Portál:Antika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Portál:Antika

Antika označuje historické období v oblasti Středomoří, časově ohraničené jednak vznikem archaické řecké civilizace (8.7. století př. n. l.), resp. prvními písemnými záznamy Homérovy poezie, a jednak počátkem středověku (od 6.7. století), resp. rozpadem římské říše vyvolaným stěhováním národů. Antikou se tedy rozumí především historický vývoj starověkého Řecka a Říma. Její materiální kulturu studuje klasická archeologie. Na studiu ostatních jejích aspektů se podílejí mnohé další vědy, jako je historie nebo filosofie.

Ostatním civilizacím období starověku se věnuje samostatný portál Starověk.

Článek

Diova socha v Olympii v představách rytce 16. století

Diova socha v Olympii byla asi 13 m vysoká monumentální socha, kterou v roce 433 př. n. l. vytvořil řecký sochař Feidiás. Nacházela se v Diově chrámu v Olympii a společně s ním byla považována za jeden ze sedmi divů starověkého světa. Na konci antiky byla v roce 394 našeho letopočtu přenesena do Konstantinopole, kde byla pravděpodobně roku 475 zničena při požáru.

Kultovní socha vládce bohů Dia, byla vyrobena ze slonoviny tzv. chryselefantinovou technikou, vlasy a šaty byly ze zlata. Trůn z cedrového dřeva byl zdoben zlatem, ebenem, slonovinou a drahokamy. Jádro sochy bylo dřevěné. Zeus držel v levé ruce berlu s orlem na vrcholu, v pravé ruce měl sochu bohyně Niké. Ve vlasech měl věnec olympijského vítěze. Dílo zdobily četné mytologické výjevy - smrt Niobiných dětí, kentauromachie, amazonomachie a zrození Afrodíty.

Socha byla instalována v roce 433 př. n. l. a brzy si svojí mohutností a nádherou získala věhlas po celém Řecku i v celém antickém světě. Psali o ní význační starověcí autoři (Strabón, Pausanias), nechyběla v dobových turistických průvodcích a dostala se do známého seznamu Sedmi divů světa. Z vděčnosti k tvůrci sochy určili obyvatelé Élidy Feidiovy potomky dědičnými konzervátory díla.

Osobnost

Sókratova busta v Louvru

Sókratés (4. června 469 v Athénách399 př. n. l. v Athénách), řecky Σωκράτης, bez diakritiky Sokrates, byl athénský filozof, učitel Platónův. Je považován za jednu z nejvýznamnějších postav evropské filozofie, neboť položil základy západního myšlení. Jak praví Cicero, „snesl filozofii z nebe na zem“.

Sókratés sám nezanechal po sobě žádných filozofických spisů. Thúkydidovy Dějiny peloponéské války zaznamenávají jeho službu v armádě. Aristofanés si ze Sókrata, jemuž tehdy bylo po čtyřicítce, dělá legraci ve své komedii Oblaka a v dalších hrách (např. Ptáci, Kalliás, Eupolis a Telekleidés). Hlavním pramenem informací o Sókratovi jsou spisy dvou jeho žáků – Xenofónta a Platóna (Obrana Sókratova, Kritón, Faidón, Symposion, Theaitétos, Parmenidés). Další informace lze nalézt v díle Platónova žáka Aristotela. Sochy a busty, které jej znázorňují jako šeredného muže, si berou za svůj vzor Sókratův popis z pera Platónova.

Jeho otcem byl sochař Sofróniskos a matkou porodní bába Fainareté, pocházel z dému Antiochidova a narodil se v 3. roce 77. Olympiády. O jeho mládí nevíme mnoho, zřejmě se mu ale dostalo vzdělání, které mu otec podle athénských zákonů musel poskytnout – gymnastika, hudba, gramatika (zahrnovala studium Homéra, Hésioda a dalších básníků). Oženil se s Xantippou, s níž měl tři syny. Sókratés sám se zmiňoval o tom, že když se naučil žít s Xantippou, dovedl by se vypořádat s kterýmkoli jiným člověkem právě tak, jako krotitel koní je po zkrocení opravdu divokých zvířat schopen jednoduše nakládat se zvířaty klidnými. Mezi Sókratovy zábavy patřily návštěvy symposií, tedy pitek, v nichž nezůstával pozadu – dokonce si získal bezkonkurenční pověst pijana.

Sókratés žil na přelomu zlatého období athénské demokracie a jejího úpadku po porážce Athén a jejich spojenců v Peloponéské válce. V době, kdy se Athény snažily vzpamatovat ze zdrcující porážky, athénský lidový soud veden třemi významnými osobami vyšetřoval Sókrata pro podezření z bezbožnosti a kažení athénské mládeže. Byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti požitím bolehlavu.

Obrázek

Římský obětní reliéf z 1. století Glyptotéka v Mnichově.


Římský obětní reliéf z 1. století. Glyptotéka v Mnichově.


Události měsíce

Citát měsíce

Vzdělání znamená naučit se chtít, aby se všechny věci děly tak, jak se dějí. A jak se věci dějí? Jak On to ustanovil, jako léto a zimu, hojnost a nouzi. (...) A svobodný je ten, komu se všechny věci dějí podle jeho vůle a komu žádný člověk nemůže překážet
— Epiktétos

Nové články

Kategorie

Některé podkategorie z kategorie Starověk týkající se antiky:

Kategorie civilizací s velkým vlivem na antické:

Chybějící články

Národy: Odryské království

Lokality:

Doba bronzová: Mallia

Osobnosti:

Architektura:

Společnost:

Ostatní:

Informace

  • Také se můžete přidat k WikiProjektu Starověk.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Antika}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.