Borovicotvaré

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Borovicotvaré

Borovice pinie (Pinus pinea)
Borovice pinie (Pinus pinea)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: nahosemenné (Gymnospermae)
Třída: jehličnany (Pinopsida)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Dumort., 1829
Čeledě

Borovicotvaré (Pinales) je řád nahosemenných dřevin, převážně stromů a méně keřů, patřící do třídy jehličnanů.

Evoluce[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší rostliny z řádu borovicotvarých zanechaly po sobě zřetelné fosilní stopy již v době druhohor. Obývaly souše již dlouho před příchodem krytosemenných rostlin, se kterými se později museli podělit o své místo na slunci, dnes tvoří asi jednu třetinu plochy všech lesů.

Změny v taxonomii[editovat | editovat zdroj]

S příchodem nového monofyletického třídění rostlinných taxonů podle APG III došlo k přesunům a hlavně ke slučování někdejších dříve samostatných řádů a tříd. Řád borovicotvaré společně s řády cykasotvaré, jinanotvaré a liánovcotvaré vytvářejí třídu jehličnanů.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Šiška jedle korejské (Abies koreana)
plody borovicotvarých
Dužnaté obaly semen tisu červeného (Taxus baccata)

Jsou to stromy nebo keře vytvářející druhotná pletiva, která jsou tvořena pouze cévicemi. Rostliny jsou jednodomé, opylování probíhá anemogamicky. Protože jsou nahosemenné, nejsou jejich vajíčka chráněna květními obaly (nemají květy) a semena nejsou chráněna plody (nevytvářejí plody).

Listy jsou jehlicovité nebo řidčeji šupinovité. Často vyrůstají na brachyblastech jednotlivě neb svazečcích, mají jen po jednom cévním svazku. Malá plocha listu je dobrou ochranou před nadměrným výparem vody. V listech i ve dřevě jsou většinou pryskyřičné kanálky vylučující pryskyřice a silice.

samčí šištice obsahují mikrosporofyly s dvěma mikrosporangia ve kterých vznikají pylová zrna, v mnoha případech se vzdušnými vaky usnadňující šíření pylu vzduchem. samičí šištice se skládá z vřetene, semenných a menších či zakrnělých podpůrných šupin. Na semenné šupině vyrostou dvě vajíčka v obalech, ve kterých vznikne klový otvor. Přes ten se dostane pyl na vajíčko, tam vyklíčí v pylovou láčku a proroste k zárodečníku. Proces od opylení po uzrání embrya trvá u některých druhů i celý rok. Po oplození postupně samčí šištice dřevnatí a trvá jeden až tři roky, než je semeno dozrálé a uvolní se. Semeno bývá většinou spojeno s blanitým křidélkem. V některých případech (například u tisu) nevznikají klasické šišky, ale semeno je obaleno dužnatým obalem připomínající peckovici nebo míšek. Klíčící semeno mívá 2 až 12 děložních lístků.[1]

Do borovicotvarých patří i nejvýše vyrůstající stromy naší planety, např. sekvoje vždyzelená 150 m (běžně 100 m), sekvojovec obrovský 135 m (běžně 90 m), douglaska tisolistá 100 m (běžně 80 m), jedle obrovská 100 m (běžně 80 m), smrk sitka 90 m (běžně 60 až 70 m), jedlovec západní 80 m (běžně 50 až 70 m).[2]

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Řád borovicotvarých se rozděluje do šesti čeledí, které spolu mají 38 rodů a okolo 400 druhů. Někdy uváděná čeleď hlavotisovité (Cephalotaxaceae) je podle nového taxonomického zařazení součásti čeledě tisovitých a bývalé čeledě (Phyllocladaceae) a (Prumnopityaceae) jsou přeřazeny do čeledě nohoplodovitých.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koniferen na německé Wikipedii.

  1. data.wladik.net
  2. www.21stoleti.cz
  3. www.mobot.org

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu