Jedlovec západní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Jedlovec západní

Jedlovec západní ve Velké Británii.
Jedlovec západní ve Velké Británii.
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: vyšší rostliny (Cormobionta)
Oddělení: nahosemenné (Pinopsida)
Třída: jehličnany (Pinophyta)
Řád: borovicotvaré (Pinales)
Čeleď: borovicovité (Pinaceae)
Rod: jedlovec (Tsuga)
C. S. Sargent
Přirozený výskyt jedlovce západního.
Deska v lesním parku ve washingtonském Everettu dokazující, že se jedná o státní strom Washingtonu.
Tsuga heterophylla
Tsuga heterophylla

Jedlovec západní (lat. Tsuga heterophylla, angl. Western Hemlock) je druh jedlovce ze západního pobřeží severoamerického kontinentu se svou severní hranicí výskytu na Kenajském poloostrově na Aljašce a jižní hranicí vyskytu na severu Kalifornie.

Domovina[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je základní druh v lesích západně od Pacifických pobřežních pohoří. Společně s mnohými svými jehličnatými druhy je v oblasti výskytu také důležitým stromem pro dřevozpracující průmysl.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je velký neopadavý jehličnatý strom, který je většinou 50-70 metrů vysoký, ale může dosáhnout výšky až 82 metrů s průměrem kmenu až 2,7 metru. Jedná se tedy o největší druh z rodu jedlovců, ten druhý největší, jedlovec Mertensův dosahuje necelých 60 metrů. Borka je hnědá, tenká a vrásčitá. Koruna má uspořádaný široký kuželovitý tvar u mladých stromů a se zvyšujícím se věkem se stává válcovitou. Staré stromy mohou být bez větví v nejnižších třiceti až čtyřiceti metrech. V jakémkoli věku se dá poznat podle kyvadlového cípu větévek. Výhonky jsou bledě žlutohnědé s bledým jeden milimetr dlouhým ochmýřením. Listy jsou jehlovité, 5-23 milimetrů dlouhé a kolem dvou milimetrů široké a na průřezu jsou velmi ploché se zubatým okrajem a prudkou špičkou. Na horní straně jsou tmavě zelené, na dolní straně mají dva význačné bílé pruhy průduchů, které jsou odděleny tenkou zelenou žilkou. Šišky jsou malé, zavěšené, lehce válcovité, 14-30 milimetrů dlouhé a 7-8 milimetrů široké, když jsou zavřené a 18-25 milimetrů široké, když jsou otevřené. Mají patnáct až dvacet pět 7-13 milimetrů dlouhé, tenké a ohebné šupiny. Nezralé šišky jsou zelené a dozrávají pět až sedm měsíců po opylení. Semena jsou hnědá, dva až tři milimetry dlouhá s křehkým, sedm až devět milimetrů dlouhým bledě hnědým křidélkem.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je úzce spojen s deštnými pralesy mírného pásma, jejichž většina rozsahu se nachází do sto kilometrů od pobřeží Pacifiku. Nicméně tu existuje i vnitrozemská populace a to ve Skalnatých horách v jihozápadní Britské Kolumbii, severním Idaho a západní Montaně. Většinou se vyskytuje v nadmořských výškách do šesti set metrů, vnitrozemská populace však dosahuje až tisíce a osmi set metrů nad mořem.

Stínová tolerance[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je druh, který hodně toleruje stín a mezi stromy Severozápadu USA se mu mohou vyrovnat pouze tis západoamerický a jedle líbezná. Mladé stromy většinou rostou pod korunovými klenbami jiných jehličnanů, například smrku sitka a douglasky, kde čekají dlouhá léta, než mohou využít mezery mezi klenbami. Poté mohou tyto jehličnany nahradit, protože netolerují tolik stín. Bouře a požáry mohou však ostatním stromům dodat dostatek místa k regeneraci.

Prvotní růst je pomalý, po jednom roce dospěje semeno do výšky tří až pěti centimetrů a v dalším roce vyroste na deset až dvacet centimetrů. Po zavedení se mladé stromy pod úplným slunečním zářením každý rok zvětší o 50-120 centimerů (vzácně až 140), než dospějí výšky dvaceti až třiceti metrů a do výšky čtyřiceti až padesáti metrů pokračují ve svém růstu v rychlosti 30-40 cm ročně. Nejvyšší exemplář, který dorostl do 82 metru je k nalezení ve státním parku Prairie Creek Redwoods, kde jsou k vidění prastaré, až 1 200 let staré stromy, v Kalifornii.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Jedlovec západní je státním stromem Washington.

Kultivace[editovat | editovat zdroj]

Strom je pěstován jako okrasná rostlina v zahradách ve svém přirozeném prostředí a při pobřeží Tichého oceánu, kde je nejspolehlivější ve vlhčejších oblastech. V sušších oblastech, jako je například Victoria v Britské Kolumbii má náročné půdní podmínky. Ve vlhkých a kyselých půdách potřebuje vysoce organické hnojivo.

Lesnictví[editovat | editovat zdroj]

Mimo svou oblast přirozeného výskytu má význam v lesnictví a papírnictví a jako okrasná rostlina ve velkých zahradách severozápadní Evropy a jižního Nového Zélandu.

Ve Velké Británii a na Novém Zélandu se stal přirozeným druhem, není ale považován za invazivní, ale za nepůvodní druh.

Jídlo[editovat | editovat zdroj]

Jedlé kambium může být sbíráno zpracováním kůry stromu. Výsledný produkt může být požíván ihned, nebo může být usušen a uchováván. Kůra má také své využití ve vydělávání kůže.

Jemné nové jehličky mohou být žvýkány nebo použity do hořkého čaje, který má potom větší obsah vitaminu C.

Větve jedlovce západního jsou užívány k chycení sledích vajec při době jarního tření na jihovýchodní Aljašce. Kromě lehkého chycení nabízejí také daleko zřetelnější chuť. Tato technika byla převzata z tradičních sbíracích technik aljašských původních obyvatel, zejména kmene Tlingitů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tsuga heterophylla na anglické Wikipedii.