Granátové jablko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Granátové jablko
Ovoce na granátovníku

Granátové jablko je aromatické ovoce se sladkokyselou chutí, plod granátovníku obecného, latinsky Punica granatum, starším českým termínem se nazývá marhaník granátový.

Popis a složení[editovat | editovat zdroj]

Granátovníky jsou menší stromy rostoucí hlavně ve Středozemí. Granátové jablko je až 12 cm v průměru velký plod se zakulaceným šestibokým tvarem. Pod tlustou, tvrdou slupkou je šest až dvanáct pouzder, v nichž se ve sladkém červeném, bílém či růžovém rosolovitém míšku nachází semena. Celkový počet semen v jednom plodu zpravidla přesahuje 600.

Granátová jablka obsahují cca 77 % vody, vápník, fosfor, železo, hořčík, velké množství sodíku, draslíku, cukrů, organické kyseliny (zejména kyselinu citrónovou), z vitamínů jsou významně zastoupeny vitamín B (B1, B2 a B3) a C, v menší míře pak i vitamín A ve formě provitamínu (karotenoidů); obsahují také 6 esenciálních a 9 neesenciálních aminokyselin.

Slupka granátového jablka a vnitřní přepážky mají vysoký obsah hořkých a trpkých (svíravých) látek, např. kyseliny taninové, které mají obstipační (stavěcí) účinek. Jedlé části granátových jablek působí spíš projímavě. (Pojmy jako taniny, polyfenolické látky, třísloviny a flavonoidy se u granátového jablka hodně prolínají.)

Obsahem hořčíku, draslíku a sodíku je šťáva granátovníku vhodná pro sportovce, těžce pracující a osoby s horečkou a pracující v horku, kteří potem a vyšším příjmem tekutin ztrácejí minerály.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Z granátového jablka se využívá především šťáva, ze které se dělá řada koktejlů a džusů, nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Oblíbený je také sirup grenadina, který se často používá v koktejlech. Dále se využívá ve studené kuchyni, kde se přidává do mnoha salátů. V teplé kuchyni se přidává především k drůbeži, grilovanému masu a rybám. V Asii se využívá i jako koření, k tomuto účelu se lépe hodí divoce rostoucí rostliny, především z úpatí Himálaje.

Jadérka a listy obsahují fytoestrogeny s příznivým vlivem na zdraví mužů i žen, dětí, starců - ovlivňují stav cév, kůže aj.

Fenolické látky obsažené ve šťávě působí proti některým střevním parazitům.[1]

Granátová jablka se pěstují v celém Středomoří, Indii, Argentině, USA a po celé Asii. Za nejkvalitnější jsou považovány plody z Íránu. Sklizeň probíhá v zářílistopadu, výjimečně i dříve.

Marhaník pochází původně z malého ostrova Sokotra u pobřeží Somálska, kde byl endemitem. Odtud jej lidé rozšířili přes Írán do celého Středomoří, kde je odedávna symbolem plodnosti.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Ze slovního základu granatus byla odvozena řada termínů:

  • Grán (latinsky granum) znamená zrnko. Termín je odvozen z arabštiny a užívá se pro drobnou váhovou jednotku, zejména pro drahé kovy.
  • Granatus dalo základ slovu hranatý, na základě podobnosti se seschlým granátovým jablkem.
  • Podle struktury granátového jablka byla pojmenována tříštivá střela „granát“ v mnoha jazycích.
  • Hornina granit (česky žula) má také původ v granátovém jablku, založený na zrnitosti.
  • Podobná velikost, tvar a temně červeno-černé zbarvení semen granátového jablka vedlo k označení drahokamu pyropu - český granát.

Latinský termín Punica granatum je odvozen a) z termínu "punica", punský, tj. fénický, protože Féničané byli tradičními pěstiteli granátových jablek; b)) z termínu pro červenou barvu.

Symbolika a emblematika[editovat | editovat zdroj]

Granátové jablko je nejčastěji symbolem úrodnosti, plodnosti a blahobytu.

Mytologie[editovat | editovat zdroj]

  • Ve starověkých asijských mytologiích bylo atributem bohů či bohyň, například syrské bohyně Atargatis (též Dea Syria).
  • V antickém Řecku granátové jablko v podsvětí drželi Hades a Persefoné.
  • Paris granátovým jablkem zvolil Afroditu nejkrásnější ženou. Bylo pak atributem Afroditiných družek Tří grácií.
  • Granátová jablka nesmrtelnosti ze zahrady Hesperidek přinesl Héraklés, když zabil hada Ládóna.
  • Řecká Persefona ochutnala šest zrnek zakázaného rajského jablka, a proto se každoročně na jaře vracela obrodit zemi.
  • Množství semen v granátovém jablku bývalo symbolem jednoty národa a vladaře.

Křesťanství[editovat | editovat zdroj]

V křesťanství může mít granátové jablko jak kladný, tak záporný význam.

  • Ve Starém zákoně není jablko prvního hříchu lidstva specifikováno, ale ve výtvarném umění bývá často vyobrazeno jako granátové, Adam s Evou pak stojí pod granátovníkem.
  • V kladném smyslu je granátové jablko symbolem vzkříšení Krista. Proto je na obrazech madon Ježíšek drží v ruce (například u Botticelliho nebo Grünewalda).
  • Čistota Panny Marie je vyjádřena stromem granátovníku, pod nímž sedí Panna Marie s jednorožcem. Marie je tak ztotožněna s Evou, jejíž prvotní hřích odčinila. Například na nástěnné malbě v ambitu Emauzského kláštera v Praze je taková dvojice scén, kde pod Eviným hříchem Panna Marie snímá Krista z kříže.
  • Granátové jablko se zabodnutým křížem je atributem sv. Jana z Boha.
  • Ve výtvarném umění představuje granátové jablko častý dekorativní prvek. Například ve florentské mozaice se od renesance objevuje ptáček zobající puklé granátové jablko. V Orientu a v Byzanci se užívá jako ornament středověkých hedvábných tkanin, tvořený spojením granátových jablek v nekonečný motiv, převzatý od 12. století také do italských vzorů a později zcela zevšeobecněný.

Heraldika[editovat | editovat zdroj]

  • Za svou impressu si je zvolili císař Maxmilián I. Habsburský po dobytí Granady, stejně jako manželka jeho vnuka Karla V., královna Isabela Portugalská. Vyjadřovalo rozhojnění majetku Habsburků.
  • Ve znaku biskupství českobudějovického od roku 1785 tradičně bývala tři puklá červená granátová jablka se zlatými jádry, zelenými listy a hnědým kmenem se třemi kořeny na stříbrném štítu. Symbolika se po roce 1990 v novém znaku omylem proměnila na česká jablka zlaté barvy.
  • Puklé granátocé jablko ve znaku užíval český rod Kremerů z Grunova.

Granátové jablko je národním symbolem Ázerbájdžánu a heraldickým znakem i symbolem španělské Granady, název města má stejný slovní základ.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Du CANGE, Charles du Fresne: Glossarium mediae et infirmae latinitatis medii aevi. Díl 4.-5., G-N, reprint Graz 1954.
  • HALL, James: Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění. Praha : Mladá fronta 1991, s. 147.
  • ROYT, Jan - ŠEDINOVÁ, Hana: Slovník symbolů. Praha 1998, s.99. ISBN 80-204-0740-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

http://www.uzitkoverostliny.estranky.cz/clanky/dalsi-exoticke-ovoce-/marhanik-granatovy_-granatove-jablko-_punica-granatum_.html

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://zdravi.doktorka.cz/proti-parazitum-granatova-jablka/