Portál:Křížové výpravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Portál:Křížové výpravy
Godfrey z Bouillonu a vůdci 1. kruciáty

Křížové výpravy byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci (latinsky crucesignati). Byli dobrovolníky, měli za účast na výpravě přislíbeno odpuštění hříchů a požívali ochrany církve.

První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. roku 1095. Jejím cílem bylo dobýt Svatou zemi a osvobodit místa posvátná pro křesťany z rukou muslimů. To se výpravě, složené především z francouzských a normanských rytířů, nakonec podařilo, a ve Svaté zemi tak Evropané založili křižácké státy, které se zde udržely téměř dvě stě let. Původním cílem výprav proti muslimům bylo osvobození Božího hrobuJeruzalémě, pozdější tažení však mířila i jinam. Šlo především o Egypt a Řecko, kde účastníci čtvrté křížové výpravy dobyli značnou část Byzantské říše a založili křižácké státy. Další křížová tažení mířila do Pobaltí a Skandinávie, kde zvláště němečtí a švédští křižáci bojovali proti pohanským Prusům, Slovanům a Finům. Řád německých rytířů na břehu Baltského moře založil svůj stát Prusy.

Po pádu posledního křižáckého města v Palestině již žádný papež vojenskou akci k osvobození Jeruzaléma nevyhlásil. Křížové výpravy na evropském kontinentu však pokračovaly. Kromě tažení proti pohanům to byly války proti křesťanským kacířům, z nichž největší byly výpravy proti jihofrancouzským katarům a proti českým kališníkům. Poslední kruciátu se bezúspěšně snažil zorganizovat počátkem 16. století Lev X. proti osmanským Turkům.

Přehled křížových výprav

Článek

Richard I. Lví srdce

Třetí křížová výprava (1189–1192) bylo vojenské tažení vyhlášené papežem Řehořem VIII. za znovudobytí Jeruzaléma, který roku 1187 dobyl Saladin. Po fiasku druhé křížové výpravy ovládla a sjednotila zengíovská dynastie Sýrii a po několika válkách s křižáky a Fátimovci také Egypt. Zengíovské impérium v 70. a 80. letech 12. století postupně dobyl Saladin, původně vazal a vojevůdce ve službách Zengíovce Núr ad-Dína, čímž se palestinské křižácké státy dostaly do sevření jednotného muslimského státu. Sultán Saladin poté zahájil válku proti křižákům; jeho tažení vyvrcholilo roku 1187 vítěznou bitvou u Hattínu a poté dobytím Jeruzaléma. Papež Řehoř VIII. reagoval vyhlášením třetí křížové výpravy, k níž se přihlásili i nejmocnější panovníci křesťanského světa: římsko-německý císař Fridrich Barbarossa, francouzský král Filip II. August a anglický král Jindřich II. a po jeho smrti jeho syn Richard a s nimi i mnoho dalších mocných evropských feudálů.

Německá armáda se vydala na cestu roku 1188, prošla Uhrami a Byzantskou říší a v květnu 1190 zničila seldžuckou armádu u Iconia. O měsíc později však císař Fridrich utonul v říčce Salef a jeho výprava se rozpadla; část armády se rozhodla pro návrat do Evropy a jen zlomek pod velením Barbarossova syna Fridricha Švábského dorazil do Antiochie. Roku 1190 vyrazili také Francouzi a Angličané, kteří si zvolili trasu do Palestiny po moři. Po přezimování na Sicílii v polovině roku křižáci dorazili do Svaté země; předtím ještě anglický král Richard stihl dobýt odpadlickou byzantskou provincii Kypr. Evropané se připojili k místním křižáckým baronům a společně s nimi dobyli mocné přístavní město Akkon, které se na dalších sto let stalo hlavním městem Jeruzalémského království. Král Filip se poté rozhodl pro návrat do Francie, zatímco Richard Lví srdce zůstal po celý další rok. Jeho tažení bylo korunováno několika úspěchy, ale znovu dobýt Jeruzalém se mu nepodařilo. Křížová výprava nakonec skončila příměřím se Saladinem. celý článek »

Zajímavosti

Víte že...

  • ...antiochijský kníže Renaud de Châtillon byl mimojiné praděd české světice Anežky Přemyslovny?
  • ...hrabě Raimond IV. z Toulouse jako jediný z vůdců první křížové výpravy sice nesložil v Konstantinopoli císaři Alexiovi I. Komnenovi přísahu věrnosti (přijal jen její zmírněnou verzi), ale na rozdíl od všech ostatních uznával císařova práva po dobytí Antiochie?
  • ...kyperský král Amaury a jeruzalémská královna Isabela dojednali sňatek svých dětí a o několik let později se sami vzali?
  • ...Godefroy z Bouillonu, první křižácký vládce Jeruzaléma, byl vzdáleným potomkem Karla Velikého?
  • ...vládce Sýrie a Egypta Saladin byl údajně pasován baronem Humfreyem II. z Toronu na rytíře?

Informace

Logo Wikimedia Commons Galerie Křížové výpravy ve Wikimedia Commons Vizte též příbuzné portály:

  1. Portál:Středověk
  2. Portál:Křesťanství
  3. Portál:Kolonialismus
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Křížové výpravy}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.

Obrázek

Jerusalem Dome of the rock BW 13.JPG

Skalní dóm v chrámové části v Jeruzalémě z roku 691, Svatá země (dnešní Izrael)

Citát

„Buďme za všech okolností jednotni v Kristově víře a ve vítězství svatého kříže, protože dnes, dá-li Bůh, budeme všichni bohatí.“

Křižáčtí rytíři před bitvou u Dorylaia během první křížové výpravy.

Osobnost

Raymond IV of Toulouse.jpg

Raimond IV. z Toulouse (psán též Raymond nebo Raimund; okcitánsky Raimon de Tolosa, latinsky Raimundus Tolosanus; 1041 nebo 1042?28. února 1105) či Raimond de Saint-Gilles (okcitánsky Raimon de Sant Geli, latinsky Raimundus Sancti Aegidii) byl francouzský šlechtic a válečník, jeden ze tří největších feudálních pánů v jižní Francii. Účastnil se také války s Maury na Pyrenejském poloostrově.

V letech 1096–1099 se účastnil první křížové výpravy. Před odjezdem rozprodal většinu svého majetku, neboť se ve Svaté zemi hodlal usadit. Účastnil se všech bitev křížové výpravy a často se dostával do sporu s ostatními veliteli. Chtěl se stát vrchním velitelem křižáckých vojsk, přel se o vládu v dobyté Antiochii i o korunu v Jeruzalémě, ale ani jednou nebyl úspěšný. V Palestině se nakonec rozhodl dobýt bohaté přístavní město Tripolis, které zaujímalo strategickou polohu mezi nové zřízeným křižáckým Jeruzalémským královstvím a jeho severními vazaly, a založil tak křižácký stát Tripolské hrabství. Dobytí svého sídelního města se však už nedožil – zemřel během obléhání Tripolisu roku 1105.

Chybějící články a články k úpravě

Články, s jejichž založením můžete pomoci (lze se inspirovat z německé, anglické nebo i jiné Wikipedie):

Články, s jejichž úpravou můžete pomoci: