Portál:Křížové výpravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Křížové výpravy byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci (latinsky crucesignati). Byli dobrovolníky, měli za účast na výpravě přislíbeno odpuštění hříchů a požívali ochrany církve.

První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. roku 1095. Jejím cílem bylo dobýt Svatou zemi a osvobodit místa posvátná pro křesťany z rukou muslimů. To se výpravě, složené především z francouzských a normanských rytířů, nakonec podařilo, a ve Svaté zemi tak Evropané založili křižácké státy, které se zde udržely téměř dvě stě let. Původním cílem výprav proti muslimům bylo osvobození Božího hrobu v Jeruzalémě, pozdější tažení však mířila i jinam. Šlo především o Egypt a Řecko, kde účastníci čtvrté křížové výpravy dobyli značnou část Byzantské říše a založili křižácké státy. Další křížová tažení mířila do Pobaltí a Skandinávie, kde zvláště němečtí a švédští křižáci bojovali proti pohanským Prusům, Slovanům a Finům. Řád německých rytířů na břehu Baltského moře založil svůj stát Prusy.

Po pádu posledního křižáckého města v Palestině již žádný papež vojenskou akci k osvobození Jeruzaléma nevyhlásil. Křížové výpravy na evropském kontinentu však pokračovaly. Kromě tažení proti pohanům to byly války proti křesťanským kacířům, z nichž největší byly výpravy proti jihofrancouzským katarům a proti českým kališníkům. Poslední kruciátu se bezúspěšně snažil zorganizovat počátkem 16. století Lev X. proti osmanským Turkům.

℮

Přehled křížových výprav

do Svaté země

první – lidová – německá – 1101 – druhá – třetí – 1197 – dětská – šestá – devátá
do Řecka

čtvrtá
do severní Afriky a al-Andalusu

pátá – sedmá – první pastýřská – osmá – aragonská – druhá pastýřská – alexandrijská
proti pohanům

venedská – livonská – pruská – baltská
proti heretikům

albigenská – husitské

℮

Článek

Templářský kříž

Řád templářů byl největším a nejmocnějším křesťanským rytířským řádem středověku. Celý název řádu zněl Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (Pauperes commitiones Christi templique Salomonici), obecně se používá termín templářští rytíři či templáři. Řád byl založen roku 1118 nebo 1119 jako důsledek první křížové výpravy do Svaté země (1096-1099) bratrstvem osmi rytířů, kteří chtěli nezištně ochraňovat evropské poutníky na cestě od přístavních měst do Jeruzaléma. Činnost rytířů se setkala s příznivým ohlasem jeruzalémského krále, který jim daroval sídlo v Šalomounově chrámu (Templu), od té doby začali být známi jako templáři, i papeže.

V polovině 12. století již templáři představovali asi třetinu všech rytířů v křižáckém Jeruzalémském království. Jejich odznakem byly bílé pláště, doplněné záhy o typické červené kříže.

celý článek »

℮

Zajímavosti

Víte že...

...antiochijský kníže Renaud de Châtillon získal prostředky pro svou loupežnou výpravu na Kypr tím, že nechal zdejšího patriarchu krutě mučit?

...křižácké Soluňské království existovalo jen dvacet let?

...mosulského atabega Zengího, který se pyšnil titulem vítězný král z bojů proti křižákům zavraždil eunuch, který byl evropského původu?

...anglický princ Eduard byl ve Svaté zemi málem zavražděn?

...Saladin přísahal, že Jeruzalém znovudobude mečem a pomstí tak masakr křižáků v Jeruzalémě roku 1099?

...posedlostí jeruzalémského krále Amauryho byla představa dobytí fátimovského Egypta?

℮

Informace

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Křížové výpravy

Portál založil 5. března 2008 wikipedista: Emír Balduin Hallef Omar Ali al-Adid bin Abú Sharee al-Kerak a v rámci možností o něj dál pečuje. Případná pomoc je vždy vítána vřelou náručí :-) Vizte též příbuzné portály:

Související články obsahuje
Portál Křížové výpravy

Na konec článků souvisejících s křížovými výpravami přidejte šablonu {{Portál Křížové výpravy}} – zobrazí se takto:

℮

Obrázek

Zříceniny johanitského hradu Belvoir, Svatá země (dnešní Izrael)

℮

Citát

„Ať nám křižáci vybojují zpět Zadar, a my jim poshovíme s placením!“

dóže Enrico Dandolo (1107^? – 1205)
ve slavném projevu k Benátčanům (1204)

℮

Osobnost

Bohemund z Tarentu (v latinských kronikách psán jako Boamundus) byl normanský rytíř, kníže z Tarentu. Byl nejstarším synem Roberta Guiscarda a Albegardy z Buonalberga.

Poté, co ho války s vlastními příbuznými připravily o velkou část majetku, se přidal k první křížové výpravě a stal se jedním z jejích z předních vůdců. Výrazně se podílel na obléhání Antiochie a poté, co křižáci město dobyli, prohlásil Antiochii svým vlastnictvím a přijal titul knížete z Antiochie. Jeho činy vyvolaly v Evropě velký obdiv a francouzský králů mu dal za ženu svou dceru Konstancii. Bohemund se poté pustil do již několikáté války s Byzancí, ze které vyšel jako poražený. Do boje pak již nikdy nevytáhl a zemřel roku 1111 v ústraní. Raoul z Caen jej označil za hrdinu s velkou pověstí (magni nominis heros).

celý článek »

℮