Burgundsko
| Burgundsko | |||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
| Hlavní město: | Dijon | ||
| Rozloha: | 31 582 km² | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 1 633 891 | ||
| Hustota zalidnění: | 52 ob./km² | ||
| Jazyk: | francouzština, franko-provensálština | ||
| Národnostní složení: | Francouzi | ||
| Náboženství: | římskokatolické křesťanství, judaismus, islám | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Francie | ||
| Druh celku: | region | ||
| Podřízené celky: | 4 départementy - Côte-d'Or - Nièvre - Saône-et-Loire - Yonne 15 arrondisementů 174 kantony 2 045 obcí |
||
| regionální prezident | François Patriat | ||
Burgundsko nebo též Burgundy (francouzsky Bourgogne (Burgoň) frankoprovensálsky Borgogne) je francouzský region jenž spojuje čtyři departementy : Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté pobřeží) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (Savona a Loira) (71).
Obsah |
Dějiny[editovat]
Burgundsko vděčí za své jméno kmenům germánských Burgundů, kteří založili v 5. století v jihovýchodní Galii svoji říši, jež se v 6. století stala součástí franské říše. Během 7. století se pak Burgundsko konstituovalo jako jedno z jejích dílčích království.
Ve středověku existovalo hrabství burgundské, vévodství burgundské a dolní a horní burgundské království, která se později sjednotila. První (v současnosti Franche-Comté) bylo říšským územím, druhé tvořené hrabstvími Mâcon, Chalon, Sens, Auxerre, Tonnerre, Nevers, Autun patřilo pod lenní svrchovanost francouzského království. Burgundské království se roku 1033 stalo součástí Svaté říše římské (též arelatské království). V roce 1378 je daroval císař Karel IV. francouzskému princi (budoucí Karel VI.) a tím bylo připojeno k Francii.
Statistika[editovat]
- Zdroj: L’état des régions françaises 2004 (Stav francouzských krajů 2004), Paříž, La Découverte, 2004
- HDP v r. 2002 (v eurech): 36,4 miliard
- HDP na obyvatele (v r. 2003): 22 500 eur
- Míra nezaměstnanosti (prosinec 2003): 8,5%
- Počet produktivních osob: 643 000
- Rozdělení aktivní populace podle sektoru:
- Primární sektor: 6% na 6,1% HDP
- Sekundární sektor: 26,8% na 26% HDP
- Terciární sektor: 67,2% na 68% HDP
- Export: 7,7 miliard eur (2003)
- Import: 4,9 miliard eur (2003)
Ekonomika[editovat]
Burgundské zemědělství je dynamické, výkonné a vysoce specializované: obilniny (pšenice a ječmen v Yonne a na Côte-d'Or), olejniny, chov skotu (Charolais, Morvan, Nivernais), vinařství (Côtes de Beaune, Nuits, Hautes-Côtes, Côte Chalonnaise, Mâconnais, Beaujolais).
Průmysl, jenž se rozvíjí již od 19. století (těžba uhlí v Montceau-les-Mines, ocelářství v Creusotu, doly v La Machine), doznalo nového rozmachu po roce 1945, zejména v údolí řeky Saony, v Dijonu a v Yonne, avšak nebyla ušetřena hospodářské krize. Naproti tomu, severní část regionu, která je na velké podniky poměrně chudá, získává svou obživu v zavedení lehčích forem průmyslu – více diverzifikovaných a méně zranitelných: pomocná chemie, farmaceutický průmysl, elektronika, plasturgie, papírnictví, strojírenský a automobilový průmysl, potravinářské zpracování zemědělských produktů. A konečně zahraniční obchod a turismus (související obory gastronomie, historie, zelená turistika - viz Přírodní park Morvan) poskytují kraji významné doplňující zdroje.
Podniky se sídlem v Burgundsku[editovat]
- Schiver Distribution (zásobování)
- Senoble (potravinářství)
- Mazagran Services (služby)
- Fournier Pharma (farmacie)
- Dim (textil)
- Belvédère (nápoje)
- Prysmian cables et systèmes (přístroje)
- Algeco (předprodej)
- HMY investissements (metalurgie)
- Fournier (farmacie)
- Amora Maille (potravinářství)
- Urgo (farmacie)
- Freudenberg (automobily)
- Kodak (chemie)
- Metso mineral (mechanika)
Literatura[editovat]
- DRŠKA, Václav. Dějiny Burgundska : Nomen Burgundiae ve středověku. České Budějovice : Veduta, 2011. 464 s. ISBN 978-80-86829-65-4.
