Rostov na Donu
| Rostov na Donu Ростов-на-Дону |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 47° 14′ s. š., 39° 43′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | 73[1] m n. m. | ||
| časové pásmo: | UTC+4[2] | ||
| stát: |  Rusko |
||
| federální okruh: | Jižní federální okruh | ||
| oblast: | Rostovská oblast | ||
| administrativní dělení: | 8 obvodů (rajónů) | ||
.svg) Rostovská oblast na mapě Ruska |
|||
 Rostov na Donu
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 354 km² | ||
| počet obyvatel: | 1 099 500[3] (2010) | ||
| hustota zalidnění: | 3 079 obyv. / km² | ||
| správa | |||
| starosta: | Michail Černyšjov | ||
| oficiální web: | www.rostov-gorod.ru/ | ||
| telefonní předvolba: | +(7)863 | ||
| PSČ: | 60401 | ||
Rostov na Donu (rusky: Росто́в-на-Дону) je město na jihu evropské části Ruské federace. Leží na řece Don, 46 km od jejího ústí do Azovského moře a asi 100 km od hranic s Ukrajinou. Má přes 1 099 500 obyvatel a je správním střediskem Rostovské oblasti a celého Jižního federálního okruhu.
Obsah |
Historie [editovat]
Město bylo založeno v roce 1749 a nedlouho po jeho založení zde vznikla i pevnost. Pojmenováno bylo po biskupovi svatém Dimitriji Rostovskému, pocházejícím z Rostova v Jaroslavské oblasti. Díky vhodné poloze nedaleko moře se malé město kolem své pevnosti postupně rozšiřovalo. Název Rostov na Donu ve své dnešní podobě je z roku 1796, kdy tehdejší městečko získalo práva skutečného města. Díky velkému dopravnímu ruchu na řece Donu se rozrůstalo tak rychle, že už roku 1928 sem byly přestěhovány úřady regionální správy z Novočerkassku. V rámci boje komunistů proti náboženství, po ruské občanské válce a ustanovení rudé vlády tu byly zbořeny dvě kdysi dominantní katedrály – Katedrála sv. Alexandra Něvského a Katedrála sv. Jiří v Nachičevanu.
V době Velké vlastenecké války bylo město dvakrát obsazeno německou armádou. První okupace začala 21. prosince 1941 a trvala sedm dní. Němečtí generálové město považovali za důležitou železniční křižovatku, říční přístav a přístup na Kavkaz. První tanková armáda byla z města vytlačena 27. prosince 1941 avšak Němci město znovu obsadili 24. července 1942. Druhá okupace trvala až do 14. února 1943. Obnova bombardováním těžce poškozeného města trvala deset let.
Přestože na začátku 90. let minulého století po pádu SSSR tu byla bída a kriminalita, situace se dnes lepší. Vznikají nové podniky a jiné se sem usazují z okolních oblastí.
Obyvatelstvo [editovat]
Milionu obyvatel dosáhl Rostov na konci 80. let 20. století; v současnosti je 10. největším městem Ruska. Většinu obyvatelstva tvoří Rusové, výraznější menšinou (okolo 2 %) jsou Ukrajinci a Arméni.
| Rok | 1840 | 1897 | 1914 | 1939 | 1959 | 1970 | 1989 | 2000 | 2010 |
| Obyvatel | 12 600 | 119 500 | 172 300 | 502 900 | 600 000 | 757 000 | 1 019 300 | 1 012 700 | 1 089 851 |
Doprava [editovat]
V Rostově funguje mezinárodní letiště a mezinárodní říční přístav. Sídlí zde správa Severokavkazské dráhy. Městem prochází dopravní koridor Moskva–Voroněž–Rostov na Donu–Kavkaz. Zároveň zde odbočuje silnice spojující Rostov s Mariupolem a Oděsou a železnice přes Taganrog na Donbas a dále na Ukrajinu.
Tramvajová doprava v Rostově na Donu čítala roku 2007 6 linek; dále zde jezdí 11 linek trolejbusů, 72 linek autobusů a 54 maršrutek. Již několik desetiletí je v plánu výstavba metra či metrotramvaje.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Global Gazetteer [online]. Falling Rain Genomics, Inc., 2010, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (en)
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
- ↑ Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
