Portál:Křížové výpravy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání


Portál:Křížové výpravy
Godfrey z Bouillonu a vůdci 1. kruciáty

Křížové výpravy byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci (latinsky crucesignati). Byli dobrovolníky, měli za účast na výpravě přislíbeno odpuštění hříchů a požívali ochrany církve.

První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. roku 1095. Jejím cílem bylo dobýt Svatou zemi a osvobodit místa posvátná pro křesťany z rukou muslimů. To se výpravě, složené především z francouzských a normanských rytířů, nakonec podařilo, a ve Svaté zemi tak Evropané založili křižácké státy, které se zde udržely téměř dvě stě let. Původním cílem výprav proti muslimům bylo osvobození Božího hrobuJeruzalémě, pozdější tažení však mířila i jinam. Šlo především o Egypt a Řecko, kde účastníci čtvrté křížové výpravy dobyli značnou část Byzantské říše a založili křižácké státy. Další křížová tažení mířila do Pobaltí a Skandinávie, kde zvláště němečtí a švédští křižáci bojovali proti pohanským Prusům, Slovanům a Finům. Řád německých rytířů na břehu Baltského moře založil svůj stát Prusy.

Po pádu posledního křižáckého města v Palestině již žádný papež vojenskou akci k osvobození Jeruzaléma nevyhlásil. Křížové výpravy na evropském kontinentu však pokračovaly. Kromě tažení proti pohanům to byly války proti křesťanským kacířům, z nichž největší byly výpravy proti jihofrancouzským katarům a proti českým kališníkům. Poslední kruciátu se bezúspěšně snažil zorganizovat počátkem 16. století Lev X. proti osmanským Turkům.

Přehled křížových výprav

Článek

„Saladin, král egyptský“ na evropském iluminovaném rukopisu z 15. století

Křižácká tažení do Egypta začala roku 1163, kdy Amaury I., vládce Jeruzalémského království, vypravil svou první výpravu proti Fátimovskému chalífátu. V následujících šesti letech podnikl tažení ještě čtyřikrát.

Válka v 60. letech 12. století byla vyvolána politickou krizí chalífátu. Znesvářené mocenské kliky v Káhiře si na pomoc proti sobě zvaly jak aleppského vládce Núr ad-Dína, tak jeruzalémského krále. Do Egypta postupně táhly muslimské armády i jeruzalémská vojska a egyptští aristokraté se přidávali k té straně, ze které mohli mít větší prospěch. Amauryho spojencem se stala byzantská říše; ta podporovala jeho dobyvačné plány a jednoho z tažení – obléhání Damietty – se účastnilo i byzantské loďstvo. Společná akce však roku 1169 skončila fiaskem a v zápase o Egypt začali mít navrch muslimové ze Sýrie. Téhož roku se stal egyptským vezírem kurdský válečník Saladin, který později roku 1187 dobyl i Jeruzalém.

Po pádu Jeruzaléma do rukou muslimů se cíl evropských křižáckých tažení přenesl z Palestiny do Egypta. Zájem o Egypt lze rozeznat již u třetí křížové výpravy. Křížová výprava, v pořadí již čtvrtá, byla na egyptské území vyslána z Evropy již počátkem 13., nicméně, stejně jako roku 1268 osmá křížová výprava, tam nakonec nedorazila. Oproti tomu pátá (zahájena roku 1213), sedmá (1248) a Alexandrijská křížová výprava (1365) se o uchvácení Egypta pokusily, avšak dočasná vítězství byla následována porážkou a ústupem z Egypta.

Zajímavosti

Víte že...

  • ...antiochijský kníže Renaud de Châtillon byl mimojiné praděd české světice Anežky Přemyslovny?
  • ...hrabě Raimond IV. z Toulouse jako jediný z vůdců první křížové výpravy sice nesložil v Konstantinopoli císaři Alexiovi I. Komnenovi přísahu věrnosti (přijal jen její zmírněnou verzi), ale na rozdíl od všech ostatních uznával císařova práva po dobytí Antiochie?
  • ...kyperský král Amaury a jeruzalémská královna Isabela dojednali sňatek svých dětí a o několik let později se sami vzali?
  • ...Godefroy z Bouillonu, první křižícký vládce Jeruzaléma, byl vzdáleným potomkem Karla Velikého?
  • ...vládce Sýrie a Egypta Saladin byl údajně pasován baronem Humfreyem II. z Toronu na rytíře?

Informace

Galerie Křížové výpravy ve Wikimedia Commons

Vizte též příbuzné portály:

  1. Portál:Středověk
  2. Portál:Křesťanství
  3. Portál:Kolonialismus
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Křížové výpravy}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.

Obrázek

Jerusalem Dome of the rock BW 13.JPG

Skalní dóm v chrámové části v Jeruzalémě z roku 691, Svatá země (dnešní Izrael)

Citát

„Buďme za všech okolností jednotni v Kristově víře a ve vítězství svatého kříže, protože dnes, dá-li Bůh, budeme všichni bohatí.“

Křižáčtí rytíři před bitvou u Dorylaia během první křížové výpravy.

Osobnost

Raymond IV of Toulouse.jpg

Raimond IV. z Toulouse (psán též Raymond nebo Raimund; okcitánsky Raimon de Tolosa, latinsky Raimundus Tolosanus; 1041 nebo 1042?28. února 1105) či Raimond de Saint-Gilles (okcitánsky Raimon de Sant Geli, latinsky Raimundus Sancti Aegidii) byl francouzský šlechtic a válečník, jeden ze tří největších feudálních pánů v jižní Francii. Účastnil se také války s Maury na Pyrenejském poloostrově.

V letech 1096–1099 se účastnil první křížové výpravy. Před odjezdem rozprodal většinu svého majetku, neboť se ve Svaté zemi hodlal usadit. Účastnil se všech bitev křížové výpravy a často se dostával do sporu s ostatními veliteli. Chtěl se stát vrchním velitelem křižáckých vojsk, přel se o vládu v dobyté Antiochii i o korunu v Jeruzalémě, ale ani jednou nebyl úspěšný. V Palestině se nakonec rozhodl dobýt bohaté přístavní město Tripolis, které zaujímalo strategickou polohu mezi nové zřízeným křižáckým Jeruzalémským královstvím a jeho severními vazaly, a založil tak křižácký stát Tripolské hrabství. Dobytí svého sídelního města se však už nedožil – zemřel během obléhání Tripolisu roku 1105.

Chybějící články a články k úpravě

Články, s jejichž založením můžete pomoci (lze se inspirovat z německé, anglické nebo i jiné Wikipedie):

Články, s jejichž úpravou můžete pomoci: