Sacha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sacha, Jakutsko
Республика Саха (Якутия)
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

Map of Russia - Sakha (Yakutia) Republic (2008-03).svg

Hlavní město: Jakutsk
Rozloha: 3 083 523[1] km²
Časové pásmo: UTC+10, UTC+11, UTC+12[2]
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 958 528[3]
Hustota zalidnění: 0,3 ob./km²
Jazyk: ruština, jakutština
Národnostní složení: Rusové, Jakuti
správa regionu
Nadřazený celek: Rusko
Druh celku: republika Ruské federace
Podřízené celky: 33 okresů (ulusů)
prezident Jegor Afanasjevič Borisov
Sakha Yakutia rep.png

Sacha neboli také Jakutsko je největší z republik Ruské federace. Leží ve východní části země, na Sibiři a je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.

Na východě sousedí s Čukotským autonomním okruhem, Magadanskou oblastí, Chabarovským krajem; na jihu s Amurskou oblastí, Zabajkalským krajem, Irkutskou oblastí; a na západě s Krasnojarským krajem. Jeho severní břehy omývá Severní ledový oceán.

Jakutsko je největší statoid světa.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Jakutská republika je v rámci Ruské federace největší, s rozlohou 3 083 523 km² zabírá tři časová pásma (převážná část má čas UTC+10, Ojmjakonský, Usť-Janský a Verchojanský ulus mají UTC+11, Abyjský, Allaichovský, Momský, Nižnekolymský, Sredněkolymský a Verchněkolymský ulus mají UTC+12).[2] Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 1 až 2 hodiny.

Většina území země je hornatá, sever i střed se navíc nachází v silně chladné oblasti. Cca 40 % plochy leží v arktické oblasti a celé území s výjimkou malé části na jihozápadě je pokryto věčně zmrzlou půdou, a to převážně do hloubky 300 až 400 m, v povodí Vitimu až 1 500 m. 47 % pokrývá tajga, téměř výhradně tvořená modříny. Republikou od jihu na sever protéká řeka Lena, s velkým a částečně i bažinatým údolím. Mezi další významné řeky patří přítoky Leny (Viljuj, Aldan, Oljokma), ve východní části regionu pak řeky Indigirka a Kolyma. V oblasti též leží okolo 800 tisíc jezer.[4] Nejvyšším pohořím je Čerského pohoří, ležící na východě, s nejvyšší horou Pobeda (3 147 m n. m.). Na většině území se rozkládá Středosibiřská vysočina.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Klima je silně kontinentální, chladné (střed a sever) až mírné (jih republiky). Průměrné lednové teploty se pohybují mezi -28 až -47 °C, červencové mezi +2 až +19 °C. Průměrné roční srážky mají rozsah mezi 200 mm (střed, vnitrozemí) a 700 mm (hory na východu země). Sacha má tzv. pól chladu - vesnici Ojmjakon, kde roku 1926 padla rekordně nízká teplota -71 °C, a také město Verchojansk, kde roku 1886 padla teplota -69 °C.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Jakuti žijí na svém území relativně krátkou dobu. Jsou příbuzní s turkickými národy a Mongoly. Protože jim Evenkové, další severský národ Ruské federace, říkají Jako, toto slovo se přejalo do ruštiny jako Jakuti; právě v 17. století, kdy sem Rusové začali pronikat. Postupně tu začali rozšiřovat ortodoxní křesťanství, zemědělství, v roce 1632 založili dnešní hlavní město republiky Jakutsk. Roku 1922 vznikla Jakutská ASSR, v dobách Sovětského svazu měla země hlavní význam v tom, že se zde těžily důležité suroviny. Současný název Jakutská republika se používá od roku 1992.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ze zhruba 1 milionu obyvatel žije 64 % ve městech.[3] Národnostní složení obyvatel je ovlivněno migrací přistěhovalců. Přitom původní obyvatelstvo tvoří polovinu celkové populace. Následující tabulka udává národnosti, jejichž podíl přesahuje 0,5 %. Kromě národností uvedených v tabulce zde žijí Kyrgyzové, Arméni, Uzbekové, Tádžikové, Dolganové, Jukagirové a několik dalších skupin, každá s méně než tisícem osob.

