Burjatsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Republika Burjatsko
Бүгэдэ Найрамдаха Буряад
Респу́блика Буря́тия
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

RussiaBuryatia2007-07.png

Hlavní město: Ulan-Ude
Rozloha: 351 300 km²
Časové pásmo: +8
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 040 000
Hustota zalidnění: 2.8 ob./km²
Jazyk: ruština, burjatština
Národnostní složení: Rusové, Burjaté
Náboženství: Pravoslaví, Buddhismus
správa regionu
Nadřazený celek: RuskoRusko Rusko
Druh celku: republika Ruské federace
prezident Vjačeslav Nagovicyn
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2: RU-BU

Republika Burjatsko (burjatsky: Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас, rusky: Респу́блика Буря́тия) je republika Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního prezidenta, parlament (Chural) a ústavu. Hlavní město je Ulan-Ude

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Etnické složení[editovat | editovat zdroj]

Podle informací platných k 1. lednu 2004 je etnické složení Burjatska následující:

Historie[editovat | editovat zdroj]

Buddhistický klášter (tibetské školy Gelug) v Ivolginsku

Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi 3. stoletím př. n. l. a 11. stoletím se zde střídaly různé kmeny – Hunové, Žuan-žuani, Turkuti, Ujgurové a Jenisejští Kyrgyzové. Pastevečtí Burjaté osidlovali tento kraj až od 13. století.

Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první Rusové a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský národ, musel ovšem čelit ruskému útlaku, stejně jako jiné národy, které se snažilo Ruské impérium ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší ruskou kolonizaci kraje. Kolem roku 1904 tak vypuklo další velké povstání, napadáni byli hlavně ruští kolonisté. Burjaté žádali autonomii, školství a vyučování v jejich jazyce.

Během ruské občanské války zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce 1918, avšak byla svržena atamanem Semjonovem, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko Japonci i Američané. Ti byli vyhnáni až roku 1920, kdy byla vláda rudých obnovena. Roku 1923 byla vyhlášena Burjatská autonomní sovětská socialistická republika, z níž reorganizací v roce 1991 vznikla dnešní Republika Burjatsko

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Mapa provincie

Burjatsko je zemědělská země. Pěstuje se zde hlavně pšenice, zelenina a brambory. Chová se dobytek a rozšířený je i rybolov (hlavně na Bajkalu).

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Územím republiky probíhá Transsibiřská magistrála a Bajkalsko-amurská magistrála. Čilý je lodní provoz přes Bajkalské jezero.

Města[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. Demografie