Zeměpisná šířka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na kouli.
Rovník (modře) rozděluje kouli na dvě poloviny a protíná poledník v pravém úhlu. Přerušované čáry jsou rovnoběžky

Zeměpisná šířka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku. Jde o úhel, který svírá rovina rovníku s normálou referenční plochy v příslušném bodě na povrchu Země[1].

Zeměpisná šířka bývá zaměňována s geocentrickou šířkou, která udává úhel mezi rovinou rovníku a přímkou, procházející středem Země a příslušným bodem na povrchu Země. Na kouli tyto pojmy splývají, ale na elipsoidu a obecně na geoidu se různí.[2]

Značení[editovat | editovat zdroj]

Zeměpisná šířka se značí řeckým písmenem φ a měří se ve stupních. Body ležící na sever od rovníku tj. na severní polokouli mají severní zeměpisnou šířku (zkratka s. š., v anglické literatuře N) Body na jih od rovníku tj. na jižní polokouli mají jižní zeměpisnou šířku (zkratka j. š. nebo S).

Body na rovníku mají zeměpisnou šířku nulovou. Křivky se stejnou zeměpisnou šířkou se nazývají rovnoběžky.

Rozsah[editovat | editovat zdroj]

Zeměpisná šířka je tedy úhel v rozsahu od 0° na rovníku do 90° na pólech (90º S nebo 90º J). Pokud je udán pouze úhel bez označení pólu, pak kladné hodnoty značí severní polokouli, záporné hodnoty polokouli jižní.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Zeměpisnou šířku lze specifikovat i s větší přesností (na úhlové minuty, vteřiny nebo jejich zlomky). Kombinace zeměpisné šířky a zeměpisné délky určuje přesné místo na zemském povrchu.

Jedna minuta zeměpisné šířky na povrchu Země je dlouhá 1852 metrů (přibližně jedna námořní míle).

Zeměpisná šířka na Zemi[editovat | editovat zdroj]

Průměrné teploty na Zemi

Průměrné teploty na Zemi do velké míry závisí právě na zeměpisné šířce.

Kromě rovníku existují ještě čtyři významné rovnoběžky:

Tyto rovnoběžky souvisejí se sklonem rotační osy. Oddělují na zemském povrchu tropický pás (na které aspoň dvakrát do roka dopadají sluneční paprsky kolmo) od pásů s mírným podnebím (kde není slunce nikdy v zenitu, ale nedochází k polárním nocím) a ty od polárních kruhů (kde dochází k polárním nocím, kdy Slunce aspoň jednou v roce přes den nevstane nad a naopak přes noc neklesne pod horizont).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČADA, Václav. Přednáškové texty z geodézie [online]. Západočeská univerzita, Fakulta aplikovaných věd, Katedra matematiky, [cit. 2014-01-03]. Kapitola 2.2.2. Prostorová lokalizace bodů. Dostupné online.  
  2. JEŽEK, Jan. Souřadnicové systémy na referenčních plochách [online]. Západočeká univerzita, 2011, [cit. 2014-01-03]. Kapitola Zeměpisné souřadnice, s. 24 – 26. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]