Zeměpisná šířka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rovník (modře) rozděluje kouli na dvě poloviny a protíná poledníkv pravém úhlu. Přerušované čáry jsou rovnoběžky
Zeměpisná šířka určuje polohu na povrchu Země směrem k severu nebo jihu od rovníku. Je to úhel, který svírá rovina rovníku s přímkou, procházející středem Země a příslušným bodem na povrchu Země.
[editovat] Zápis
Zeměpisná šířka se značí řeckým písmenem φ a měří se ve stupních. Body ležící na sever od rovníku tj. na severní polokouli mají severní zeměpisnou šířku - zkratka s.š. Body na jih od rovníku tj. na jižní polokouli mají jižní zeměpisnou šířku - zkratka j.š.. Body na rovníku mají zeměpisnou šířku nulovou. Křivky se stejnou zeměpisnou šířkou jsou rovnoběžky.
Zeměpisná šířka je tedy úhel v rozsahu od 0° na rovníku do 90° na pólech ( 90º S nebo 90º J). Pokud je udán pouze úhel bez označení pólu, pak kladné hodnoty značí severní polokouli, záporné hodnoty polokouli jižní.
[editovat] Rozdělení
Zeměpisnou šířku lze specifikovat i s větší přesností (na úhlové minuty, vteřiny nebo jejich zlomky). Kombinace zeměpisné šířky a zeměpisné délky určuje přesné místo na zemském povrchu.
Jedna minuta zeměpisné šířky je přibližně jedna námořní míle, tj. 1852 metrů.
