Eliška Zhořelecká

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Eliška Zhořelecká
Lucemburská vévodkyně
Jan van Eyck 011.jpg
Eliška jako sv. Barbora (Jan van Eyck 1447)
Narození listopad 1390
Hořovice
Úmrtí 3. srpna 1451
Trevír
Pochována františkánský kostel sv. Trojice v Trevíru
Předchůdce Jošt Moravský
Následník Filip III. Dobrý
Manžel(é) I. Antonín Brabantský
II. Jan III. Bavorský
Rod Lucemburský
Dynastie Lucemburkové
Otec Jan Zhořelecký
Matka Kateřina Meklenburská

Eliška Zhořelecká (listopad 1390, Hořovice3. srpna 1451, Trevír) byla jedinou dcerou vévody Jana Zhořeleckého, syna Karla IV., a švédské princezny Kateřiny Meklenburské a v letech 14111443 vládnoucí lucemburskou vévodkyní. Byla poslední legitimní příslušnicí císařské větve rodu Lucemburků.

Život[editovat | editovat zdroj]

Lucemburské vévodství Elišce odkázal roku 1411 (po smrti předchozího vládce Jošta Moravského) její strýc Zikmund Lucemburský, protože je nebyl schopný vyplatit. Dne 16. července 1409 se v Bruselu Eliška vdala za Antonína Brabantského, který ji až do své smrti v bitvě u Azincourtu roku 1415 ochraňoval před lucemburskou šlechtou. Měli spolu dvě děti: Viléma (2. června 1410-10. července 1410) a dceru neznámého jména narozenou roku 1412.

V roce 1416 se objevily plány, že se s Eliškou ožení Vladislav II. Jagello. Vladislav se na tento svazek nedíval nadšeně a Eliška svou odpověď formulovala tak, že se jí “nechce do další svatby”. Eliščiným druhým manželem se roku 1418 stal Jan III. Bavorský. Toto manželství zůstalo bezdětné a Jan zemřel roku 1425. Po jeho smrti se dvojnásobná vdova ocitla v těžkých dluzích.

Roku 1441 uzavřela dohodu s burgundským vévodou Filipem III. Dobrým, která mu umožňovala okamžitě převzít administrativu Lucemburska a zdědit po její smrti vévodství. Filip souhlasil, ale o dva roky později nařídil na její území noční útok a převzal území hned. Eliška byla ze země vypovězena.

Zesnula v létě 1451 a k poslednímu odpočinku byla uložena ve františkánském kostele sv. Trojice v Trevíru. Na místě stojí dnes jezuitský kostel, kde je k vidění Eliščin epitaf, považovaný za dílo Nicolause Gerhaerta.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.bildindex.de

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Jošt Moravský
Znak z doby nástupu Lucemburská vévodkyně
14111441
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Filip III. Dobrý