Mínojská civilizace
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mínojská civilizace byla civilizace doby bronzové, která existovala na Krétě přibližně v období 2700 až 1450 př. n. l.. V době mezi lety 2000 - 1600 př. n. l. dosáhla největšího hospodářského a kulturního rozkvětu. Po roce 1450 př. n. l. došlo ke vpádu Achájů z řecké pevniny, kteří s sebou přinesli kulturu Mykénské civilizace a Mínojská civilizace tak zanikla.
Původ krétského obyvatelstva a kultury, pojmenované archeologem Arthurem Evansem po bájném králi Mínoovi, je neznámý. Společnost byla centrálně řízena vládci sídlícími v nákladných palácích obklopených městy (např. Knóssos, Mallia, Faistos, Hagia Triada). Zde se shromažďovala a inventarizovala celá produkce z celého okolí a přerozdělovala se zpět obyvatelstvu. K tomu bylo z administrativních důvodů vyvinuto lineární písmo A, jehož jazyk je neznámý a nebylo nikdy rozluštěno. Jelikož Mínojci v době svého největšího rozkvětu ovládali hospodářsky i vojensky celé Středomoří, jejich paláce a města nebyla opevněna.
V náboženství stál v popředí kult uctívání bohyně Matky Země. Z tohoto důvodu měly ženy vysokou společenskou vážnost. Obřady tvořily převážně kultovní tance pod širým nebem. Častým rituálem byla přeskakování mladých mužů a dívek přes hřbet býka.
Zánik způsobil vpád Achájů z pevninského Řecka. Roku 1425 př. n. l. byl zničen palác v Knóssu, pravděpodobně přírodní katastrofou. Později byly zničeny i ostatní velké paláce v Mallii a Faistu. Jako poslední zpustl palác Kato Zakros.
[editovat] Dějiny a členění
Arthur Evans rozdělil historii mínojské civilizace na 3 období s třemi podstupni, jiní autoři později přidali dělení na předpalácové, staré palácové a novopalácové období:
- Raně mínojské období (předpalácové období) 2800 až 2000 př. n. l., je charakterizované rozpadem rodového zřízení, specializací řemesel, rozšířením chovu dobytka, rozvojem mořeplavby, prvními doklady hieroglyfického písma, pečeťmi z kamene nebo slonoviny a keramikou buď charakterizovanou červenou nebo hnědou malbou na světlém podkladu nebo speciálně vypalovanou (vasiliská keramika)
- Raně mínojské období I. - 2800 nebo 2600 - 2500 př. n. l. je období po neolitu, tehdy se objevuje první malovaná keramika a prvé měděné nástroje.
- Raně mínojské období II. - 2500 - okolo 2100 př. n. l. - charakteristické kamenné vázy, mramorové idoly, první glyptické práce a bronzové nástroje
- Raně mínojské období III. - okolo roku 2100 - 2000 př. n. l.
- Středominojské období I. a II. (staré palácové období) – 2000 – 1700 př. n. l. je období výstavby velkých paláců Faistu, Knossu, Mallii (Chrýsolakos) a jiných, které skončilo zničením paláců zemětřesením; vznikem měst; stále výrobou pečetí, kamenných váz; prvním použitím hrnčířského kruhu; keramikou s polychromní malbou (rostliny, zvířata a pod.) a tzv. kamarskou keramikou (tenkostěnná bohatě zdobená keramika z jihokrétské jeskyně); a nejstarším dokladem použití granulace v Evropě (zlatý lev z Kumasy).
- Období nových paláců 1700 – 1400 př. n. l. - je charakterizované velkou stavební aktivitou, monumentální malby
- Středně mínojské období III. – 1551 – 1700 př. n. l. , paláce byly nově postaveny komplexnější a krásnější [zdroj?], stěny byly pokryté malbami a freskami, kresby na keramice znázorňovaly bežný život. Potom přišla další katastrofa - obrovský výbuch sopky na Théře (dnes Santorini) způsobil zemětřesení, které opět zničilo paláce (síla výbuchu sopky je odhadovaná na 2'400 megatun TNT[1])
- Pozdně mínojské období I. a II. - 1550 - 1400 př. n. l., opětovná rekonstrukce paláců a výstavba nových, v umění se vyskytují přírodní náměty, přechod z hieroglyfického písma k lineárnímu (od středně mínojského období III. lineární písmo A, od pozdně mínojského období II. lineární písmo B, jehož rozšíření se spojuje také s posilujícím vlivem z řecké pevniny – Mykénci, Achájci) . Mezi roky 1450 až 1400 př. n. l. civilizace zmizela, což pravděpodobně souvisí se silným zemětřesením, neúspěchem vojenských akcí a achájskou okupací z pevniny[zdroj?].
- Pozdně mínojské období III. (popalácové období) – 1400 – 1100 př. n. l. - Kréta se už nikdy nevzpamatovala. Krétský vládce se stává vazalem Mykén [zdroj?] a na Krétě se objevují charakteristické mykénské stavební a pohřební formy. Vznikala už jen malá sídla.
Okolo roku 1100 př. n. l. přicházeli na Krétu dórští kolonisté, kteří začali zakládat početné vesnice a místní obyvatelstvo před nimi utíkalo do hor a mimo Krétu.
Pozdně mínojské období (I.-III.) odpovídá v Mykénách období mykénské (pozdně helladské) civilizace (1600 – 1100 př. n. l.)
[editovat] Reference
- ↑ Jiří Svoboda. Jak to bylo s Atlantidou. Praha : NS Svoboda, 1998. 195 s. ISBN 80-205-0559-8. s. 42.
[editovat] Související články
V tomto článku je použit překlad textu z článku Minojská kultúra na slovenské Wikipedii.
