Ludvík XVI.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Ludvík XVI. | ||
|---|---|---|
| král Francie a Navarry | ||
| Doba vlády | 10. květen 1774 – 10. srpen 1792 | |
| Korunovace | 11. červen 1775, Remeš | |
| Úplné jméno | Louis-Auguste de France | |
| Tituly | Vévoda z Berry (1754-65) Dauphin Francouzský (1765-74) Král Francie (1774-1791) Král Navarry (1774-1789) Spolukníže z Andorry (1774-1789) Král Francouzů (1791-92) |
|
| Narození | 23. srpen 1754 | |
| palác ve Versailles | ||
| Úmrtí | 21. leden 1793 (38) | |
| Paříž | ||
| Pochován | Bazilika Saint-Denis, Paříž | |
| Přechůdce | Ludvík XV. | |
| Následník | monarchie zrušena de facto Národní konvent de jure Ludvík XVII. další vládnoucí panovník: Napoleon I. (1804) |
|
| Královna | Marie Antoinetta | |
| Potomci | Marie-Thérèse-Charlotte Francouzská Louis-Joseph-Xavier-François, Dauphin Francouzský Louis-Charles Francouzský (Ludvík XVII.) Sophie- Hélène-Béatrix Francouzská |
|
| Rod | Bourbon | |
| Otec | Louis-Ferdinand Francouzský | |
| Matka | Maria Josepha Carolina Saská | |
Ludvík XVI. (23. srpna 1754 – 21. ledna 1793) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1774–1792. Byl vnukem Ludvíka XV., jeho manželkou byla Marie Antoinetta (dcera Marie Terezie).
Ludvík byl osobně čestný a zbožný člověk[zdroj?], ale jako panovník vystupoval často nerozhodně a nedokázal řešit hlubokou finanční krizi a reformovat zastaralé feudání uspořádání Francie. Bránil přijetí reforem ministra financí R. J. Turgota a později J. Neckera.
Dne 5. května 1789 svolal Ludvík generální stavy za účelem reformy daňového systému. Volby zástupců generálních stavů odstartovaly Velkou francouzskou revoluci. Po pádu Bastily se král formálně vyslovil pro ústavu, ale v zahraničí zároveň hledal pomoc proti revoluci.
Roku 1791 se neúspěšně pokusil i s celou svou rodinou o útěk za hranice.Jejich útěk byl odhalen a celá královská rodina byla odvedena zpět do Paříže. Král byl prohlášen za vlastizrádce, sesazen z trůnu a dne 21. ledna 1793 veřejně sťat gilotinou na Náměstí Revoluce. Jeho statečnost v posledních chvílích před popravou mu vynesla úctu mnoha současníků.
Robespierrovy argumenty pro popravu krále (projev v Konventu ze 3. 12. 1793):
„Zde se nevede soudní proces. Ludvík není obžalovaný a vy nejste žádní soudcové. Jste pouze politikové a zástupci národa … Vaším úkolem není vyslovit nad někým soudní rozsudek, ale přijmout opatření v zájmu veřejného blaha. Pokud jde o mne, příčí se mi trest smrti a k Ludvíkovi necítím lásku ani nenávist … Ale sesazený král v lůně revoluce, která má ještě daleko k tomu, aby byla pevně zakotvena … takový nemůže být zneškodněn uvězněním nebo vypovězením. S bolestí vyslovuji osudnou pravdu: je lépe, aby zemřel Ludvík, než aby zahynulo 100 tisíc poctivých občanů…“
| Předchůdce: Ludvík IV. |
(Dolno)Navarrský král Ludvík V. 1774 - 1792 |
Nástupce: Ludvík VI. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dějiny - Francie - Kapetovci - Valois - Bourboni - Bonapartové |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||

