Ludvík XVI.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Skočit na: Navigace, Hledání
Ludvík XVI.
král Francie a Navarry
Doba vlády 10. květen 177410. srpen 1792
Korunovace 11. červen 1775, Remeš
Úplné jméno Louis-Auguste de France
Tituly Vévoda z Berry (1754-65)
Dauphin Francouzský (1765-74)
Král Francie (1774-1791)
Král Navarry (1774-1789)
Spolukníže z Andorry (1774-1789)
Král Francouzů (1791-92)
Narození 23. srpen 1754
palác ve Versailles
Úmrtí 21. leden 1793 (38)
Paříž
Pochován Bazilika Saint-Denis, Paříž
Přechůdce Ludvík XV.
Následník monarchie zrušena
de facto Národní konvent
de jure Ludvík XVII.
další vládnoucí panovník: Napoleon I. (1804)
Královna Marie Antoinetta
Potomci Marie-Thérèse-Charlotte Francouzská
Louis-Joseph-Xavier-François, Dauphin Francouzský
Louis-Charles Francouzský (Ludvík XVII.)
Sophie- Hélène-Béatrix Francouzská
Rod Bourbon
Otec Louis-Ferdinand Francouzský
Matka Maria Josepha Carolina Saská

Ludvík XVI. (23. srpna 175421. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 17741792. Byl vnukem Ludvíka XV., jeho manželkou byla Marie Antoinetta (dcera Marie Terezie).

Ludvík byl osobně čestný a zbožný člověk[zdroj?], ale jako panovník vystupoval často nerozhodně a nedokázal řešit hlubokou finanční krizi a reformovat zastaralé feudání uspořádání Francie. Bránil přijetí reforem ministra financí R. J. Turgota a později J. Neckera.

Dne 5. května 1789 svolal Ludvík generální stavy za účelem reformy daňového systému. Volby zástupců generálních stavů odstartovaly Velkou francouzskou revoluci. Po pádu Bastily se král formálně vyslovil pro ústavu, ale v zahraničí zároveň hledal pomoc proti revoluci.

Roku 1791 se neúspěšně pokusil i s celou svou rodinou o útěk za hranice.Jejich útěk byl odhalen a celá královská rodina byla odvedena zpět do Paříže. Král byl prohlášen za vlastizrádce, sesazen z trůnu a dne 21. ledna 1793 veřejně sťat gilotinou na Náměstí Revoluce. Jeho statečnost v posledních chvílích před popravou mu vynesla úctu mnoha současníků.


Robespierrovy argumenty pro popravu krále (projev v Konventu ze 3. 12. 1793):

„Zde se nevede soudní proces. Ludvík není obžalovaný a vy nejste žádní soudcové. Jste pouze politikové a zástupci národa … Vaším úkolem není vyslovit nad někým soudní rozsudek, ale přijmout opatření v zájmu veřejného blaha. Pokud jde o mne, příčí se mi trest smrti a k Ludvíkovi necítím lásku ani nenávist … Ale sesazený král v lůně revoluce, která má ještě daleko k tomu, aby byla pevně zakotvena … takový nemůže být zneškodněn uvězněním nebo vypovězením. S bolestí vyslovuji osudnou pravdu: je lépe, aby zemřel Ludvík, než aby zahynulo 100 tisíc poctivých občanů…“

logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu


Předchůdce:
Ludvík IV.
(Dolno)Navarrský král
Ludvík V.
1774 - 1792
Nástupce:
Ludvík VI.


Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
     -   Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip - Napoleon III.   

Dějiny - Francie - Kapetovci - Valois - Bourboni - Bonapartové