| ℮
Antika označuje historické období v oblasti Středomoří, časově ohraničené jednak vznikem archaické řecké civilizace (8.–7. století př. n. l.), resp. prvními písemnými záznamy Homérovy poezie, a jednak počátkem středověku (od 6.–7. století), resp. rozpadem římské říše vyvolaným stěhováním národů. Antikou se tedy rozumí především historický vývoj starověkého Řecka a Říma. Její materiální kulturu studuje klasická archeologie. Na studiu ostatních jejích aspektů se podílí mnohé další vědy, jako je historie nebo filosofie.
Ostatním civilizacím období starověku, se věnuje samostatný portál Starověk.
|
|
℮
Článek
|
|
Gnóthi Seautón neboli poznej sám sebe. Právě tento nápis stál nad vchodem do chrámu nejslavnější věštírny starověku – věštírny v Delfách. Bylo to jasné poselství příchozím: „Nikdo by si neměl myslet, že je víc než pouhý člověk, ježto nikdo neujde svému osudu…"
Delfy leží v podhůří Parnasu a odedávna zde byl Apollónův chrám a věštírna. I když ne tak zcela odedávna. Před Apollónem tu měl chrám a věštírnu někdo jiný – bohyně země Gé (Gaia). Její svatyně byla střežena dračím bohem Pýthónem. Bůh slunce a světla Apollón, proměniv se v delfína, doplaval do Delf, zabil Pýthóna a přivlastnil si svatyni. Stal se jejím patronem. Na oslavu tohoto činu založil Pýthické hry a zasvětil trojnožku, na které potom sedávala věštkyně Pýthia. K okrsku patřilo divadlo a stadion pro zhruba 7000 diváků. V zimě Apollón odjížděl a správu svatyně měl na starosti jeho bratr Dionýsos.
|
|
|
℮
Osobnost
|
|
Heliogabalus či Elagabalus, původním jménem Varius Avitus Bassianus, jako císař Marcus Aurelius Antoninus (204 patrně Řím – 11. března 222 Řím) byl římský císař ze severovské dynastie panující od 16. května 218 až do svého zavraždění v březnu 222. Přezdívka Heliogabalus / Elagabalus vznikla latinizací jména syrského boha Élá-gabála, jehož byl tento panovník knězem.
Heliogabalovo jméno se stalo pro současníky i potomky symbolem dekadence a úpadku římských mravů, popř. důkazem postupující „orientalizace“ římské společnosti. Velkou část těchto zjednodušených soudů moderní bádání již delší dobu odmítá a většina autorů se snaží o mnohem diferencovanější pohled. Složitý konflikt mezi konzervativním hodnotovým světem Římanů a syrskou náboženskou tradicí, který mladý panovník ztělesňoval, poznamenal zásadně jeho vládu i vystupování. Heliogabalus ztroskotal především na malé ochotě ke kompromisům a na nepochopení, co s sebou císařská důstojnost přináší; přesto se dynastie, k níž náležel, udržela u moci i po jeho násilné smrti.
|
|
|
|
℮
Události měsíce
- 18. července 64 – obrovský požár se začal šířit z obchodnické čtvrti v Římě. Císař Nero ho údajně sledoval z bezpečné vzdálenosti, hrál přitom na lyru a zpíval. Tento požár se také stal motivem k pronásledování křesťanů.
|
|
|
℮
Citát měsíce
|
|
Legum servi sumus ut liberi esse possimus.
„Jsme služebníky zákonů, abychom mohli být svobodní.“
Marcus Tullius Cicero
106 – 43 př. n. l.
římský politik, řečník a spisovatel
|
|
|
|
|
℮
Kategorie
|
|
Některé podkategorie z kategorie Starověk týkající se antiky:
Kategorie civilizací s velkým vlivem na antické:
|
|
|
℮
Chybějící články
|
|
Národy: Odryské království
Lokality: Philippoi, Volsinie, Níkopolis, Chersonésos, Marzabotto, Vindobona, Kárie, Britannia, Esquilin, Areopagos
Doba bronzová: Hagia Triada, Mallia, Disk z Faistu
Osobnosti: Kotys I., Barkovci, Publius Quinctilius Varus
Architektura: Římský chrám, Mansio, Mutatio, Domus, Circus (antika), Stadion (starověk)
Mytologie: Mithra, Hellénos
Společnost: Emporion, Anoikismus, Řecká polis (rozcestník: polis)
Ostatní: Hornogermánský a raetský Limes, Britannia, Panelové malířství, Galské války, Centurion (voják)
|
|
|
