Baškortostán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Baškortostán
Республика Башкортостан
Башҡортостан Республикаһы
Vlajka
vlajka
Znak
znak
geografie

RussiaBashkortostan2005.png

Hlavní město: Ufa
Rozloha: 143, 600 km²
Časové pásmo: UTC+6[1]
obyvatelstvo
Počet obyvatel: 4 104 336
Hustota zalidnění: 28,6 ob./km²
Jazyk: ruština, baškirština
Národnostní složení: Rusové, Baškirové, Tataři
Náboženství: islám 55 %, pravoslaví
správa regionu
Nadřazený celek: Rusko
Druh celku: republika Ruské federace
Podřízené celky: 15 rajónů
prezident Murtaza Rachimov

Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002). Hlavním městem je Ufa. Baškirie má silné vazby na sousední Tatarstán.

Poloha a přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejevská vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.

Obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36.1 %. Následují Baškirové (29.5 %) a Tataři (25.4 %). Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru MoskvaUfaMagnitogorskAstana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižekamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.

Města[editovat | editovat zdroj]

Mapa Baškortostánu
Ufa, Leninova ulice

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]