|
℮
Článek
|
Romantická představa majáku na ostrově Faros
Maják na ostrově Faru se ve starověku nacházel v Egyptě u města Alexandrie a byl nejvyšší stavbou tehdejšího světa. Počítá se k sedmi divům světa.
Maják na ostrově Faru patří ke stavbám jejichž vzhled není možno rekonstruovat, protože vyjma toho, že se z něj nic nezachovalo neexistují ani jeho spolehlivé popisy. Nejznámější starověkou kresbou tohoto majáku je schematické znázornění majáku na minci Ptolemaia II. Filadelfa, která pochází ze 3. století př. n. l.. Podle popisu známého z Plinia staršího (Plinius však čerpal z jiného, dnes již neznámého díla) měla stavba čtvercový půdorys s délkou stran mezi 180 a 190 metry. V těchto rozměrech měl existovat dvoupatrový palác, který měl mít v každém rohu věž. O velikosti těchto věží není nic známo. Uprostřed chrámu byl umístěn vlastní maják, který tvořila čtverhranná zužující se věž neznámých rozměrů. Výška této věže bývá odhadována mezi 60 a 80 metry. Předpokládá se, že sloužila jako pevnost a že byla zakončena cimbuřím. Na této věži byla umístěna užší, pravděpodobně osmiboká věž, ukončená kamennou plošinou s otevřenou sloupovou síní (peristylem). Strop této síně tvořila pravděpodobně pyramidová věž, jejíž vrchol tvořila socha Poseidóna.
Ve sloupové síni bylo zrcadlo, které odráželo sluneční paprsky a v noci zde byl zapalován oheň. Celková výška stavby není nikde udávána, jediný údaj z něhož lze tuto výšku dopočítat je vzdálenost na jakou bylo světlo z tohoto majáku viditelné, intenzita světla není neznámá, protože lze zjistit jakou intenzitu mohli tehdy egypťané získat. U vzdálenosti však vzniká problém, protože ji starověcí autoři často pouze odhadovali. Největší viditelnou vzdálenost udává Flavius Josephus. Ten tvrdí, že světlo z tohoto majáku bylo vidět na vzdálenost tři sta stadií, což je mezi 53 a 56 kilometry (podle toho zda se použije attická či římská stadie). Pokud se tento údaj aplikuje, pak získáme 180 metrů. Tato výška však patrně přesahovala stavební možnosti tehdejšího světa, proto se moderní věda přiklání k údajům udávaným jinými, méně známými autory. Aplikace jejich údajů pak poskytuje různé odhady. Za nejnižší a patrně i nejpravděpodobnější výšku bývá v literatuře udáván rozměr 135 metrů. I tato výška znamená, že maják byl nejvyšší stavbou nejen tehdejšího světa, ale i celého starověku. Zároveň by to znamenalo, že Maják na ostrově Faru byl nejvyšším majákem všech dob. Výška tohoto majáku tak byla demonstrací síly a možností, praktický význam pro výšku majáku končí kolem výšky padesáti metrů.
|
|
|
℮
Osobnost
|
Hippolytova smrt, 1860, Sir Lawrence Alma-Tadema
Hippolytos (latinsky Hippolytus) je v řecké mytologii syn Athénského krále Thésea a jeho první manželky Amazonky Antiopy.
Když Théseus zbavil Krétu i Athény nebezpečí od obludy Mínotaura a vracel se zpět do Athén, neoženil se s Ariadnou, dcerou krétského krále Mínóa. Místo toho putoval po vzdálených zemích a oženil se s Antiopou, vůdkyní Amazonek. Ta mu porodila syna Hippolyta, ale pak zemřela v boji.
Hippolytos vyrostl v krásného mladíka, měl velkou vášeň pro lov a uctíval bohyni Artemis. Ženám se však vyhýbal a když nepodlehl ani bohyni lásky Afrodítě, ta se urazila a způsobila, že se do něj zamilovala otcova druhá manželka Faidra, sestra krétské Ariadny. Hippolytos by se však zrady na svém otci nedopustil a Faidřinu lásku odmítl. Ta si roztrhla šaty a volala o pomoc, že ji chtějí znásilnit. Oběsila se na trámu dveří, avšak zůstal její vzkaz, v němž obvinila Hippolyta ze zločinu.
Král Théseus uvěřil Faidře a požádal boha moří Poseidóna, svého otce, aby Hippolyta zahubil, aby na něj poslal divoké zvíře. A to se stalo. Když Hippolytos prchal z Athén, Poseidón proti němu vypustil mořského býka, koně se splašili, otěže se zachytily za strom, vůz se roztříštil a zdivočelé spřežení Hippolyta usmýkalo k smrti.
V té chvíli se prý objevila bohyně Artemis, prohlásila Hippolyta za nevinného a Faidřino obvinění za vylhané. Prohlásila Hippolyta héroem, čímž začalo jeho uctívání v Troizeně.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
℮
Nové články
|
- Archón (řecky: άρχων, mn. č.. άρχοντες) je řecké slovo, jehož význam je "vládce, vládnoucí (občan)", které je často užíváno jako titul specifického veřejného úřadu.
- Aryballos (z řečtiny αρύβαλλος, plurál aryballoi) je malá starověká řecká nádoba kulovitého či vejčitého tvaru s krátkým krkem, na nějž bylo posazeno malé ouško sloužící k protažení provázku nebo řemínku. Jedná se o menší formu lékythu.
- Filémón a Baukis - (latinsky Philemon a Baucis) je v řecké mytologii starý manželský pár z Frýgie. Pro pohostinnost, kterou poskytli Diovi, byli dle svého přání po dlouhém a šťastném životě proměněni ve vedle sebe stojící stromy a mohli zůstat spolu i po smrti. Jsou symbolem lásky věrné až za hrob.
|
|
|
℮
Kategorie
|
|
Některé podkategorie z kategorie Starověk týkající se antiky:
Kategorie civilizací s velkým vlivem na antické:
|
|
|
℮
Chybějící články
|
|
Národy: Iónové, Achájové, Aiolové, Odryské království, Iberové, Mořské národy
Lokality: Veje, Milétos, Halikarnassos, Philippoi, Volsinie, Níkopolis, Chersonésos, Marzabotto, Palatin, Vindobona
Doba bronzová: Hagia Triada, Mallia, Mínojská civilizace nebo Mínojská kultura, Disk z Faistu, Lineární písmo B, Mykénská civilizace nebo Mykénská kultura
Osobnosti: Kotys I., Mausólos, Caracalla
Architektura: Římský chrám, Mansio, Mutatio, Domus, Circus, Stadion (starověk), Iónský řád
Mytologie: Ajax (mytologie), Mithra
Ostatní: Emporion, Hornogermánský a raetský Limes, Anoikismus, Britannia, Bitva u Filippoi
|
|
|
