Jana I. Navarrská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pečeť Jany Navarrské
Příbuzenstvo
otec Jindřich I. Navarrský
matka Blanka z Artois
manžel Filip IV. Sličný
dcera Markéta
syn Ludvík X.
dcera Blanka
syn Filip V.
dcera Izabela
syn Karel IV.
syn Robert

Jana I. Navarrská (katalánsky Joana de Navarra, francouzsky Jeanne de Champagne , 14. ledna 1272, Bar-sur-Seine2. dubna 1305, Vincennes) byla hraběnka ze Champagne a Brie (1273-1305) a také královna navarrská (1274-1305) a francouzská (1285-1305).

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla dcerou navarrského krále Jindřicha I. a Blanky, dcery Roberta z Artois. Údajně nebyla příliš půvabná, nevynikala štíhlostí a v rysech její tváře se odrážela maurská krev předků.[1] Po smrti bratra Theobalda († 1273) a otce o rok později se jako tříletá stala posledním příslušníkem rodu ze Champagne. Oslabené království lákalo sousední Kastílii a také Aragonii, což podnítilo zájem francouzské koruny. Jednání s Blankou z Artois, která byla po dobu Janiny nezletilosti regentkou, se ujal Karel z Anjou a roku 1275 bylo završeno orleánskou smlouvou, ve které se Blanka vzdala regentství nad Janou ve prospěch francouzského krále Filipa III.

V srpnu 1284 byla inteligentní a zbožná[2] Jana provdána za francouzského následníka Filipa[3] a tím se Navarra a Champagne dostala pod správu francouzské koruny. O rok později, po smrti krále Filipa III., byl mladý pár korunován v Remeši.

Manželství bylo pravděpodobně šťastné. Královna doprovázela manžela při cestách po království, neměla však na něj téměř žádný politický vliv. Intenzivně se zajímala o správu svých zděděných území. Roku 1304 založila v Paříži Collège de Navarre. Zemřela za záhadných okolností a jeden kronikář dokonce obvinil jejího manžela, že ji dal zabít. Dalším obviněným byl Guichard, biskup z Troyes, kterého král roku 1308 pohnal před soud, že Janě přivodil předčasnou smrt pomocí jedu a černé magie.[4] Byla pohřbena v klášteře menších bratří. Všichni tři synové se postupně stali francouzskými králi a dcera Izabela anglickou královnou.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WEIR, Alison. Queen Isabella: She-Wolf of France, Queen of England. London : Pimlico Books, 2006. 494 s. ISBN 978-0-7126-4194-4. S. 12. (anglicky) 
  2. Queen Isabella, str.12
  3. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha : Argo, 2003. 420 s. Dále jen Francouzští králové. ISBN 80-7203-465-0. S. 191.  
  4. BARBER, Malcolm. Noví rytíři : dějiny templářského řádu. Praha : Argo, 2006. 433 s. ISBN 80-7203-764-1. S. 331.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Znak z doby nástupu Navarrská královna
od roku 1284 spoluvládcem manžel jako Filip I.
1274 - 1305
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I.
Znak z doby nástupu Hraběnka ze Champagne
1274 - 1305
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík I.
Francouzské královny
Předchůdce:
Marie Brabantská
12851305
Jana I. Navarrská
Nástupce:
Markéta Burgundská