HDP. Služby naopak tvoří přes 80 %: v Lucembursku sídlí přes 200 bank. Důležitá je též průmyslová výroba, hlavně průmysl slévárenský, který je ale v celkovém úpadku.

EU je jednoznačně největším obchodním partnerem Lucemburska; obchod s ní tvoří téměř 86 % celkové zahraničněobchodní výměny země. V hlavním městě má sídlo několik mezinárodních institucí, včetně institucí EU (Evropský statistický úřad Eurostat, Evropský soudní dvůr, generální sekretariát Evropského parlamentu, Evropská investiční banka aj.).

1.11.2007 otevřelo Lucembursko pracovní trh taky pro občany Česka bez jakéhokoliv omezení.