Železná ruda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o hornině. O městě pojednává článek Železná Ruda.
Železná ruda

Železná ruda je horninaminerál, který obsahuje železo v takové chemické formě, která umožňuje jeho hospodárné získání hutnickými metodami. Vedle obsahu samotného železa (minimálně 22 %) rozhoduje o použitelnosti chemické složení, které je podmíněno mineralogickou stavbou, jež určuje i její fyzikální stav. Pro posouzení kvality rudy je stejně důležitý, vedle obsahu železa také obsah SiO2, který ovlivňuje index zásaditosti rudy.

Dobývání[editovat | editovat zdroj]

Přeprava železné rudy po železnici (Polsko)

Železné rudy se zpravidla těží hornickým způsobem. Jsou to jednak hlubinné doly nebo mnohem častěji povrchová těžba. Železné rudy jsou vždy doprovázeny dalšími horninami a hlinitými substancemi. Úpravárenskými pochody jako drcením v čelisťových a válcových drtičích, praním a flotací se takto vytěžená surová ruda zbavuje hlušiny a dosáhne se vyššího obsahu železa. Takto upravená a obohacená ruda se dopravuje do hutních podniků, kde slouží jako vsázka do vysokých pecí k výrobě surového železa.

Nejvýznamnější naleziště železné rudy jsou v Brazílii, Austrálii a Číně, další potom v Ruské federaci, Indii, Ukrajině a USA (viz tabulka). Největší těžba železné rudy hlubinným způsobem probíhá v současnosti ve Švédsku (státní koncern LKAB).

Nejvýznamnější naleziště železné rudy (2005)
 Pořadí  Země  Těžba  
(v mil. t)
 Pořadí  Země  Těžba 
(v mil. t)
   1 Brazílie    196,3    11 Venezuela    19
   2 Austrálie    181,2    12 Kazachstán    14,1
   3 Čína    109,4    13 Mexiko    11,5
   4 Ruská federace    82,5    14 Mauretánie    10,3
   5 Indie    79,1    15 Írán    9
   6 Ukrajina    54,7    16 Chile    8
   7 USA    46,2    17 Turecko    5,8
   8 Jižní Afrika    34,3    18 Peru    4,8
   9 Kanada    30,1    19 Egypt    2,5
   10 Švédsko    19,5    20 Nový Zéland    1,6

Pramen: Handelsblatt - Die Welt in Zahlen (2005)

Druhy železných rud[editovat | editovat zdroj]

Podle toho, jakou chemickou sloučeninu železa ruda obsahuje, rozlišují se následující typy rud:

Sloučeniny železa s kyslíkem[editovat | editovat zdroj]

Jsou to následující sloučeniny: oxid železnato-železitý – Fe3O4, oxid železitý – Fe2O3, vodnatý oxid železitý – HFe2O3

Má své jméno od své magnetičnosti. Ta umožňuje snadné rozdružování při jeho úpravě. Sestává převážně z Fe3O4. Magnetit krystalizuje v krychlové soustavě. Častým průvodním minerálem bývá křemen. Patří do rud bohatých železem. Obsah železa 40–72 %. V Evropě se vyskytuje ve Švédsku a na Urale, v Česku například na ložisku Měděnec.

Hematitové rudy obsahují obyčejně hojnost hlušin a jejich kovnatost klesá na 30 % a méně. Železo se v hematitu vyskytuje ve formě Fe2O3. Vyskytuje se v mnoha odrůdách. Obyčejný hematit je barvy hnědočervené, zemitý až sypký. Velká ložiska hematitu jsou v Ruské federaci, v USA, Brazílii a v Itálii. V České republice v Ejpovicích, Krušných horách a v Jeseníkách.

Železná ruda hnědé barvy a obsahují značné množství krystalové vody, vyskytující se kompaktní i sypké formě. Obsah železa v limonitu je 59,8 %, Obsah krystalové vody 14,43 %. Bývají často znečistěny sirníky a limonit z Ruské federace z Uralu také arsenem a fosforem. Hnědel je nejrozšířenější železná ruda.

Sloučeniny uhličitanové[editovat | editovat zdroj]

Zde je železo vázáno jako uhličitan železnatý FeCO3.

je nejdůležitější z uhličitanů. Na vzduchu ve styku s vodou se okysličuje a mění se v hnědel. Jako izomorfní příměsi obsahuje často uhličitan manganatý a hořečnatý. Pražením se z ocelku vypuzuje CO2, čímž se ruda obohatí železem.

Křemičitany[editovat | editovat zdroj]

Z křemičitanů je nejdůležitější chamosit. Přibližný chemický vzorec je 4FeO.Al2O3.3SiO2.4H2O. Obsah FeO v tomto křemičitanu je 34 až 42 %. V Česku se nachází chamosit u Nučic a je znám jako ruda nučická.

Sulfidy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • J. Víšek, V. Jeníček: Nauka o materiálu III, svazek 2. Nakladatelství ČSAV, Praha, 1962.