Žula
| Žula | |
 Vzorek žuly typu rapakivi |
|
| Zařazení | vyvřelá hornina |
|---|---|
| Hlavní minerály | křemen, plagioklas, ortoklas, biotit, muskovit |
| Akcesorie | titanit, zirkon, magnetit, apatit |
| Textura | zrnitá |
| Barva(y) | bílá, šedivá, narůžovělá |
| Hustota | 1,74 - 2,8 g/cm³ |
Žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množství draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, známé jsou ovšem také červené žuly (rapakivi). Žuly jsou stejnoměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá.
Hustota žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. Odlučnost žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcovitá a kulovitá odlučnost, nepravidelně polyedrická odlučnost je typická pro zvrásněné oblasti.
Mineralogickými složkami žuly jsou především živce (ortoklas a plagioklas), křemen, slídy (muskovit a/nebo biotit) a amfibol (hornblende). Žula obsahuje také malé příměsi magnetitu, granátu, zirkonu a apatitu. Vzácně obsahuje i pyroxen a velmi vzácně železem bohatý olivín a fajalit.
Obsah |
Typy žul [editovat]
Možné dělení [editovat]
- I–typ žuly derivované tavením dříve exitujících magmatických hornin.
- S–typ žuly vzniklé tavením původně sedimentárních hornin.
- A–typ žuly typické pro riftové zóny a stabilní kontinentální oblasti, anorogenní žula.
- M–typ žuly vyskytující se v oceánských ostrovních obloucích, jsou podobné svým složením I-typu.
Podle příměsí se rozeznávají biotitická žula, dvojslídá žula, amfibolická žula, amfibolicko-biotitická žula, apod.
Porfyrová žula obsahuje větší porfyrické vyrostlice ortoklasu.
Výlevným ekvivalentem žuly je ryolit. Žilným ekvivalentem žuly je žulový porfyr.
Výskyt [editovat]
Žula se vyskytuje v hlubinných tělesech – plutony a pně. Granitoidy tvoří z velké části zemskou kůru pevnin.
Česká republika [editovat]
Český masív – Českomoravská vrchovina, Šumava, Český les, Smrčiny, Krušné hory, Krkonoše, Železné hory, Jizerské hory a Jeseníky.
Svět [editovat]
Fichtelgebirge (Smrčiny), Oberpfälzer Wald, Bayerischer Wald (Bavorský les), Schwarzwald, Odenwald, Lausitz, Centrální Alpy, Waldviertel, Mühlviertel, Norsko, Švédsko, Finsko.
Původ pojmenování [editovat]
Slovo žula pochází z německého Sohle = podklad, podloží. Slovo granit pochází z latinského granum = zrnko. V odborné terminologii se dnes již výhradně používá označení granit.
Využití [editovat]
Slouží jako stavební kámen, používá se také na dlažby. Rozpukané žuly se používají na štěrk.
