François Furet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

François Furet (27. března 1927 Paříž12. července 1997 Toulouse) byl francouzský historik. Proslavil se pracemi o dějinách Francouzské revoluce. Přestože byl v mládí (19491956) členem komunistické strany, s komunismem a marxismem se rozešel a stal se jeho vlivným kritikem. Jeho poslední velká kniha Minulost jedné iluze s podtitulem Esej o ideji komunismu ve 20. století představuje konečné osobní zúčtování s komunismem. Furet staví komunismus na roveň fašismu a oba systémy označuje za „totalitní dvojčata“.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • La Révolution, s Denisem Richetem, Paris, 1965 ; 2. vyd. jako La Révolution française, Paris, 1999. (česky) Francouzská revoluce. Díl 1., Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814, Praha, Argo 2004, ISBN 80-7203-452-9. Francouzská revoluce. Díl 2., Ukončit revoluci : od Ludvíka XVIII. po Julese Ferryho (1815-1880), Praha, Argo 2007, ISBN 978-80-7203-851-0
  • Lire et écrire, s Jacquesem Ozoufem, 1-2, Paris, 1977.
  • Penser la Révolution française, Paris, 1978, nové upravené vyd. 1983. (česky) Promýšlet francouzskou revoluci, Brno 1994, ISBN 80-7108-089-6
  • L’Atelier de l’histoire, Paris, 1982.
  • La Gauche et la Révolution au milieu du XIXe siècle. Edgar Quinet et la question du jacobinisme, Hachette, Paris, 1986.
  • Dictionnaire critique de la Révolution française, Paris 1988, nové vyd. 2007, 5 sv.
  • Le Siècle de l’avènement républicain (redakce společně s Monou Ozoufovou), Paris, 1993.
  • Le Passé d’une illusion. Essai sur l’idée communiste au XXe siècle, Paris, 1995. (slovensky) FURET, François. Minulosť jednej ilúzie : esej o idei komunizmu v 20. storočí. Překlad Jarmila Le Tohic, Jana Šmelková, Peter Solivajs. Bratislava : Agora, 2000. ISBN 80-967210-4-6. (slovensky) 
  • La Monarchie républicaine. La constitution de 1791, avec Ramen Halévim, Paris, 1996.
  • Fascisme et communisme, spolu s Ernestem Noltem, Paris 1998.
  • Itinéraire intellectuel. L’historien journaliste, de France-Observateur au Nouvel Observateur (1958-1997), vyd. Mona Ozouf, Paris 1999.
  • La république du centre, spolu s Jacquesem Julliardem a Pierrem Rosanvallonem, 1988

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1995 – Grand prix Gobert za ''Le Passé d’une illusion. Essai sur l’idée communiste au XXe siècle

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

1. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
Michel Debré
19971997
François Furet
Nástupce:
René Rémond