Českomoravská vrchovina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Českomoravská vrchovina Böhmisch-Mährische Höhe |
|
|---|---|
 |
|
| Českomoravská vrchovina | |
| Nejvyšší bod | Javořice (837 m) |
| Délka | km |
| Rozloha | km² |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Česko-moravská subprovincie |
| Sousední celky | Jihočeské pánve, Středočeská pahorkatina, Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie, Brněnská vrchovina, Západní Vněkarpatské sníženiny |
| Podřazené celky | Křemešnická vrchovina, Hornosázavská pahorkatina, Železné hory, Hornosvratecká vrchovina, Křižanovská vrchovina, Javořická vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Thaya Hochland |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Česko Rakousko |
| Horniny | |
| Poznámka | |
| Povodí | Labe, Dunaj |
Českomoravská vrchovina neboli Vysočina je mírně zvlněná a nesmírně rozlehlá oblast v jižní části České vysočiny, rozkládající se po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy (odtud je odvozen její název) na prakticky celém území kraje Vysočina. Těchto vlastností nabyla během dlouhotrvajících geologických epoch od algonkia ve starohorách až po trias. Spolu s Šumavou patří k nejstarším pohořím Českého masívu. V první fázi se usazovaly horniny. Vznik pohoří se datuje do období kolem devonu a karbonu. Docházelo k příkrovovým pohybům a vyzdvihování linie táhnoucí se od Francie přes Německo, Šumavu až k Vysočině. Tomuto vyzdvihování říkáme hercynské nebo variské vrásnění. Mohutný tektonický pohyb dal podnět k vyvrhnutí magmat na zemský povrch. Od té doby tvoří povrch Vysočiny převážně hlubinné vyvřeliny, granity (žuly) a krystalické břidlice. Skládá se z několika podcelků. Jihlavské vrchy jsou sice nejvyšší (Javořice 837 m), nicméně zdaleka ne tak významné jako Žďárské vrchy (Devět skal 836 m).
