Baškortostán
| Baškortostán Республика Башкортостан Башҡортостан Республикаһы |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Ufa | ||
| Rozloha: | 143, 600 km² | ||
| Časové pásmo: | UTC+6[1] | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 4 104 336 | ||
| Hustota zalidnění: | 28,6 ob./km² | ||
| Jazyk: | ruština, baškirština | ||
| Národnostní složení: | Rusové, Baškirové, Tataři | ||
| Náboženství: | islám 55 %, pravoslaví | ||
| správa regionu | |||
| Nadřazený celek: | Rusko | ||
| Druh celku: | republika Ruské federace | ||
| Podřízené celky: | 15 rajónů | ||
| prezident | Murtaza Rachimov | ||
Baškortostán neboli Baškirie nebo Baškirsko je republika Ruské federace v Povolžském federálním okruhu, při jižním Uralu na pomezí evropské části země. Má rozlohu 143 600 km² (o něco větší než bývalé Československo) a žije v ní 4 104 336 obyvatel (2002). Hlavním městem je Ufa. Baškirie má silné vazby na sousední Tatarstán.
Obsah |
Poloha a přírodní podmínky [editovat]
Baškortostán sousedí s republikami Tatarstán a Udmurtsko, dále pak s Permskou, Sverdlovskou, Čeljabinskou a Orenburskou oblastí. Západní část země představují zbrázděné pahorkatiny Bugulmsko-belebejevská vrchoviny a výběžky plošiny Obščij Syrt o nadmořské výšce kolem 300–400 metrů, na východě republiky se od severu k jihu táhne jižní konec pohoří Ural s četnými souběžnými vedlejšími hřebeny. Ural dosahuje výšek 1000–1600 m, nejvyšší horou je zde Jamantau (1638 m) v severní části země. Východní hranice Baškortostánu probíhá až za pásmem Uralu, na jeho předhůří. Hlavním vodním tokem je řeka Belaja (1430 km) s přítoky Ďoma, Ufa a Bystryj Tanyp, která náleží k povodí Volhy. Na severovýchodě země pramení další velká řeka Ural, která však dál teče mimo baškirské území. Jih Baškortostánu odvodňuje Sakmara, která je přítokem Uralu. Podnebí je kontinentální s průměrnou teplotou v lednu −18 °C a v červenci 18 °C. Roční úhrn srážek se pohybuje od 300 do 600 mm. Délka vegetačního období je 120 až 135 dní.
Obyvatelé [editovat]
Majoritní národností v zemi jsou Rusové, žije jich v Baškortostánu 36.1 %. Následují Baškirové (29.5 %) a Tataři (25.4 %). Ostatní národnosti, jako např. Čuvaši, mají téměř zanedbatelné zastoupení. Ve školách se vyučují tři jazyky: ruština, tatarština a baškirština. Rusky umí 96% obyvatel, tatarsky 34%.
Ekonomika [editovat]
Země má velmi dobré zásoby surovin, hlavně ropy, která byla poprvé objevena u Išimbaje roku 1932. Na Baškortostán připadá 1/8 ruské těžby ropy a na jejím zpracování stojí velká část baškirského průmyslu (56 %). Průmysl, který po rozpadu SSSR prořídl, se soustředí hlavně v hlavním a největším městě země – Ufě.
Doprava [editovat]
Díky strategické poloze má Baškortostán poměrně dobrou silniční i železniční síť. Slouží hlavně jako tranzitní země ve směru Moskva – Ufa – Magnitogorsk – Astana. Země vyniká hustou sítí potrubní dopravy – ropovodů a plynovodů. V říční dopravě je nejvýznamnější řeka Belaja, jejíž dolní tok je součástí Nižekamské přehrady a která se prostřednictvím Kamy vlévá do Volhy. V Ufě se nachází také letiště.
Města [editovat]
- Ufa (hlavní, 1 049 000 obyvatel)
- Sterlitamak (266 000)
- Salavat (157 000)
- Něftěkamsk (114 000)
- Kumertau
- Išimbaj
- Bajmak
- Belebej
- Okťabr'skij
- Birsk
- Beloreck
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ Rozhodnutí vlády Ruské federace č. 725 z 31.8.2011 [online]. Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-08-31, [cit. 2012-03-11]. Dostupné online. (ru)
