Viljuj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viljuj
peřeje na řece
peřeje na řece
Základní informace
Délka toku 2650 km
Plocha povodí 454 000 km²
Průměrný průtok 1480 m³/s
Světadíl Asie
Pramen
Středosibiřská plošina
Ústí
Lena
Protéká
RuskoRusko Rusko (Sacha, Krasnojarský kraj)
Úmoří, povodí
Severní ledový oceán, moře Laptěvů, Lena
Vilyuyrivermap.png
povodí řeky na mapě povodí řeky Leny

Viljuj (rusky Вилюй, jakutsky Бүлүү) je řeka v Krasnojarském kraji a v Jakutské republice v Rusku a zároveň největší přítok sibiřského veletoku, řeky Leny. Řeka je 2650 km dlouhá a její povodí má rozlohu 454 000 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Pramení na Středosibiřské plošině v Krasnojarském kraji. Teče přes ni nejprve jihovýchodním, později východním a nakonec severovýchodním směrem. Přitom nejprve protíná bažinato-jezernatou rovinu, níže pak přes oblast vyvřelých čedičů jež má horský charakter. Vyskytují se zde kaňony široké do 160 m a říční údolí je značně členité. Svahy jsou prudké a porostlé lesem. V korytě se vyskytují četné peřeje. Od vesnice Černyševskij až k ústí řeky Čirkuo se podél toku táhne vzdutí Viljujské přehradní nádrže jež vznikla za hrází Viljujské vodní elektrárny, jež byla dokončena v roce 1967. Na dolním toku řeka protéká Středojakutskou rovinou v Jakutské republice. Pod vesnicí Suntar se dolina rozšiřuje. Od města Viljujsk k ústí protéká širokou dolinou, jež má po stranách zaplavované říční terasy. V korytě se vyskytují ostrovy, z nichž Chočentach je dlouhý 15 km.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní stav[editovat | editovat zdroj]

Zdroj vody je smíšený, přičemž převládají sněhové srážky. Průměrný dlouhodobý roční průtok vody u vesnice Černyševskij (Viljujská vodní elektrárna) činí přibližně 600 m³/s, u Suntaru 800 m³/s a poblíž ústí 1700&m³/s. Maximální jarní průtoky dosahují v průměru 10 000 až 15 000 m³/s a minimální zimní 2 až 5 m³/s. Hladina se na jaře zvyšuje o 10 až 15 m. Zamrzá v polovině října a rozmrzá v polovině květnu. Na jaře se tvoří ledové zátarasy.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Vodní doprava je možná od ústí v délce 1170 km a při vypouštění vody z přehradní nádrže až k vesnici Černyševskij. Hlavní přístavy jsou Viljujsk, Ňurba a Černyševskij. Řeka je bohatá na ryby (jeseter, hlavatka sibiřská, lenok sibiřský, nelma obecná). V povodí řeky jsou naleziště diamantů (Mirnyj, Ajchal, aj.), uhlí, zemního plynu a soli.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Vilyuy River ve Wikimedia Commons