Dřevina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příklad stromu. Tento je až 1000 let starý.
Příklad keře, Janovec metlatý (Cytisus scoparius)

Dřevina je cévnatá vytrvalá rostlina, se schopností druhotného tloustnutí dřevnatého stonku. Díky vrstvě dělivých buněk (kambiu) se můžou směrem dovnitř od této vrstvy tvořit buňky dřeva a vnějším směrem buňky lýka. Tím je umožněno druhotné tloustnutí dřevin a tvorba dřevnatých nadzemních stonků. Dřevinami se zabývá specializované odvětví botaniky - dendrologie.

Definice dřevin se často v odborné literatuře podstatně liší. Pro laiky je dostačující představa o životní formě, kdy mezi dřeviny jsou řazeny stromy a keře, případně liány či polokeře. Některé definice popisují dřeviny jako "vytrvalé rostliny se zdřevnatělým stonkem rozlišeným či nerozlišeným v kmen a korunu případně se zdřevnatělou jen spodní částí stonku". Další definice se neopírají o představu životní (vzrůstové) formy nebo o dřevnatost stonku, ale považují za určující jeho sekundární tloustnutí. Tyto definice mají ale společné nedostatky:

  • Nedefinují nezbytně stejné rody
  • Co je podle jedné definice dřevinou, to může být podle jiné definice bylinou .

Problematické jsou například bambusy (jednoděložné "trávy" s dřevnatým stonkem, který ovšem druhotně netloustne), vymřelé stromovité výtrusné rostliny jako plavuně (např. Lepidodendron) nebo přesličky (např. Calamites) atd. Existují dokonce rostliny, které v určitých podmínkách rostou jako dřeviny a v jiných jako byliny. Tak např. skočec (Ricinus communis) lze nalézt v tropické Africe jako dřevinu dosahující výšky až 12 metrů. V mírném pásu má ovšem zcela identický druh charakter jednoleté byliny[1].

Stavba stonku[editovat | editovat zdroj]

Stonky dřevin obsahují dřevo a lýko. Dřevo se skládá hlavně z celulózy a ligninu. Tvoří ho cévní svazky složené z cév a cévic (tracheí a tracheid), které dopravují vodu a v ní rozpuštěné anorganické živiny (minerální soli aj.) od kořene do kmene (xylém). V lýkové části (floém) složené z živých protáhlých buněk s proděravělými příčnými přepážkami (tzv. sítkovice) se uskutečňuje sestupný transport produktů fotosyntézy. Stonky většiny dřevin sílí na vnější straně. Výjimkou jsou palmy,u kterých přibývá dřevo "zevnitř".

Dělení dřevin[editovat | editovat zdroj]

Má-li dřevina kmen (zpravidla u země nevětvený dřevnatý stonek), nazýváme ji strom. Další skupiny dřevin jsou keře (jejich stonky se větví hned u země a jsou na rozdíl od polokeřů celé dřevnaté) a některé liány s dřevnatým stonkem. Přechodem mezi dřevinami a bylinami jsou polokeře, jejichž stonky se větví hned od země ale jsou zdřevnatělé pouze ve své dolní části.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Woody plant na anglické Wikipedii.

  1. http://ebotanika.net/material/system.doc

Související stránky[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]