Třešně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o ovoci. O vesnici na Písecku pojednává článek Třešně (Záhoří).
Rozdílné druhy třešní se projevují v barvě a velikosti

Třešně jsou druh ovoce, které se řadí mezi peckoviny. Jedná se o měkký plod tvořený peckou, která se nachází uprostřed plodu. Okolo ní se nalézá sladká dužnina přibližně bílé až narůžovělé barvy obsahující vysoký podíl vody. Ohraničena je jedlou slupkou, která má červenou až tmavě rudou barvu, pokud je plod zralý. V případě, že je plod ještě nezralý, je plod zelený. Velikost plodu dosahuje 1 až 2 cm.

Třešně je většinou kulového tvaru, který je tvořen dvěma nesourodými částmi. Na jedné straně jsou spojeny, čímž vzniká slabá rýha a ve spodní části ostrý výběžek. Dužnina je tvořena více než 80 % vody, dále ovocnými cukry a je bohatým zdrojem jak minerálů tak i vitamínů. Tmavší druhy třešní obsahují bohaté zdroje hořčíku, železa, jódu, fosforu, zinku, vápníku, draslíku a křemíku.[1][2] Z vitamínu obsahují ve významné míře vitamín A či betakaroten, vitamín P,[3] vitamín C, vitamín E, vitamín B.[2]

Třešně mají blahodárný vliv pro lidský organismus, jelikož pomáhají čistit krev, játra a ledviny. Jejich konzumace podporuje vyměšování trávicích šťáv a moči.[1] Novější studie naznačují, že jejich konzumace má blahodárný vliv na léčení cukrovky pomocí barviva antokyan, které v laboratorních testech podporovalo produkci inzulínu, a současně fungují i jako antioxidanty.[4] Díky vysokému obsahu jódu mají příznivý vliv na problémy se štítnou žlázou a bolesti páteře. Díky vysokému podílu vápníku jsou také dobrým zdrojem pro růst kostí a zubů. Pomáhají chránit tělo proti různým druhům zánětů, parodontóze a artritidě.[2]

Jsou vhodným dietním jídlem, jelikož podporují vylučování a tedy jsou doporučovány pro hubnutí.[2]

Název[editovat | editovat zdroj]

Třešně (slov. čerešňa, rus. čerešnja, něm. Kirsche, ang. cherry) pochází z praslovanského čerš[ň]a, a to z latinského cerasus, které opět vzniklo z íránsko-tureckého keras (podle města Kérason).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Květenství třešně

Původní výskyt[editovat | editovat zdroj]

Třešně

Třešně původně rostly v oblastech Malé Asie, odkud je do Evropy dovezl římský vojevůdce Lucullus v 1. století př. n. l.[2] Na území Česka je jejich pěstování prvně doloženo ve 12. století.[5]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Třešně na stromě během zrání
Natrhané třešně

Vývoj plodu[editovat | editovat zdroj]

Třešně vzniká z bílého až narůžovělého květu, kde se po odkvetení objevuje malá zelená bobule, která postupně roste. Během zrání dochází ke změně barvy. Plod začíná pomalu žloutnout a v době uzrálosti červenat až rudnout. Během zrání jsou plody často napadány ptáky (špačky), kteří je konzumují. Dalším škůdcem je hmyz, který do třešní klade vajíčka a způsobuje červivost plodů.

Druhy třešní[editovat | editovat zdroj]

Původně byly v Evropě známy pouze sladké druhy asijských třešní, ale v současnosti je popsáno více než tisíc druhů třešní, višní a sladkovišní. Tato druhová rozmanitost má za následek, že se třešně vyskytují v široké škále barev od žluté, červené, růžové až po tmavě rudé až černočervené druhy, které se liší i chutí.[2]

Třešeň ptačí tmavá[editovat | editovat zdroj]

Lidově zvaná ptáčnice je druh třešně, která má velmi malé plody často kyselé chuti.

Třešeň srdcovka[editovat | editovat zdroj]

Oproti ostatním druhům má měkkou a šťavnatou dužninu. Hlavní odrůdy jsou Rivan (nejranější, zraje v 1. třešňovém týdnu), Karešova (původní česká odrůda, nejpěstovanější) a Kaštánka (tmavá barva).

