Ludvík XV.

Ludvík XV.
z Boží vůle nejkřesťanštější král Francie a Navarry; etc.
Doba vlády	1. září 1715 – 10. květen 1774
Korunovace	25. říjen 1722, Remeš
Úplné jméno	Louis de France
Tituly	Vévoda z Anjou (1710-12) Dauphin z Viennois (1712-15)
Narození	15. února 1710
	palác ve Versailles
Úmrtí	10. květen 1774 (64)
	palác ve Versailles
Pochován	Bazilika Saint-Denis, Paříž
Předchůdce	Ludvík XIV.
Následník	Ludvík XVI.
Královna	Marie Leszczyńská
Potomci	Luisa Alžběta, Anna Jindřiška, Marie Luisa, Ludvík Ferdinand, Filip Ludvík, Marie Adéla, Viktorie Luisa, Sofie Alžběta, Tereza, Luisa Marie
Rod	Kapetovci
Dynastie	Bourboni
Otec	Ludvík Burgundský
Matka	Marie Adéla Savojská

Ludvík XV. (15. února 1710 Versailles – 10. května 1774 tamtéž) byl francouzský král z rodu Bourbonů vládnoucí v letech 1715–1774. Byl pravnukem „krále Slunce“ Ludvíka XIV. a po předčasné smrti svého otce a děda i oficiálním následníkem trůnu (ve dvou letech). Jeho vláda trvala bezmála šedesát let.

První léta vlády

Ludvík, obdařený značnou inteligencí, ale i notnou dávkou arogance a lhostejnosti k potřebám státu, se ujal řízení státních záležitostí roku 1723, nedlouho před smrtí regenta Filipa II. Orleánského, který byl původem z mladší linie Bourbonů. V patnácti letech ho oženili s o šest let starší dcerou svrženého polského krále Stanislava Leszczyńského, Marií (1703–1768), jejíž rodina se po útěku z Polska uchýlila do exilu v Paříži. Ludvík XV. se později snažil Stanislavovi znovu zajistit polskou korunu, ale neúspěšně (1733).

Jak Filip Orleánský, tak později i král pokračovali v absolutistickém stylu vlády, vytvořeném ještě Ludvíkem XIV. Hlavní roli ve státě i nadále sehrávala vysoká šlechta, která se doslova koupala v dostatku a luxusu, účastnila se početných bálů, koncertů, divadelních a baletních vystoupení či lovů, intrikovala navzájem proti sobě atd. Finanční situace Francie nebyla dobrá. Již v roce 1720 došlo k hospodářské krizi, vyvolané aktivitami skotského finančníka Johna Lawa, a stabilizace poměrů nastala až po roce 1750.

Úspěchy a nezdary

Na krále měl dlouho velký vliv jeho rádce kardinál Fleury (1653–1743); dokud státní záležitosti řídil on, dosahovala Francie určitých úspěchů na zahraničněpolitickém i vnitropolitickém poli. Fleuryho snahou bylo především vyhnout se rozsáhlejším válečným konfliktům, což se mu víceméně dařilo. Po kardinálově smrti však Ludvíka XV. ovládly jeho milenky madame de Pompadour a madame du Barry, které postrádaly jakýkoli rozhled v politických záležitostech.

V letech 1740–1748 se Ludvík zapletl do válek o dědictví rakouské, jež mu prakticky nevynesly nic. Během sedmileté války (1756–1763) s Anglií Francie ztratila Kanadu, část Louisiany a většinu držav v Indii. Tato porážka znamenala výrazné oslabení velmocenského postavení země, zostření napětí uvnitř společnosti a sílící kritiku absolutismu (osvícenci, encyklopedisté). Ludvík sám však jakékoli reformy odmítal a své kritiky přímo či nepřímo vyháněl do exilu. V ekonomické oblasti došlo po polovině století k jistému oživení (rozvoj manufaktur).

V architektuře, umění a módě převládal za Ludvíka XV. aristokratický styl rokoka: dekorativní interiéry, jemné figurky z porcelánu, krinolíny a vysoké účesy dam, paruky, trojrohé klobouky, ozdobné kordy šlechticů a jiné. Francie zůstala hlavním kulturním centrem Evropy – místo, které si vydobyla již za Ludvíka XIV.

Potomci

• Luisa Alžběta (1727 – 1759) ∞ 1738 parmský vévoda Filip
• Anna Jindřiška (1727 – 1752), zemřela na neštovice
• Marie Luisa (1728 – 1733)
• Ludvík Ferdinand (1729 – 1765), dauphin z Viennois (otec příštího krále Ludvíka XVI.)

1. ∞ 1745 Marie Tereza Španělská
2. ∞ 1747 Marie Josefa Saská

• Filip Ludvík (1730 - 1733), vévoda z Anjou
• Marie Adéla (1732 – 1800), princezna francouzská a navarrská
• Viktorie Luisa (1733 – 1799)
• Sofie Alžběta (1734 – 1782)
• Tereza (1736 – 1744)
• Luisa Marie (1737–1787), princezna francouzská

Kromě manželských potomků měl Ludvík XV. i řadu potomků nemanželských.

V rámci usmíření s dlouholetým nepřítelem Francie – Habsburky – byla dohodnuta svatba jeho vnuka Ludvíka s Marií Antonií, dcerou Marie Terezie. Tento Ludvík se stal v důsledku několika úmrtí v bourbonském rodu nástupcem starého krále, jenž zemřel roku 1774 na černé neštovice.

Odkazy

Literatura

• HARTMANN, Petr Claus, a kol. Francouzští králové a císaři v novověku : od Ludvíka XII. k Napoleonovi III. (1498-1870). Praha : Argo, 2005. 467 s. ISBN 80-7203-517-7.  

Související články

• Dějiny Francie

Externí odkazy

• (francouzsky) Ludvík XV.

Předchůdce: Ludvík VIII. z Viennois

Dauphin z Viennois 1710 – 1715

Nástupce: Ludvík X. z Viennois

Předchůdce: Ludvík XIV.

král Francie a Navary Ludvík XV. (IV.) 1715 – 1774

Nástupce: Ludvík XVI.