Burjatsko
| Republika Burjatsko Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Респу́блика Буря́тия |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Ulan-Ude | ||
| Rozloha: | 351 300 km² | ||
| Časové pásmo: | +8 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 1 040 000 | ||
| Hustota zalidnění: | 2.8 ob./km² | ||
| Jazyk: | ruština, burjatština | ||
| Národnostní složení: | Rusové, Burjaté | ||
| Náboženství: | Pravoslaví | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: |  Rusko |
||
| Druh celku: | republika Ruské federace | ||
| prezident | Vjačeslav Nagovicyn | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-2: | RU-BU | ||
Republika Burjatsko (burjatsky: Бүгэдэ Найрамдаха Буряад Улас, rusky: Респу́блика Буря́тия) je republika Ruské federace v Sibiřském federálním okruhu. Její rozloha je 351 300 km², má 1,04 milionu obyvatel. Republika má vlastního prezidenta, parlament (Chural) a ústavu. Hlavní město je Ulan-Ude
Obsah |
Demografie[editovat]
Etnické složení[editovat]
Podle informací platných k 1. lednu 2004 je etnické složení Burjatska následující:
- Rusové 67,8 %,
- Burjaté 27,8 %,
- Němci 0,16 %,
- Ukrajinci 0,98 %,
- Tataři 0,83 %,
- Bělorusové 0,24 %,
- Evenkové 0,24 %,
- Židé 0,06 %,
- ostatní 1,89 % (mezi nimi také Tuvinci). [1]
Historie[editovat]
Toto území bylo osídleno již od dob paleolitu. Mezi 3. stoletím př. n. l. a 11. stoletím se zde střídaly různé kmeny – Hunové, Žuan-žuani, Turkuti, Ujgurové a Jenisejští Kyrgyzové. Pastevečtí Burjaté osidlovali tento kraj až od 13. století.
Na začátku 17. století sem začali postupně od západu přicházet první Rusové a oblast osídlovat. Vznikla zde administrativně jedna oblast, kde se postupně vytvářel burjatský národ, musel ovšem čelit ruskému útlaku, stejně jako jiné národy, které se snažilo Ruské impérium ovládnout. V letech 1658 a 1696 došlo k protiruským povstáním. Na konci 19. století byl vydán tehdejší ruskou vládou zákon, který Burjaty zbavil poloviny jejich půdy a umožnil tak ještě rychlejší ruskou kolonizaci kraje. Kolem roku 1904 tak vypuklo další velké povstání, napadáni byli hlavně ruští kolonisté. Burjaté žádali autonomii, školství a vyučování v jejich jazyce.
Během ruské občanské války zde byla sice sovětská moc ustanovena již v roce 1918, avšak byla svržena atamanem Semjonovem, nedlouho potom obsadili dnešní Burjatsko Japonci i Američané. Ti byli vyhnáni až roku 1920, kdy byla vláda rudých obnovena. Roku 1923 byla vyhlášena Burjatská autonomní sovětská socialistická republika, z níž reorganizací v roce 1991 vznikla dnešní Republika Burjatsko
Ekonomika[editovat]
Burjatsko je zemědělská země. Pěstuje se zde hlavně pšenice, zelenina a brambory. Chová se dobytek a rozšířený je i rybolov (hlavně na Bajkalu).
Doprava[editovat]
Územím republiky probíhá Transsibiřská magistrála a Bajkalsko-amurská magistrála. Čilý je lodní provoz přes Bajkalské jezero.
Města[editovat]
Externí odkazy[editovat]
- (anglicky) Oficiální stránka Burjatské republiky
- (rusky) Oficiální stránka Burjatské republiky
- (burjatsky) Oficiální stránka Burjatské republiky
- (anglicky) (rusky) Oficiální stránka Burjatské zemědělské univerzity
- (rusky) Oficiální stránky Východosobiřské akademie umění a kultury
