Povrchový důl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Povrchový důl je krajina přeměněná člověkem z původní přírodní krajiny za účelem povrchového dobývání nerostných surovin - převážně uhlí.

Povrchové doly tvoří rozlehlé plochy, které mají neblahý vliv na krajinný ráz. Principem povrchových dolů je odtěžení nadložních vrstev sedimentů a vytěžení vlastní suroviny nebo horniny. Povrchový důl je protějškem hlubinného dolu (hlubinného dobývání nerostů), je to méně šetrný, ale účinnější způsob dobývání. Pro povrchový důl se v praxi používá synonymum lom.

Povrchový důl Garzweiler v Severním Porýní-Westfálsku


Hnědouhelné povrchové doly (Česká republika)[editovat | editovat zdroj]

V České republice se hnědé uhlí dobývá převážně v Mostecké pánvi a v Sokolovské pánvi. Těžba je rozložena do několika povrchových dolů podle společností provádějících těžbu.

Související články[editovat | editovat zdroj]