Kréta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o řeckém ostrovu. Další významy jsou uvedeny v článku Kréta (rozcestník).
Mapa Kréty

Kréta (též Candia, řecky Κρήτη, anglicky Crete) je největší řecký a celkově pátý největší ostrov ve Středozemním moři zahrnující čtyři řecké regionální jednotky - Iraklio, Chania, Rethymno a Lasithi. Podle starořeckých mýtů je Kréta považována za místo zrození Dia - vládce olympských bohů. Hlavní město je Iraklio, dalšími významnějšími městy jsou Chania, Rethymnon a Ágios Nikólaos, která zároveň představují centra jednotlivých prefektur.

Geografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Nejužší místo soutěsky Samaria měří pouhých 2,5 m
Topografická mapa Kréty

Rozloha ostrova činí 8261 km². Ze severu ho omývá Krétské moře (jižní část Egejského moře) a z jihu Libyjské moře. Kréta je hornatý ostrov, nejvyšší hora Psiloritis v pohoří Idi Ori má 2456 m n. m., druhá nejvyšší hora Páhnes v pohoří Levka Ori má 2453 m n. m. Severní pobřeží je pozvolné, na jihu však je strmé a jsou tam útesy. Krétu tvoří vápencová kra, která byla vytvořena při stejném vrásnění jako Balkánské pohoří. Výjimku tvoří Mesarská nížina, která je největší v celém Řecku. Na Krétě je poměrně sucho, za rok tu spadne jenom 500 mm srážek, většina z nich v zimě. Teploty i v zimě zřídkakdy na pobřeží klesají pod 10 stupňů, zatímco na horách může ležet sníh ještě v květnu. Zemědělství je zde zastoupeno hlavně pěstováním oliv, ale také vinné révy a dalšího ovoce a zeleniny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mínojský palác Knóssos
Související informace naleznete také v článku Invaze na Krétu.

V době neolitu, tj. v 3. a 2. tisíciletí př. n. l., byla Kréta jedním z center velmi vyspělé mínojské civilizace. Ta po sobě zanechala ruiny svých paláců, z nichž největší je Knóssos. Znalost výroby bronzu, rozvoj hrnčířství a kovotepectví, obchodní styky způsobily, že se mínojská civilizace rozvinula ve významnou námořní velmoc. Původní písmo minojců zatím nebylo zcela rozluštěno. Někdy mezi lety 1470 až 1450 př.n.l. říše náhle zanikla. Spekuluje se o následcích erupce sopky Thera (Santorini)kolem roku 1550 př.n.l., silném zemětřesení v uvedených letech. Po pádu této civilizace, která na Krétě žila přes 1500 let, se ostrova postupně zmocňovaly jiné kultury - mykénská, dórská. V roce 67 př. n. l. ovládli ostrov Římané -Římská říše, za níž ostrov poměrně prosperoval, ačkoliv se dostal na periferii dění. V letech 395823 a 9641204 vládla ostrovu říše Východořímská, později Byzantská, v mezidobí roků 823961 ostrov ovládli Arabové. Od konce roku 1204 město spravovala Benátská republika, dále pak roku 1669 Osmanská říše po dvaadvacetiletém obléhání dobyla Heraklion. V 19. století probíhal boj za připojení Kréty k Hellénskému království, v roce 1898 dostal ostrov díky intervenci Velké Británie vlastní samosprávu (tehdy klesl podíl muslimů z asi 45% na 11%), roku 1913 byl ostrov oficiálně podstoupen Řecku. Na základě smlouvy z Lausanne byl i zbytek muslimské populace repatriován do Turecka, ačkoliv to de facto byli místní islamizovaní Kréťané. V roce 1941 byl ostrov obsazen nacisty při první parašutistické výsadkové vojenské akci v dějinách, ale nacisté při této vzdušné operaci utrpěli poměrně značné ztráty asi 4000-7000 vojáků. Po osvobození byl ostrov navrácen Řecku a dodnes je jednou z nejosobitějších oblastí Řecka s vlastním dialektem a uvědoměním.

Památky a turistické cíle[editovat | editovat zdroj]

Rethymnonský přístav v noci
  • Samaria – nejdelší soutěska v Evropě
  • Górtys – první evropský zákoník vytesaný do kamene
  • Spinalónga – ostrovní pevnost chránící přístav Elounda
  • Rethymno - přístav v benátském slohu
  • Vai - jediná palmová pláž na Krétě
  • Ierapetra - největší osada na jižním pobřeží
  • Agia Marina, Platanias- nejznámější tur. oblasti

Mínojské paláce[editovat | editovat zdroj]

Letiště[editovat | editovat zdroj]

Kréta má dvě mezinárodní letiště:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DIBELKOVÁ, Irena; ZÍKOVÁ, Marcela. Kréta: nejen po stopách mínojské civilizace. Historický obzor, 2000, 11(9/10), s. 194-201. ISSN 1210-6097.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kategorie Crete ve Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo Kréta ve Wikislovníku
  • kreta.rovnou.cz, popisy jednotlivých míst na Krétě a všeobecné informace
  • kreta.jkweb.info - Cestopis z Kréty, tipy kam se podívat. Kempy, hory, Psiloritis.
  • kreta.czhannes.com - web o Krétě
  • www.kretavdetailech.cz, Zdroj informací o ostrově Kréta, fotografie a další informace
  • Kréta - informace pro všechny o Krétě
  • Kréta - Historie, města, vesničky, pláže, kláštery, tipy na výlety.
  • nakrete.cz, historie, mytologie, tradice, pláže, města, místa a spousta dalších užitečných informací