Karel IV. Sličný

**Příbuzenstvo**
otec	Filip IV. Sličný
matka	Johana I. Navarrská
bratr	Ludvík X. Svárlivý
bratr	Filip V. Francouzský
I. manželka	Blanka Burgundská
II. manželka	Marie Lucemburská
syn	Filip
III. manželka	Jana z Évreux
dcera	Jana
dcera	Blanka

Tento článek pojednává o francouzském králi. O jiných panovnících s tímto jménem pojednává článek Karel IV. (rozcestník).

Karel IV. Sličný

Karel IV. Sličný (1294 – 1. února 1328, Vincennes) byl francouzský král v letech 1322–1328 a zároveň poslední mužský člen přímé linie Kapetovců. Byl synem krále Filipa IV. Sličného (1285–1314) a Johany Navarrské († 2. dubna 1305). Jeho bratry byli králové Ludvík X. a Filip V., kteří Francii krátce spravovali před jeho nástupem na trůn.

Život [editovat]

Karel se ve čtrnácti letech 20. května 1308 v Corbeil oženil s Blankou Burgundskou. Počátkem roku 1314 byla Karlova žena za přispění své švagrové Izabely společně se svou další švagrovou Markétou zatčena. Obě ženy byly obviněny z cizoložství a král Filip IV. nechal zatknout také oba mladíky, kteří se měli oddávat necudným hrátkám s manželkami francouzských princů a nechal je stít a pověsit na šibenici. Pohlavní orgány popravených byly hozeny psům.^[1] Obě cizoložnice byly zavřeny na hradě Gaillard.

Karel měl od roku 1314 titul hraběte z La Marche a na francouzský trůn se dostal po smrti bratra Filipa V. 19. května 1322 bylo první manželství anulováno a následovala svatba s Marií, dcerou císaře Jindřicha VII. (a tedy i sestrou českého krále Jana Lucemburského). Po Mariině náhlé smrti se Karel oženil potřetí. Patnáctiletá Jana byla Karlovou sestřenicí. Pro manželství uzavřené 5. července roku 1325 bylo nutné získat papežský dispens.

K předním rádcům u dvora patřil v té době Karel z Valois, někdejší krátkodobý král aragonský, jehož syn Filip dosedl po smrti Karla IV. na francouzský trůn. Za Karla IV. rovněž vzniklo bourbonské dominium, když král udělil Ludvíkovi z Clermontu, členovi vedlejší větve Kapetovců, hrabství La Marche a povolil mu užívat titul vévoda bourbonský.

Král zpočátku udržoval mír s Anglií, upevňoval panovnickou moc a navázal úzké vztahy s českými Lucemburky. Na jeho dvoře vyrůstal Václav, budoucí český král Karel IV.

V závěru vlády pomohl Karel své sestře Izabele svrhnout anglického krále Eduarda II. a dosadit k moci mladého Eduarda III. Když pak v únoru 1328 král Karel ve čtyřiatřiceti letech zemřel, zůstal francouzský trůn určitou dobu uprázdněný, protože královna Jana byla těhotná – teprve když v dubnu porodila dceru Blanku, rozběhly se přípravy na volbu nového panovníka naplno.

Vývod z předků [editovat]

Odkazy [editovat]

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Karel IV. Sličný

Reference [editovat]

↑ Marc Ferro: Dějiny Francie, Nakladatelství Lidové noviny Praha 2006, ISBN 80-7106-888-8

Literatura [editovat]

DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford : Blackwell Publishers, 1991. 360 s. ISBN 0-631-18945-9. s. 360. (anglicky)
EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0.
HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York : Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. s. 215. (anglicky)