Nahosemenné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Nahosemenné

Základní rys nahosemenných rostlin demonstrují kvetoucí samičí šistice smrku Picea pungens. Šištice, obdobně jako později zralé šišky, umožňují volný přístup k vajíčkům, resp. semenům, která jsou tak "nahá".
Základní rys nahosemenných rostlin demonstrují kvetoucí samičí šistice smrku Picea pungens. Šištice, obdobně jako později zralé šišky, umožňují volný přístup k vajíčkům, resp. semenům, která jsou tak "nahá".
Vědecká klasifikace
Doména: eukaryota (Eucaryota)
Říše: rostliny (Plantae)
Oddělení: nahosemenné (Gymnospermae)
Třídy

Nahosemenné rostliny (Gymnosperma) jsou skupinou semenných rostlin, do které patří jehličnany, cykasy, jinan a liánovcotvaré rostliny. Pojmenovány jsou na základě rysu, kterým jsou charakteristické. Semeno rostlin nahosemenných totiž (na rozdíl od vývojově pokročilejších rostlin krytosemenných) není ukryto v plodu, ale volně leží na plodolistu, z něhož později vzniká podpůrná šupina.

Na rozdíl od krytosemenných netvoří pravý květ, ale kvete místo nich pomocí šištic. Tvorba semene v šišticích (strobilech) je typická pro všechny nahosemenné. U některých druhů, jako např. u většiny jehličnanů, šištice postupně dřevnatí a vytváří známou šišku, jindy mohou být šištice redukované a popřípadě mohou části šištic i postupně zdužnatět a vytvořit tak míšky zdánlivých plodů, jak tomu je například u tisu.

Nahosemenné rostliny tak představují z evolučního hlediska mezistupeň mezi kapraďorosty a rostlinami krytosemennými. Ačkoli nejvýraznější epochu svého vývoje už mají nahosemenné rostliny za sebou, jsou stále ještě aktuální a setkáváme se s nimi v podobě mnohých dřevin. Zdaleka nejvíce zastoupenou skupinu nahosemenných představují jehličnany, následují cykasy, několik druhů liánovcotvarých – vzájemně velmi rozdílných a jinanovité s pouze jediným přeživším druhem Jinanu.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Dále uvedené rozdělení je z období kolem roku 2000. Později bylo pozměněno (viz sekce literatura - vysokoškolská učebnice o jehličnanech z roku 2006..

Smrky se řadí mezi nahosemenné
Samčí šištice (strobily) jinanu
Pravěk … Cycas rumphii se starou a čerstvou samčí šiškou (šišticí)

Jehličnany (Pinopsida)[editovat | editovat zdroj]

Jinany (Ginkgoopsida)[editovat | editovat zdroj]

Tato skupina vznikla koncem prvohor a postupně se rozšířila, ve třetihorách většina vymřela, je zastoupen pouze jediný druh. Často uváděno samostatně jako Ginkgophyta.

Cykasy (Cycadopsida)[editovat | editovat zdroj]

Cykasy je třída nejméně 303[1] druhů dvoudomých stromů dorůstajících výšky až 20 m, s velikými zpeřenými listy nahloučenými na vrcholu kmene a středovými šiškami. Vzhledem připomínají palmy. Jsou považovány za živoucí fosílie.

Samčí šištice Chvojníku křehkého
Welwitschie v "květu"
Liánovce jsou dosti nesourodá skupina nahosemenných. Welwitschie, Chvojníky i Gnetum mají velmi odlišnou morfologii, charakter růstu i ekologii. Ve všech případech, ale vykvétají pomocí šištic

Liánovce (Gnetopsida)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004. Appendix 1: The World List of Cycads. In: Walters T, Osborne R, editors. Cycad Classification Concepts and Recommendations. Wallingford, U.K.: CABI publishing p 219–235.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MUSIL, Ivan; HAMERNÍK, Jan. Jehličnaté dřeviny. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1567-9. S. 356.  
  • Květena ČSR, díl 1, S. Hejný, B. Slavík (Eds.). – Praha : Academia, 1988. – S. 317–326. – ISBN 80-200-0643-5
  • Cycad Classification Concepts and Recommendations, Appendix 1: The World List of Cycads. Hill KD, Stevenson DW, Osborne R. 2004, Walters T: Osborne R, editors. Wallingford, U.K. – CABI publishing str. 219–235.

Související články[editovat | editovat zdroj]