Filip III. Dobrý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Filip III. Dobrý
vévoda burgundský, brabandský a lucemburský
hrabě flanderský, burgundský, holandský a zeelandský a z Artois
Portrét
Filip III. Dobrý po roce 1450
autor portrétu Rogier van der Weyden
Doba vlády14191467
14301467 Brabantsko
14321467 Holandsko
14431467 Lucembursko
Narození31. července 1396
Dijon
Úmrtí15. června 1467
Bruggy
Pohřbenkartouza v Champmolu
ManželkyI. Michaela z Valois
II. Bona z Artois
III. Isabela Portugalská
PotomciAnežka
Antonín
Josef
Karel
nemanželské
Cornelius
Antonín
David
Anna
Rafael
Bauduin
Filip
RodKapetovci
DynastieValois
OtecJan I. Burgundský
MatkaMarkéta Bavorská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip III. Dobrý (31. července 1396, Dijon15. června 1467, Bruggy) byl burgundským, brabantským a lucemburským vévodou, hrabětem flanderským, burgundským, holandským i zeelandským a zakladatelem Řádu zlatého rouna. Pocházel z mladší větve rodu Valois.

Život[editovat | editovat zdroj]

Znak Filipa Dobrého

Filip se narodil jako čtvrté z osmi dětí Markétě Bavorské a jejímu manželovi, hraběti Janu I. z Nevers. Roku 1404 se Filipův otec stal burgundským vévodou a 28. ledna 1405 byl Filipovi udělen titul hraběte z Charolais. Pravděpodobně ve stejném roce byl dohodnut jeho sňatek s Michaelou z Valois (1395–1422), dcerou francouzského krále Karla VI. a jeho manželky Isabely. Svatba se uskutečnila o čtyři roky později, v roce 1409. Po Michaelině smrti se Filip oženil ještě dvakrát, 30. listopadu 1424 s Bonou z Artois a 7. ledna 1430 s Isabelou Portugalskou. U příležitosti svého posledního sňatku založil rytířský řád zlatého rouna.

Filip plánoval i vlastní křížovou výpravu k osvobození Jeruzaléma, za účelem jejích příprav vyslal svého rádce, komořího a prvního kráječe Bertrandona de la Broquière jako špeha na cestu do Svaté Země a Turecka, ze které se vrátil roku 1433. Výprava nakonec uskutečněna nebyla a to i pro odrazující Bertrandonovu zprávu z cesty.

Filip v průběhu své vlády razantně rozšířil burgundská panství koupí Namuru a Lucemburska, zděděním Brabantska a Limburska, jakož i ziskem Henegavska, Holandska, Fríska a Zélandu. Byl pohřben v kartouze v Champmolu.

Účast na stoleté válce[editovat | editovat zdroj]

Po zavraždění svého otce roku 1419 se Filip stal vévodou burgundským. Z otcovy smrti obvinil svého švagra dauphina Karla a postavil se na stranu Jindřicha V. Anglického ve třetí etapě stoleté války.

Roku 1420 dobyla spojená vojska Filipa a Angličanů na dauphinovi Montereau-Fault-Yonne, kde bylo drženo jeho tělo, teprve následně mohl být uskutečněn řádný pohřeb Jana Nebojácného. Téhož roku se podílel na uzavření smlouvy z Troyes, v níž jako smluvní strany vystupoval právě Filip, dále francouzský král Karel VI. a anglický král Jindřich V., dohoda ustanovovala Jindřicha a jeho potomky jako výhradní dědice Karla VI. a vyděďovala dauphina Karla. Na základě smlouvy z Troyes měla vzniknout anglicko-francouzská personální unie.

Roku 1430 zajala Filipova vojska Johanku z Arku a předala ji Angličanům.

V roce 1435 však Filip uzavřel spojenectví se svým bývalým protivníkem, nyní již králem Karlem VII. Ani tato aliance však nevydržela dlouho a roku 1440 Filip podpořil Karlova syna a následníka Ludvíka v jeho povstání proti otci.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Amadeus VII. Savojský
 
 
Jan II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
Bona z Berry
 
 
Filip II. Smělý
 
 
 
 
 
 
Filip II. Burgundský
 
 
Jitka Lucemburská
 
 
 
 
 
 
Markéta III. Flanderská
 
 
Jan I. Burgundský
 
 
 
 
 
 
Jakub I. Kyperský
 
 
Ludvík II. Flanderský
 
 
 
 
 
 
Helvisa Brunšvicko-Grubenhagenská
 
 
Markéta III. Flanderská
 
 
 
 
 
 
Jan I. z La Marche
 
 
Markéta Brabantská
 
 
 
 
 
 
Kateřina z Vendôme
 
'Filip III. Dobrý'
 
 
 
 
 
Karel V. Francouzský
 
 
Ludvík IV. Bavor
 
 
 
 
 
 
Johana Bourbonská
 
 
Albrecht I. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Štěpán III. Bavorský
 
 
Markéta Holandská
 
 
 
 
 
 
Taddea Visconti
 
 
Markéta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. z Anjou
 
 
Ludvík I. Lehnicko-Břežský
 
 
 
 
 
 
Marie ze Châtillonu
 
 
Markéta Břežská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Aragonský
 
 
Anežka Hlohovská
 
 
 
 
 
 
Jolanda z Baru
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GADE, John Allyne. Luxembourg in the Middle Ages. Luxembourg: E. J. Brill, 1951. 251 s. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Karel V.
Znak z doby nástupu Flanderský hrabě
Filip III.
14191467
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Isabela a Albrecht
Předchůdce:
Jan I. Neohrožený
Znak z doby nástupu Hrabě z Artois
Filip V.
14191467
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel I. Smělý
Předchůdce:
Filip Saint-Pol
Znak z doby nástupu Brabantský vévoda
Filip II.
14301467
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel I. Smělý