sčítání 1959[5] sčítání 1970[5] sčítání 1979[5] sčítání 1989[5] sčítání 2002[5] sčítání 2010[6]
Jakuti 233 273  285 749  313 917  365 236  432 290  466 492 
56,5 % 43,0 % 36,9 % 33,4 % 45,5 % 48,7 %
Rusové 146 741  314 308  429 588  550 263  390 671  353 649 
35,5 % 47,3 % 50,4 % 50,3 % 41,2 % 36,9 %
Evenkové 10 432  9 097  11 584  14 428  18 232  21 008 
2,5 % 1,4 % 1,4 % 1,3 % 1,9 % 2,2 %
Ukrajinci 4 229  20 253  46 326  77 114  34 633  20 341 
1,0 % 3,0 % 5,4 % 7,0 % 3,6 % 2,1 %
Evenové 3 133  6 471  5 763  8 668  11 657  15 071 
0,8 % 1,0 % 0,7 % 0,8 % 1,2 % 1,6 %
Tataři 4 420  7 678  10 976  17 478  10 768  8 122 
1,1 % 1,2 % 1,3 % 1,6 % 1,1 % 0,8 %
Burjati 699  2 126  4 508  8 471  7 266  7 011 
0,2 % 0,3 % 0,5 % 0,8 % 0,8 % 0,7 %
Ostatní[p 1] 10 271  18 441  29 178  52 407  41 133  42 970 
2,5 % 2,8 % 3,4 % 4,8 % 4,3 % 4,5 %

Oficiálními jazyky jsou ruština a jakutština (sacha), té rozumí okolo 25 % místních obyvatel. Jakutštinu se učí děti ve škole od 11 let.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Tabulka níže uvádí sídla v Jakutsku s více než 20 tisíci obyvateli podle sčítání v r. 2010[7] a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.

Sídlo počet obyvatel
Jakutsk 269 486
Něrjungri 61 746
Mirnyj 42 977
Lensk 24 955
Aldan 22 772

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Hlavním hospodářským centrem je Jakutsk. Ekonomika země stále ještě dnes stojí na těžbě surovin, nacházejících se pod povrchem této obrovské republiky. Ty se zpracovávají v závodech, které leží jak v okolí hlavního města, tak i menších měst. Přední místo v těžebním průmyslu má dobývání a zpracování diamantů. Rostoucí význam má těžba energetických surovin; prozkoumané zásoby ropy jsou 330 mil. tun, zemního plynu 2,4 triliónu m³ a uhlí 900 využitelných ložisk.[4]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Doprava je hlavně letecká nebo lodní (po řece Lena), hlavně díky ohromným vzdálenostem a řídké osídlenosti. V silniční dopravě je významná silnice Kolyma - Jakutsk - Magadan, do Jakutsku je však sjízdná pouze v zimním období, chybí zde most přes řeku Lenu. Na území Jakutska se nachází téměř 1 000 km železnice; jde o Amursko-jakutskou magistrálu, která se začala se stavět v 80. letech jako odbočka Bajkalsko-amurské magistrály. Po perestrojce se však stavba zastavila a dočasnou konečnou se stal Berkakit (městečko asi 20 km jižně od Něrjungri). Po několika letech se začalo znovu stavět a trať dosáhla roku 2004 města Tommot, do kterého je běžně provozována. Zbývající úsek do Nižního Besťachu, pravobřežního předměstí Jakutsku, byl dokončen v r. 2011 a je ve zkušebním provozu. Ve výstavbě je tříkilometrový silniční a železniční most přes Lenu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. zde jsou zahrnuty i osoby, které nedeklarovaly svoji národnost, s výjimkou roků 2002 a 2010, kdy to bylo 2 630, resp. 23 864 osob.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Административно-территориальное деление по субъектам Российской Федерации на 1 января 2010 года (xls). [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2010-07-14, [cit. 2012-09-08]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  2. a b Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектaм Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  4. a b Všeobecné informace na oficiálních stránkách republiky [online]. Jakutsk: Администрация Президента и Правительства РС(Я), 2010, [cit. 2012-09-11]. Dostupné online. (rusky) 
  5. a b c d e Демоскоп Weekly, Всесоюзная перепись населения 1959 года. Национальный состав населения по республикам СССР [online]. Moskva: Институт демографии Государственного университета - Высшей школы экономики, [cit. 2012-09-10]. Dostupné online. (rusky) 
  6. Национальный состав населения по субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-05-13]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  7. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-09-11]. (xls) Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu