Burgundsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Burgundsko
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Bourgogne map.png

Hlavní město: Dijon
Rozloha: 31 582 km²
Časové pásmo: +1
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 633 891
Hustota zalidnění: 52 ob./km²
Jazyk: francouzština, franko-provensálština
Národnostní složení: Francouzi
Náboženství: římskokatolické křesťanství, judaismus, islám
správa regionu
Nadřazený celek: Francie
Druh celku: region
Podřízené celky: 4 départementy
- Côte-d'Or
- Nièvre
- Saône-et-Loire
- Yonne
15 arrondisementů
174 kantony
2 045 obcí
regionální prezident François Patriat

Burgundsko nebo též Burgundy (francouzsky Bourgogne (Burgoň) frankoprovensálsky Borgogne) je francouzský region jenž spojuje čtyři departementy : Yonne (89), Côte-d'Or (Zlaté pobřeží) (21), Nièvre (58) a Saône-et-Loire (Savona a Loira) (71).

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Zvonice opatství Cluny

Burgundsko vděčí za své jméno kmenům germánských Burgundů, kteří založili v 5. století v jihovýchodní Galii svoji říši, jež se v 6. století stala součástí franské říše. Během 7. století se pak Burgundsko konstituovalo jako jedno z jejích dílčích království.

Ve středověku existovalo hrabství burgundské, vévodství burgundské a dolní a horní burgundské království, která se později sjednotila. První (v současnosti Franche-Comté) bylo říšským územím, druhé tvořené hrabstvími Mâcon, Chalon, Sens, Auxerre, Tonnerre, Nevers, Autun patřilo pod lenní svrchovanost francouzského království. Burgundské království se roku 1033 stalo součástí Svaté říše římské (též arelatské království). V roce 1378 je daroval císař Karel IV. francouzskému princi (budoucí Karel VI.) a tím bylo připojeno k Francii.

Statistika[editovat | editovat zdroj]

  • Zdroj: L’état des régions françaises 2004 (Stav francouzských krajů 2004), Paříž, La Découverte, 2004
    • HDP v r. 2002 (v eurech): 36,4 miliard
    • HDP na obyvatele (v r. 2003): 22 500 eur
    • Míra nezaměstnanosti (prosinec 2003): 8,5%
    • Počet produktivních osob: 643 000
    • Rozdělení aktivní populace podle sektoru:
      • Primární sektor: 6% na 6,1% HDP
      • Sekundární sektor: 26,8% na 26% HDP
      • Terciární sektor: 67,2% na 68% HDP
    • Export: 7,7 miliard eur (2003)
    • Import: 4,9 miliard eur (2003)

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Burgundské zemědělství je dynamické, výkonné a vysoce specializované: obilniny (pšenice a ječmen v Yonne a na Côte-d'Or), olejniny, chov skotu (Charolais, Morvan, Nivernais), vinařství (Côtes de Beaune, Nuits, Hautes-Côtes, Côte Chalonnaise, Mâconnais, Beaujolais).

Průmysl, jenž se rozvíjí již od 19. století (těžba uhlí v Montceau-les-Mines, ocelářství v Creusotu, doly v La Machine), doznalo nového rozmachu po roce 1945, zejména v údolí řeky Saony, v Dijonu a v Yonne, avšak nebyla ušetřena hospodářské krize. Naproti tomu, severní část regionu, která je na velké podniky poměrně chudá, získává svou obživu v zavedení lehčích forem průmyslu – více diverzifikovaných a méně zranitelných: pomocná chemie, farmaceutický průmysl, elektronika, plasturgie, papírnictví, strojírenský a automobilový průmysl, potravinářské zpracování zemědělských produktů. A konečně zahraniční obchod a turismus (související obory gastronomie, historie, zelená turistika - viz Přírodní park Morvan) poskytují kraji významné doplňující zdroje.

Podniky se sídlem v Burgundsku[editovat | editovat zdroj]

Burgundské vinice (město Fixin, Côte-d'Or)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DRŠKA, Václav. Dějiny Burgundska : Nomen Burgundiae ve středověku. České Budějovice : Veduta, 2011. 464 s. ISBN 978-80-86829-65-4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]