Kréta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řeckém ostrovu. Další významy jsou uvedeny v článku Kréta (rozcestník).
Kréta
Κρήτη (řecky)
Crete relief map-cs.svg
GR Kreta.PNG
Lokalizace
ŘeckoŘecko Řecko
• kraj Kréta (kraj)
• reg. jednotka 4
• obec 23
• obecní jednotky 71
• sídla 626
8261 km²
Psiloritis (2456 m n. m.)
Největší město
Používané jazyky

Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři. Zahrnuje více než 99% rozlohy stejnojmenného kraje a nacházejí se na něm čtyři řecké regionální jednotky - Iraklio, Chania, Rethymno a Lasithi. Podle starořeckých mýtů je Kréta považována za místo zrození Dia - vládce olympských bohů. Hlavní město je Iraklio, dalšími významnějšími městy jsou Chania, Rethymnon a Ágios Nikólaos, která zároveň představují centra jednotlivých prefektur.

Geografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Nejužší místo soutěsky Samaria měří pouhých 2,5 m
Topografická mapa Kréty

Rozloha ostrova činí 8261 km². Ze severu ho omývá Krétské moře (jižní část Egejského moře) a z jihu Libyjské moře. Kréta je hornatý ostrov, nejvyšší hora Psiloritis v pohoří Idi Ori má 2456 m n. m., druhá nejvyšší hora Páhnes v pohoří Levka Ori má 2453 m n. m. Severní pobřeží je pozvolné, na jihu však je strmé a jsou tam útesy. Krétu tvoří vápencová kra, která byla vytvořena při stejném vrásnění jako Balkánské pohoří. Výjimku tvoří Mesarská nížina, která je největší v celém Řecku. Na Krétě je poměrně sucho, za rok tu spadne jenom 500 mm srážek, většina z nich v zimě. Teploty i v zimě zřídkakdy na pobřeží klesají pod 10 stupňů, zatímco na horách může ležet sníh ještě v květnu. Zemědělství je zde zastoupeno hlavně pěstováním oliv, ale také vinné révy a dalšího ovoce a zeleniny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mínojský palác Knóssos
Související informace naleznete také v článcích Mínojská civilizace, Byzantská Kréta, Krétský emirát, Království Kandia, Řecko-turecká válka (1897) a Invaze na Krétu.

V době neolitu, tj. v 3. a 2. tisíciletí př. n. l., byla Kréta jedním z center velmi vyspělé mínojské civilizace. Ta po sobě zanechala ruiny svých paláců, z nichž největší je Knóssos. Znalost výroby bronzu, rozvoj hrnčířství a kovotepectví, obchodní styky způsobily, že se mínojská civilizace rozvinula ve významnou námořní velmoc. Původní písmo minojců zatím nebylo zcela rozluštěno. Někdy mezi lety 1470 až 1450 př.n.l. říše náhle zanikla. Spekuluje se o následcích erupce sopky Thera (Santorini) kolem roku 1550 př.n.l., silném zemětřesení v uvedených letech. Po pádu této civilizace, která na Krétě žila přes 1500 let, se ostrova postupně zmocňovaly jiné kultury - mykénská, dórská. V roce 67 př. n. l. ovládli ostrov Římané -Římská říše, za níž ostrov poměrně prosperoval, ačkoliv se dostal na periferii dění. V letech 395823 a 9641204 vládla ostrovu říše Východořímská, později Byzantská, v mezidobí roků 823961 ostrov ovládli Arabové. Od konce roku 1204 město spravovala Benátská republika, která zde vytvořila svou kolonii Království Kandia. Následovala vláda Osmanská říše od roku 1669, která po dvaadvacetiletém obléhání dobyla Iraklio. V 19. století probíhal boj za připojení Kréty k Řeckému království, v roce 1898 dostal ostrov díky intervenci Velké Británie vlastní samosprávu (tehdy klesl podíl muslimů z asi 45% na 11%), roku 1913 byl ostrov oficiálně postoupen Řecku. Na základě smlouvy z Lausanne byl i zbytek muslimské populace repatriován do Turecka, ačkoliv to de facto byli místní islamizovaní Kréťané. V roce 1941 byl ostrov obsazen nacisty při první parašutistické výsadkové vojenské akci v dějinách, ale nacisté při této vzdušné operaci utrpěli poměrně značné ztráty asi 4000-7000 vojáků. Po osvobození byl ostrov navrácen Řecku a dodnes je jednou z nejosobitějších oblastí Řecka s vlastním dialektem a uvědoměním.

Památky a turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Rethymnonský přístav v noci
  • Samaria – nejdelší soutěska v Evropě
  • Górtys – první evropský zákoník vytesaný do kamene
  • Spinalónga – ostrovní pevnost chránící přístav Elounda
  • Rethymno - přístav v benátském slohu
  • Vai - jediná palmová pláž na Krétě
  • Ierapetra - největší osada na jižním pobřeží
  • Agia Marina, Platanias- nejznámější tur. oblasti

Mínojské paláce[editovat | editovat zdroj]

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Kréta má dvě mezinárodní letiště:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DIBELKOVÁ, Irena; ZÍKOVÁ, Marcela. Kréta: nejen po stopách mínojské civilizace. Historický obzor, 2000, 11(9/10), s. 194-201. ISSN 1210-6097.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kréta ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Kréta ve Wikislovníku
  • kreta.rovnou.cz, popisy jednotlivých míst na Krétě a všeobecné informace
  • kreta.jkweb.info - Cestopis z Kréty, tipy kam se podívat. Kempy, hory, Psiloritis.
  • kreta.czhannes.com - web o Krétě
  • www.kretavdetailech.cz, Zdroj informací o ostrově Kréta, fotografie a další informace
  • Kréta - informace pro všechny o Krétě
  • Kréta - Historie, města, vesničky, pláže, kláštery, tipy na výlety.
  • nakrete.cz, historie, mytologie, tradice, pláže, města, místa a spousta dalších užitečných informací