Cypřišovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Cypřišovité

Cypřiš (Cupressus funebris)
Cypřiš (Cupressus funebris)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: nahosemenné (Pinophyta)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Čeleď: cypřišovité (Cupressaceae)
Rich. et Bartl., 1830
Tisovec dvouřadý samičí šištice
Cypřišek Lawsonův samčí šištice
Sekvojovec obrovský (Sequoiandendron giganteum)
Fitzroya cypřišovitá (Fytzroya cupressoides)

Cypřišovité (Cupressaceae) je čeleď řádu borovicotvarýchtřídy jehličnanů.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostliny patřící do čeledě cypřišovité mají ze všech jehličnanů nejrozsáhlejší areál rozšíření. Pokrývají, vyjma Antarktidy, všechny kontinenty. Rostou od 71° severní zeměpisné šířkyNorsku (jalovec obecný) po 55° jižní šířkyChile (Pilgerodendron uviferum). Jalovec indický je zase dřevinou rostoucí v nejvyšší nadmořské výšce, lze ho nalézt v Tibetu až do 5200 m n. m. Dost druhů roste v horských tropických deštných pralesích a rod Cupressus dupreziana zase ve velice suchých oblastech centrální Sahary.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Bohatě větvené rostliny různé velikosti, jednodomé nebo dvoudomé (např. jalovec) stromy nebo keře o výškách od 1 m do 115 m. Vláknitá kůra dospělých stromů mívá oranžově hnědou až červeno hnědou barvu, její povrch je hladký, šupinatý nebo rozpraskaný. Dřevo má většinou pryskyřičné kanálky. Obsahují terpenoidy, tropony, lignany, biflavony aj.[1]

Listy jsou vstřícné, křižmostojné, ve trojčetných přeslenech nebo šupinovité, jednožilnaté. Většina rodů vytváří na nejmladších rostlinách jehlicovité listy (juvenilní-mladistvé) a teprve v dalším vývojovém stadiu listy šupinové (adultní-dospělé). Listy přetrvávají na stromech průměrně 2 až 10 let, některé druhy jsou i opadavé.

Samčí šištice jsou drobné, tvořené šupinovitými tyčinkami se 2 až 9 prašnými pouzdry, pylová zrna netvoří vzdušné váčky ani prothaliové buňky.

Samičí šištice vyrůstají jednotlivé na terminálních výhonech nebo bývají úžlabní, jsou kulovité, vejcovité nebo podlouhlé, mají větší počet podpůrných šupin srostlých se semennými, na vřeteni jsou křižmostojné nebo ve šroubovici, obsahují 2 až 12 vajíček. Embryo má více děloh, 2 až 6, dozrávají prvním až třetím rokem po anemogamním opylení. Zralé jsou šišky dřevnaté, kožovité nebo zdužnatělé (tzv. galbulus u jalovců), mívají 1 až 20 semen s křidélky nebo bez.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď cypřišovité je po posledních úpravách pojata velice široce, byla do ní včleněna i bývalá čeleď tisovcovité. Po genetické i morfologické analýze je 31 rodů rozděleno do 7 podčeledi:

  • podčeleď Cupressoideae Rich. ex Sweet, 1826
  • podčeleď Athrotaxidoideae Quinn
  • podčeleď Cunninghamioideae (Sieb. et Zucc.) Quinn
    • rod ostrolistec (Cunninghamia) R. Br. ex A. Rich., 1826
  • podčeleď Sequoioideae (Luerss.) Quinn
    • rod metasekvoj (Metasequoia) Hu et W. C. Cheng, 1948
    • rod sekvoj (Sequoia) Endl., 1847
    • rod sekvojovec (Sequoiadendron) J. Buchholz, 1939
  • podčeleď Taiwanioideae (Hayata) Quinn
  • podčeleď Taxodioideae Endl. ex K. Koch, 1873


Příbuzenské vztahy jednotlivých podčeledí znázorňuje následující fylogenetický strom:[3]

Cupressaceae

Cunninghamioideae




Taiwanioideae




Sequoioideae




Athrotaxidoideae




Taxodioideae




Callitroideae



Cupressoideae









Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Do čeledě cypřišovité patří stromy s těmito význačnostmi:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. www.kvetena.cz
  2. www.conifers.org
  3. YANG, Zu-Yu; RAN, Jin-Hua; WANG, Xiao-Quan. Three genome-based phylogeny of Cupressaceae s.l.: Further evidence for the evolution of gymnosperms and Southern Hemisphere biogeography. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. , 18. květen 2012, svazek 64, čís. 3, s. 452–470. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI:10.1016/j.ympev.2012.05.004. PMID 22609823.  (anglicky) 
  4. SFGate: Eureka! New tallest living thing discovered, 7. září 2006 (anglicky)
  5. Exploredia: The Biggest Tree In The World (anglicky)
  6. www.conifers.org/cu/tax/mucronatum.html
  7. www.plantzafrica.com
  8. www.conifers.org/cu/fi/
  9. www.conifers.org/pi/pin/longaeva.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]