Cedr
|
|
||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Cedr libanonský
|
||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
Cedr (Cedrus) je rod horských dlouhověkých jehličnatých stálezelených stromů dosahujících mohutného vzrůstu. Je součásti čeledě borovicovitých, při podrobnějším dělení je s ohledem na příbuznost zařazen do podčeledě jedlové (Abietoideae).
Obsah |
Rozšíření [editovat]
Cedr pochází z hornatých oblastí Blízkého východu, konkrétně z pohoří Libanon a Antilibanon v Libanonu a Sýrii, Taurus a Antitaurus v Turecku, Troodos na Kypru, ze severní Afriky z pohoří Atlas v Maroku a Alžírsku a ve střední Asii z Himaláje, kde také se všude ve volné přírodě, byť v rozdílném množství, vyskytuje.[1][2]
Popis [editovat]
Jehličnatý strom s větvemi nerostoucími v přeslenech dosahuje ve vzácných výjimkách výšky až 40 m, jinak běžně něco málo přes 20 m. Také zcela výjimečně může být výčetní tloušťka jeho kmene okolo 3 m a strom se může dožít 1000 let. Mladší rychle rostoucí stromy mají pyramidální korunu, starším se koruna u některých druhů roztahuje a dostává široký deštníkovitý tvar, větve se blíží vodorovné poloze. Rostou v nadmořských výškách od 1400 do 2500 m n. m. Dřevo stromů je velmi pevné, odolné proti hmyzu a houbovitým chorobám.
Větve jsou dvoutvárné, dlouhé terminální rostou rychle a obrůstají pomalu rostoucími postranními krátkými větvičkami, zimní pupeny jsou malé, vejčité ukryté v obálce. Jehlice jsou spirálovitě uspořádané a paprsčitě odstávají na dlouhých větvích, na kratších větvičkách jsou hustě nahloučené. Tuhé jehlice jsou troj nebo čtyřhranného průřezu a jsou zakončeny hrotem. Průduchy mají svrchu i naspodu, dva malé pryskyřičné kanálky jsou po okrajích. Jehlice opadavají co 3 až 6 let, produkují hodně silic.
Šištice vyrůstají jednotlivě zpřímeně na vrcholcích krátkých větviček. Samčí jsou štíhlejší, až 5 cm dlouhé, obsahují velké množství pylu. Samičí jsou vejčitého až válcovitého tvaru a jsou veliké 5 až 10 cm, mají velké a dřevnaté semenné šupiny, u základny a ve špici jsou sterilní. Nepravidelně trojhranná semena s velkými blanitými křídky dozrávají druhým nebo třetím rokem a šištice se postupně se zráním semen rozpadají, zůstává nakonec jen vřeteno.[3][4][5]
Taxonomie [editovat]
Rod cedr je dělen do tří až čtyř druhů:[2]
- cedr atlaský (Cedrus atlantica) (Endl.) G. Manetti ex Carrière – výskyt Maroko, Alžírsko
- cedr himálajský (Cedrus deodara) (Roxb. ex D. Don) G. Don – výskyt Afghánistán, Pákistán, Indie, Nepál, Čína
- cedr libanonský (Cedrus libani) A. Rich. – výskyt Libanon, Sýrie, Turecko, Kypr
Někdy je z poddruhů cedru libanonského vydělován samostatný druh:[6]
- cedr krátkolistý (Cedrus brevifolia) (Hook. f.) A. Henry – výskyt Kypr
Galerie [editovat]
-
Samčí šištice cedru himálajského
-
Samičí šištice cedru himálajského
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ libanonsky.klub.sweb.cz
- ↑ a b /www.ars-grin.gov
- ↑ development.dendrologie.cz
- ↑ www.conifers.org
- ↑ www.abc.net.au
- ↑ www.conifers.org
