Železná ruda

Tento článek pojednává o hornině. O městě pojednává článek Železná Ruda.

Železná ruda

Železná ruda je hornina – minerál, který obsahuje železo v takové chemické formě, která umožňuje jeho hospodárné získání hutnickými metodami. Vedle obsahu samotného železa (minimálně 22 %) rozhoduje o použitelnosti chemické složení, které je podmíněno mineralogickou stavbou, jež určuje i její fyzikální stav. Pro posouzení kvality rudy je stejně důležitý, vedle obsahu železa také obsah SiO₂, který ovlivňuje index zásaditosti rudy.

Dobývání

Přeprava železné rudy po železnici (Polsko)

Železné rudy se zpravidla těží hornickým způsobem. Jsou to jednak hlubinné doly nebo mnohem častěji povrchová těžba. Železné rudy jsou vždy doprovázeny dalšími horninami a hlinitými substancemi. Úpravárenskými pochody jako drcením v čelisťových a válcových drtičích, praním a flotací se takto vytěžená surová ruda zbavuje hlušiny a dosáhne se vyššího obsahu železa. Takto upravená a obohacená ruda se dopravuje do hutních podniků, kde slouží jako vsázka do vysokých pecí k výrobě surového železa.

Nejvýznamnější naleziště železné rudy jsou v Brazílii, Austrálii a Číně, další potom v Ruské federaci, Indii, Ukrajině a USA (viz tabulka). Největší těžba železné rudy hlubinným způsobem probíhá v současnosti ve Švédsku (státní koncern LKAB).

Nejvýznamnější naleziště železné rudy (2005)

Pořadí	Země	Těžba   (v mil. t)	Pořadí	Země	Těžba  (v mil. t)
1	Brazílie	196,3	11	Venezuela	19
2	Austrálie	181,2	12	Kazachstán	14,1
3	Čína	109,4	13	Mexiko	11,5
4	Ruská federace	82,5	14	Mauretánie	10,3
5	Indie	79,1	15	Írán	9
6	Ukrajina	54,7	16	Chile	8
7	USA	46,2	17	Turecko	5,8
8	Jižní Afrika	34,3	18	Peru	4,8
9	Kanada	30,1	19	Egypt	2,5
10	Švédsko	19,5	20	Nový Zéland	1,6

Pramen: Handelsblatt - Die Welt in Zahlen (2005)

Druhy železných rud

Podle toho, jakou chemickou sloučeninu železa ruda obsahuje, rozlišují se následující typy rud:

Sloučeniny železa s kyslíkem

Jsou to následující sloučeniny: oxid železnato-železitý – Fe₃O₄, oxid železitý – Fe₂O₃, vodnatý oxid železitý – HFe₂O₃

• Magnetit (magnetovec)

Má své jméno od své magnetičnosti. Ta umožňuje snadné rozdružování při jeho úpravě. Sestává převážně z Fe₃O₄. Magnetit krystalizuje v krychlové soustavě. Častým průvodním minerálem bývá křemen. Patří do rud bohatých železem. Obsah železa 40–72 %. V Evropě se vyskytuje ve Švédsku a na Urale, v Česku například na ložisku Měděnec.

• Hematit (krevel)

Hematitové rudy obsahují obyčejně hojnost hlušin a jejich kovnatost klesá na 30 % a méně. Železo se v hematitu vyskytuje ve formě Fe₂O₃. Vyskytuje se v mnoha odrůdách. Obyčejný hematit je barvy hnědočervené, zemitý až sypký. Velká ložiska hematitu jsou v Ruské federaci, v USA, Brazíli a v Italii. V České republice v Ejpovicích, Krušných horách a v Jeseníkách.

• Limonit (hnědel)

Železná ruda hnědé barvy a obsahují značné množství krystalové vody, vyskytující se kompaktní i sypké formě. Obsah železa v limonitu je 59,8 %, Obsah krystalové vody 14,43 %. Bývají často znečistěny sirníky a limonit z Ruské federace z Uralu také arsenem a fosforem. Hnědel je nejrozšířenější železná ruda.

Sloučeniny uhličitanové

Zde je železo vázáno jako uhličitan železnatý FeCO₃.

• Siderit (ocelek)

je nejdůležitější z uhličitanů. Na vzduchu ve styku s vodou se okysličuje a mění se v hnědel. Jako izomorfní příměsi obsahuje často uhličitan manganatý a hořečnatý. Pražením se z ocelku vypuzuje CO₂, čímž se ruda obohatí železem.

Křemičitany

Z křemičitanů je nejdůležitější chamosit. Přibližný chemický vzorec je 4FeO.Al₂O₃.3SiO₂.4H₂O. Obsah FeO v tomto křemičitanu je 34 až 42 %. V Česku se nachází chamosit u Nučic a je znám jako ruda nučická.

Sulfidy

• Pyrit (kyz železný)

Literatura

J. Víšek, V. Jeníček: Nauka o materiálu III, svazek 2. Nakladatelství ČSAV, Praha, 1962.