Třešeň chrupka[editovat | editovat zdroj]

Má pevnou dužninu a červenou barvu, velká je asi 2 centimetry. Plody jsou středně hořkokyselé. Dělí se na chrupky a polochrupky. Zrají většinou od 4. třešňového týdne do 6., jsou tedy napadány vrtulí třešňovou. Hlavní odrůdy jsou Kordia, Burlat, Granát, Napoleonova, Sam, Vanda, Van.

Mareše[editovat | editovat zdroj]

Druh původem z Dalmácie, který je typický pro svojí hořkou chuť a malé červenočerné plody. Jsou využívány pro přípravu alkoholického nápoje maraskino.[2]

Konzumace[editovat | editovat zdroj]

Třešně se nejčastěji jedí za syrova, nikterak upravené. Pro jejich konzumaci stačí pouze jejich sběr ze stromu a následné požití. Mimo tento způsob se třešně také zavařují do kompotů, či se mrazí po pozdější využití. Dají se i tepelně zpracovávat na pokrmy, pro pečení či do marmelád. V Česku jsou nejznámější třešňové bublaniny, či jako dekorační prvek u dortů. Jelikož třešně podléhají rychlému kažení, je potřeba jejich rychlá konzumace. Případné skladování by mělo probíhat v chladném a tmavém prostředí a jen po krátkou dobu.[2]

Podobně jako ostatní peckovice dochází při jejich kontaktu s vodou k rychlému kvašení, což může způsobit značně nepříjemné zažívací problémy, a proto se doporučuje, aby se jejich konzumace nespojovala s pitím vody či jiné tekutiny a po nějaký čas se s pitím počkalo.[zdroj?]

Třešně se využívají pro výrobu jak nealkoholických (např. Cherry Cola, ovocné šťávy atd.), tak i alkoholických nápojů (pivo, likéry) a destilátů v širokém zastoupení.

Další využití[editovat | editovat zdroj]

Jejich plody jsou využívány i v kosmetice, jelikož mají schopnost dehydrovat buňky a zpomalovat stárnutí pokožky.

V některých případech se dají využívat i pecky z třešní, jež po vysušení a umístění do pytlíku fungují jako absorbent a emitor tepla.[2]

Průměrný obsah látek a minerálů[editovat | editovat zdroj]

Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v syrových třešních.[6]

Složka Jednotka Průměrný obsah Prvek (mg/100 g) Průměrný obsah Složka (mg/100g) Průměrný obsah
voda g/100 g 82,8 Na 1 vitamin C 11
bílkoviny g/100 g 0,9 K 210 vitamin D 0
tuky g/100 g 0,1 Ca 13 vitamin E 0,13
cukry g/100 g 11,5 Mg 10 vitamin B6 0,05
celk. dusík g/100 g 0,14 P 21 vitamin B12 0
vláknina g/100 g 0,9 Fe 0,2 karoten 0,025
mastné kyseliny g/100 g stopy Cu 0,07 thiamin 0,03
cholesterol g/100 g 0 Zn 0,1 riboflavin 0,03
energie kJ/100 g 203 Mn 0,1 niacin 0,2

Třešně v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Třešně jsou hojně rozšířeny a konzumovány, což se projevuje i v jejich častém výskytu v kultuře, ať už jako potraviny, která je pojídána, tak jako častý námět. Například Waldemar Matuška je využívá jako ústřední motiv svojí písně Jó, třešně zrály, či se objevují v názvu filmu Buldoci a třešně.

Třešně jsou tradičním symbolem Komunistické strany Čech a Moravy, která je využívá ve svém logu.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ovoce na dlani - Třešně [online]. KOST SOFR, [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g h i KONVALINKOVÁ, Jana. Vareni.cz - Třešně [online]. [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 
  3. Přírodní zdroje vitamínů [online]. doktorka.cz, [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 
  4. Třešně mohou pomoci léčit cukrovku [online]. Plus, [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 
  5. TŘEŠNĚ A VIŠNĚ [online]. Abeceda Zdraví s.r.o, [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 
  6. McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
  7. KSČM - Loga a plakáty [online]. [cit. 2008-03-09]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]