Portál:Křížové výpravy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| ℮
Křížové výpravy byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci (latinsky crucesignati). Byli dobrovolníky, měli za účast na výpravě přislíbeno odpuštění hříchů a požívali ochrany církve.
První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. roku 1095. Jejím cílem bylo dobýt Svatou zemi a osvobodit místa posvátná pro křesťany z rukou muslimů. To se výpravě, složené především z francouzských a normanských rytířů, nakonec podařilo, a ve Svaté zemi tak Evropané založili křižácké státy, které se zde udržely téměř dvě stě let. Původním cílem výprav proti muslimům bylo osvobození Božího hrobu v Jeruzalémě, pozdější tažení však mířila i jinam. Šlo především o Egypt a Řecko, kde účastníci čtvrté křížové výpravy dobyli značnou část Byzantské říše a založili křižácké státy. Další křížová tažení mířila do Pobaltí a Skandinávie, kde zvláště němečtí a švédští křižáci bojovali proti pohanským Prusům, Slovanům a Finům. Řád německých rytířů na břehu Baltského moře založil svůj stát Prusy.
Po pádu posledního křižáckého města v Palestině již žádný papež vojenskou akci k osvobození Jeruzaléma nevyhlásil. Křížové výpravy na evropském kontinentu však pokračovaly. Kromě tažení proti pohanům to byly války proti křesťanským kacířům, z nichž největší byly výpravy proti jihofrancouzským katarům a proti českým kališníkům. Poslední kruciátu se bezúspěšně snažil zorganizovat počátkem 16. století Lev X. proti osmanským Turkům.
|
|
℮
Přehled křížových výprav
|
|
|
|
|
℮
Článek
|
„Saladin, král egyptský“ na evropském iluminovaném rukopisu z 15. století
Křižácká tažení do Egypta začala roku 1163, kdy Amaury I., vládce Jeruzalémského království, vypravil svou první výpravu proti Fátimovskému chalífátu. V následujících šesti letech podnikl tažení ještě čtyřikrát.
Válka v 60. letech 12. století byla vyvolána politickou krizí chalífátu. Znesvářené mocenské kliky v Káhiře si na pomoc proti sobě zvaly jak aleppského vládce Núr ad-Dína, tak jeruzalémského krále. Do Egypta postupně táhly muslimské armády i jeruzalémská vojska a egyptští aristokraté se přidávali k té straně, ze které mohli mít větší prospěch. Amauryho spojencem se stala byzantská říše; ta podporovala jeho dobyvačné plány a jednoho z tažení – obléhání Damietty – se účastnilo i byzantské loďstvo. Společná akce však roku 1169 skončila fiaskem a v zápase o Egypt začali mít navrch muslimové ze Sýrie. Téhož roku se stal egyptským vezírem kurdský válečník Saladin, který později roku 1187 dobyl i Jeruzalém.
Po pádu Jeruzaléma do rukou muslimů se cíl evropských křižáckých tažení přenesl z Palestiny do Egypta. Zájem o Egypt lze rozeznat již u třetí křížové výpravy. Křížová výprava, v pořadí již čtvrtá, byla na egyptské území vyslána z Evropy již počátkem 13., nicméně, stejně jako roku 1268 osmá křížová výprava, tam nakonec nedorazila. Oproti tomu pátá (zahájena roku 1213), sedmá (1248) a Alexandrijská křížová výprava (1365) se o uchvácení Egypta pokusily, avšak dočasná vítězství byla následována porážkou a ústupem z Egypta.
|
|
|
℮
Zajímavosti
|
|
Víte že...
- ...jeruzalémský král Amaury I. byl o 3 roky mladší, než jeho synovec, anglický král Jindřich II. Plantagenet?
- ...vládce Egypta a Sýrie Saladin pocházel ze stejného města, jako irácký diktátor Saddám Husajn?
- ...podle legendy byla matkou muslimského atabega Zengího vdova po rakouském markraběti Leopoldovi II.'?
- ...Hugo z Vermandois se k první křížové výpravě přidal zejména kvůli přání svého bratra, francouzského krále Filipa I.?
- ...byzantský císař Izák II. Angelos byl pradědečkem českého krále Přemysla Otakara II.?
- ...římský císař Fridrich II. údajně prohlásil, že Kristus, Mojžíš a Mohamed jsou všichni stejní podvodníci?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
℮
Osobnost
|
|
Godefroy z Bouillonu ([godefroj z bujónu]; někdy uváděn jako Godefroi, ve starší české literatuře také poněmčeně Gottfried nebo Bohumír z Bouillonu; francouzsky Godefroy de Bouillon; 1060 – 18. července 1100) byl lotrinský vévoda a jeden z vůdců první křížové výpravy. Narodil se jako prostřední syn hraběte Eustacha II. a jeho druhé manželky Idy z Boulogne. Přes oba rodiče byl potomkem Karla Velikého.
Když roku 1095 vyhlásil papež Urban II. na koncilu v Clermontu první křížovou výpravu, vévoda Godefroy brzy ohlásil svou účast. Prodal nebo zastavil většinu svého majetku a spolu se svými bratry se na křižáckou výpravu vydal. Po dobytí Jeruzaléma byl křižáckými velmoži zvolen vládcem města a dobytých území s titulem Ochránce Svatého hrobu. V čele křižáckých vojsk poté odrazil útok fátimovské i damašské armády, poté však těžce onemocněl a roku 1100 v Jeruzalémě zemřel. Pro další generace Franků v křižáckých státech se Godefroy stal legendou a jeho síla a odvaha se stala námětem mnoha truvérských písní.
|
|
|
℮
Chybějící články a články k úpravě
|
|
Články, s jejichž založením můžete pomoci (lze se inspirovat z německé, anglické nebo i jiné Wikipedie):
Články, s jejichž úpravou můžete pomoci:
|
|
|
|
℮
|
