Mínojská civilizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mínojská civilizace byla civilizace doby bronzové, která existovala na Krétě přibližně v období 27001450 př. n. l.. V době mezi lety 2000 - 1600 př. n. l. dosáhla největšího hospodářského a kulturního rozkvětu. Po roce 1450 př. n. l. došlo ke vpádu Achájů z řecké pevniny, kteří s sebou přinesli kulturu Mykénské civilizace a Mínojská civilizace tak zanikla.

Ruiny paláce v Knóssu
Freska se třemi ženami

Původ krétského obyvatelstva a kultury, pojmenované archeologem Arthurem Evansem po bájném králi Mínoovi, je neznámý. Společnost byla centrálně řízena vládci sídlícími v nákladných palácích obklopených městy (např. Knóssos, Mallia, Faistos, Hagia Triada). Zde se shromažďovala a inventarizovala celá produkce z celého okolí a přerozdělovala se zpět obyvatelstvu. K tomu bylo z administrativních důvodů vyvinuto lineární písmo A, jehož jazyk je neznámý a nebylo nikdy rozluštěno. Jelikož Mínojci v době svého největšího rozkvětu ovládali hospodářsky i vojensky celé Středomoří, jejich paláce a města nebyla opevněna.

V náboženství stál v popředí kult uctívání bohyně Matky Země. Z tohoto důvodu měly ženy vysokou společenskou vážnost. Obřady tvořily převážně kultovní tance pod širým nebem. Častým rituálem mladých mužů a dívek bylo přeskakování přes hřbet býka.

Zánik způsobil vpád Achájů z pevninského Řecka. Roku 1425 př. n. l. byl zničen palác v Knóssu, pravděpodobně přírodní katastrofou. Později byly zničeny i ostatní velké paláce v Mallii a Faistu. Jako poslední zpustl palác Kató Zakros.

Dějiny a členění[editovat | editovat zdroj]

Arthur Evans rozdělil historii mínojské civilizace na 3 období s třemi podstupni, jiní autoři později přidali dělení na předpalácové, staré palácové a novopalácové období:

  • Raně mínojské období (předpalácové období) 2700 až 1900 př. n. l., je charakterizované rozpadem rodového zřízení, specializací řemesel, rozšířením chovu dobytka, rozvojem mořeplavby, prvními doklady hieroglyfického písma, pečeťmi z kamene nebo slonoviny a keramikou buď charakterizovanou červenou nebo hnědou malbou na světlém podkladu nebo speciálně vypalovanou (vasiliská keramika)
    • Raně mínojské období I. - 2700 - 2500 př. n. l. je období po neolitu, tehdy se objevuje první malovaná keramika a prvé měděné nástroje.
    • Raně mínojské období II. - 2500 - okolo 2100 př. n. l. - charakteristické kamenné vázy, mramorové idoly, první glyptické práce a bronzové nástroje
    • Raně mínojské období III. - okolo roku 2100 - 1900 př. n. l.
  • Středominojské období I. a II. (staré palácové období) – 1900 – 1700 př. n. l. je období výstavby velkých paláců Faistu, Knossu, Mallii (Chrýsolakos) a jiných, které skončilo zničením paláců zemětřesením; vznikem měst; stále výrobou pečetí, kamenných váz; prvním použitím hrnčířského kruhu; keramikou s polychromní malbou (rostliny, zvířata a pod.) a tzv. kamarskou keramikou (tenkostěnná bohatě zdobená keramika z jihokrétské jeskyně); a nejstarším dokladem použití granulace v Evropě (zlatý lev z Kumasy).
  • Období nových paláců 1700 – 1425 př. n. l. - je charakterizované velkou stavební aktivitou, monumentální malby
    • Středně mínojské období III. – 1700 – 1550 př. n. l. , paláce byly nově postaveny komplexnější, stěny byly pokryté malbami a freskami, kresby na keramice znázorňovaly běžný život. Potom přišla další katastrofa - obrovský výbuch sopky na Théře (dnes Santorini) způsobil zemětřesení, které opět zničilo paláce (síla výbuchu sopky je odhadovaná na 2 400 megatun TNT[1])
    • Pozdně mínojské období I. a II. - 1550 - 1425 př. n. l., opětovná rekonstrukce paláců a výstavba nových, v umění se vyskytují přírodní náměty, přechod z hieroglyfického písma k lineárnímu (od středně mínojského období III. lineární písmo A, od pozdně mínojského období II. lineární písmo B, jehož rozšíření se spojuje také s posilujícím vlivem z řecké pevniny – Mykénci, Achájci) . Mezi roky 1450 až 1400 př. n. l. civilizace zmizela.
  • Pozdně mínojské období III. (popalácové období) – 1425 – 1170 př. n. l. - Kréta se už nikdy nevzpamatovala. Na Krétě se objevují charakteristické mykénské stavební a pohřební formy. Vznikala už jen malá sídla.

Okolo roku 1170 př. n. l. přicházeli na Krétu dórští kolonisté, kteří začali zakládat početné vesnice a místní obyvatelstvo před nimi utíkalo do hor a mimo Krétu.

Pozdně mínojské období (I.-III.) odpovídá v Mykénách období mykénské (pozdně helladské) civilizace (1600 – 1100 př. n. l.)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Minojská kultúra na slovenské Wikipedii.

  1. Jiří Svoboda. Jak to bylo s Atlantidou. Praha : NS Svoboda, 1998. 195 s. ISBN 80-205-0559-8. S. 42.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu