Sacha
| Sacha, Jakutsko Республика Саха (Якутия) |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Jakutsk | ||
| Rozloha: | 3 083 523[1] km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+10, UTC+11, UTC+12[2] | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 958 528[3] ▼ | ||
| Hustota zalidnění: | 0,3 ob./km² | ||
| Jazyk: | ruština, jakutština | ||
| Národnostní složení: | Rusové, Jakuti | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Rusko | ||
| Druh celku: | republika Ruské federace | ||
| Podřízené celky: | 33 okresů (ulusů) | ||
| prezident | Jegor Afanasjevič Borisov | ||
.svg)
_Republic_(2008-03).svg)
Sacha neboli také Jakutsko je největší z republik Ruské federace. Leží ve východní části země, na Sibiři a je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.
Na východě sousedí s Čukotským autonomním okruhem, Magadanskou oblastí, Chabarovským krajem; na jihu s Amurskou oblastí, Zabajkalským krajem, Irkutskou oblastí; a na západě s Krasnojarským krajem. Jeho severní břehy omývá Severní ledový oceán.
Jakutsko je největší statoid světa.
Obsah |
Přírodní poměry [editovat]
Jakutská republika je v rámci Ruské federace největší, s rozlohou 3 083 523 km² zabírá tři časová pásma (převážná část má čas UTC+10, Ojmjakonský, Usť-Janský a Verchojanský ulus mají UTC+11, Abyjský, Allaichovský, Momský, Nižnekolymský, Sredněkolymský a Verchněkolymský ulus mají UTC+12).[2] Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 1 až 2 hodiny.
Většina území země je hornatá, sever i střed se navíc nachází v silně chladné oblasti. Cca 40 % plochy leží v arktické oblasti a celé území s výjimkou malé části na jihozápadě je pokryto věčně zmrzlou půdou, a to převážně do hloubky 300 až 400 m, v povodí Vitimu až 1 500 m. 47 % pokrývá tajga, téměř výhradně tvořená modříny. Republikou od jihu na sever protéká řeka Lena, s velkým a částečně i bažinatým údolím. Mezi další významné řeky patří přítoky Leny (Viljuj, Aldan, Oljokma), ve východní části regionu pak řeky Indigirka a Kolyma. V oblasti též leží okolo 800 tisíc jezer.[4] Nejvyšším pohořím je Čerského pohoří, ležící na východě, s nejvyšší horou Pobeda (3 147 m n. m.). Na většině území se rozkládá Středosibiřská vysočina.
Klima [editovat]
Klima je silně kontinentální, chladné (střed a sever) až mírné (jih republiky). Průměrné lednové teploty se pohybují mezi -28 až -47 °C, červencové mezi +2 až +19 °C. Průměrné roční srážky mají rozsah mezi 200 mm (střed, vnitrozemí) a 700 mm (hory na východu země). Sacha má tzv. pól chladu - vesnici Ojmjakon, kde roku 1926 padla rekordně nízká teplota -71 °C, a také město Verchojansk, kde roku 1886 padla teplota -69 °C.
Historie [editovat]
Jakuti žijí na svém území relativně krátkou dobu. Jsou příbuzní s turkickými národy a Mongoly. Protože jim Evenkové, další severský národ Ruské federace, říkají Jako, toto slovo se přejalo do ruštiny jako Jakuti; právě v 17. století, kdy sem Rusové začali pronikat. Postupně tu začali rozšiřovat ortodoxní křesťanství, zemědělství, v roce 1632 založili dnešní hlavní město republiky Jakutsk. Roku 1922 vznikla Jakutská ASSR, v dobách Sovětského svazu měla země hlavní význam v tom, že se zde těžily důležité suroviny. Současný název Jakutská republika se používá od roku 1992.
Obyvatelstvo [editovat]
Ze zhruba 1 milionu obyvatel žije 64 % ve městech.[3] Národnostní složení obyvatel je ovlivněno migrací přistěhovalců. Přitom původní obyvatelstvo tvoří polovinu celkové populace. Následující tabulka udává národnosti, jejichž podíl přesahuje 0,5 %. Kromě národností uvedených v tabulce zde žijí Kyrgyzové, Arméni, Uzbekové, Tádžikové, Dolganové, Jukagirové a několik dalších skupin, každá s méně než tisícem osob.
| sčítání 1959[5] | sčítání 1970[5] | sčítání 1979[5] | sčítání 1989[5] | sčítání 2002[5] | sčítání 2010[6] | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Jakuti | 233 273 | 285 749 | 313 917 | 365 236 | 432 290 | 466 492 |
| 56,5 % | 43,0 % | 36,9 % | 33,4 % | 45,5 % | 48,7 % | |
| Rusové | 146 741 | 314 308 | 429 588 | 550 263 | 390 671 | 353 649 |
| 35,5 % | 47,3 % | 50,4 % | 50,3 % | 41,2 % | 36,9 % | |
| Evenkové | 10 432 | 9 097 | 11 584 | 14 428 | 18 232 | 21 008 |
| 2,5 % | 1,4 % | 1,4 % | 1,3 % | 1,9 % | 2,2 % | |
| Ukrajinci | 4 229 | 20 253 | 46 326 | 77 114 | 34 633 | 20 341 |
| 1,0 % | 3,0 % | 5,4 % | 7,0 % | 3,6 % | 2,1 % | |
| Evenové | 3 133 | 6 471 | 5 763 | 8 668 | 11 657 | 15 071 |
| 0,8 % | 1,0 % | 0,7 % | 0,8 % | 1,2 % | 1,6 % | |
| Tataři | 4 420 | 7 678 | 10 976 | 17 478 | 10 768 | 8 122 |
| 1,1 % | 1,2 % | 1,3 % | 1,6 % | 1,1 % | 0,8 % | |
| Burjati | 699 | 2 126 | 4 508 | 8 471 | 7 266 | 7 011 |
| 0,2 % | 0,3 % | 0,5 % | 0,8 % | 0,8 % | 0,7 % | |
| Ostatní[p 1] | 10 271 | 18 441 | 29 178 | 52 407 | 41 133 | 42 970 |
| 2,5 % | 2,8 % | 3,4 % | 4,8 % | 4,3 % | 4,5 % |
Oficiálními jazyky jsou ruština a jakutština (sacha), té rozumí okolo 25 % místních obyvatel. Jakutštinu se učí děti ve škole od 11 let.
Sídla [editovat]
Tabulka níže uvádí sídla v Jakutsku s více než 20 tisíci obyvateli podle sčítání v r. 2010[7] a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.
| Sídlo | počet obyvatel |
|---|---|
| Jakutsk | 269 486▲ |
| Něrjungri | 61 746▼ |
| Mirnyj | 42 977▼ |
| Lensk | 24 955▼ |
| Aldan | 22 772▼ |
Ekonomika [editovat]
Hlavním hospodářským centrem je Jakutsk. Ekonomika země stále ještě dnes stojí na těžbě surovin, nacházejících se pod povrchem této obrovské republiky. Ty se zpracovávají v závodech, které leží jak v okolí hlavního města, tak i menších měst. Přední místo v těžebním průmyslu má dobývání a zpracování diamantů. Rostoucí význam má těžba energetických surovin; prozkoumané zásoby ropy jsou 330 mil. tun, zemního plynu 2,4 triliónu m³ a uhlí 900 využitelných ložisk.[4]
Doprava [editovat]
Doprava je hlavně letecká nebo lodní (po řece Lena), hlavně díky ohromným vzdálenostem a řídké osídlenosti. V silniční dopravě je významná silnice Kolyma - Jakutsk - Magadan, do Jakutsku je však sjízdná pouze v zimním období, chybí zde most přes řeku Lenu. Na území Jakutska se nachází téměř 1 000 km železnice; jde o Amursko-jakutskou magistrálu, která se začala se stavět v 80. letech jako odbočka Bajkalsko-amurské magistrály. Po perestrojce se však stavba zastavila a dočasnou konečnou se stal Berkakit (městečko asi 20 km jižně od Něrjungri). Po několika letech se začalo znovu stavět a trať dosáhla roku 2004 města Tommot, do kterého je běžně provozována. Zbývající úsek do Nižního Besťachu, pravobřežního předměstí Jakutsku, byl dokončen v r. 2011 a je ve zkušebním provozu. Ve výstavbě je tříkilometrový silniční a železniční most přes Lenu.
Odkazy [editovat]
Poznámky [editovat]
- ↑ zde jsou zahrnuty i osoby, které nedeklarovaly svoji národnost, s výjimkou roků 2002 a 2010, kdy to bylo 2 630, resp. 23 864 osob.
Reference [editovat]
- ↑ Административно-территориальное деление по субъектам Российской Федерации на 1 января 2010 года (xls). [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2010-07-14, [cit. 2012-09-08]. (xls) Dostupné online. (ru)
- ↑ a b Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ a b Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (ru)
- ↑ a b Všeobecné informace na oficiálních stránkách republiky [online]. Jakutsk: Администрация Президента и Правительства РС(Я), 2010, [cit. 2012-09-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ a b c d e Демоскоп Weekly, Всесоюзная перепись населения 1959 года. Национальный состав населения по республикам СССР [online]. Moskva: Институт демографии Государственного университета - Высшей школы экономики, [cit. 2012-09-10]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Национальный состав населения по субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-05-13]. (xls) Dostupné online. (ru)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-09-11]. (xls) Dostupné online. (ru)
