Robert I. z Artois

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert z Artois (iluminace ze 14. století)
Příbuzenstvo
otec Ludvík VIII. Francouzský
matka Blanka Kastilská
manželka Matylda Brabantská
dcera Blanka z Artois
syn Robert II. z Artois

Robert z Artois, zvaný Dobrý (12168. února 1250) byl bratrem francouzského krále Ludvíka IX. a hrabětem z Artois. Byl pátým (a zároveň druhým přeživším) synem krále Ludvíka VIII. a Blanky Kastilské. 14. června 1237 se oženil s Matyldou Brabantskou, dcerou hraběte Jindřicha Brabantského a Marie Štaufské.

Křížová výprava[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Sedmá křížová výprava.

Roku 1248 se připojil ke křížové výpravě svého bratra, krále Ludvíka.

...když se on opásal křížem, přihlásili se ke křížové výpravě i Robert, hrabě z Artois, hrabě z Poitiers, Karel, hrabě z Anjou, pozdější král sicilský, všichni tři královi bratři.
— Jean de Joinville [1]

Po dobytí Damietty se účastnil tažení na Káhiru. V bitvě u pevnosti al-Mansúra velel Robert křižáckému předvoji, složenému především z příslušníků řádu templářů a Angličanů. Když předvoj překvapil a rozprášil mamlúcký tábor před pevností, Robert chtěl ustupující mamlúky pronásledovat a ztečí dobýt al-Mansúru. Mnozí hraběte nabádali k opatrnosti a zrazovali ho od frontálního útoku, a zejména hrabě ze Salisbury. Robert z Artois jej označil za zbabělce a „anglického ocáska“.[2] Hrabě ze Salisbury si urážku nenachal líbit a Robertovi odpověděl:

Dnes pojedu tak daleko, že se žádný Francouz neodváží za mnou ani k ocasu mého koně!
— Vilém ze Salisbury[2]

Následně celý předvoj se vrhl na město. Ve městě se však vojáci rozptýlili, bloudili v ulicích a byli snadno zpacifikováni.

Když jim přišlo na mysl vrátit se, Turci je v úzkých ulicích města Mansurah zasypali trámy a břevny.
— Jean de Joinville [3]

Robert z Artois se se zbytkem svých věrných opevnil v jednom z městských domů. Egypťané však obklíčený dům nakonec po zuřivém boji dobyli. Celý předvoj sedmé křížové výpravy byl vyhlazen. Z města nakonec vyvázlo jen několik málo rytířů, mezi nimi i kronikář výpravy Jean de Joinville, kterého i s několika druhy, z obklíčení vysvobodil druhý králův bratr Karel z Anjou. Sám Robert z Artois padl, jakož i hrabě ze Salisbury.

Robertova smrt povzbudila egyptské obránce k novému odporu proti křižákům, neboť hrabě byl, jakožto králův bratr, oděn v královských barvách s francouzskými liliemi, Egypťané byli proto v prvních chvílích přesvědčeni, že zabili samotného krále.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert I of Artois na anglické Wikipedii.

  1. Staré francouzské kroniky. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962. S. 122.  
  2. a b DUGGAN, Alfred. Křižácké výpravy. Praha : Orbis, 1973. S. 196.  
  3. DE JOINVILLE, Jean. Paměti křižákovy. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965. S. 62.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LE GOFF, Jacques. Svatý Ludvík. Praha : Argo, 2012. 724 s. ISBN 978-80-257-0685-5.  
  • JOINVILLE, Jean de. Paměti křižákovy. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1965.