Sevastopol
| Sevastopol Севастополь |
|||
|---|---|---|---|
 Panoráma Sevastopolského zálivu od východu |
|||
|
|||
| poloha | |||
| zeměpisné souřadnice: | 44° 36′ s. š., 33° 32′ v. d. | ||
| nadmořská výška: | ~100 m n. m. | ||
| Stát: | Ukrajina | ||
| Status: | Město se zvláštním statutem | ||
| administrativní dělení: | 4 rajóny, 2 města, 1 městys, 29 vesnic. | ||
 Sevastopol
|
|||
| rozloha a obyvatelstvo | |||
| rozloha: | 145,0 km² | ||
| počet obyvatel: | 379 072, z toho 340 295 přímo ve městě Sevastopol. (2006, 1. I.) | ||
| hustota zalidnění: | 393 obyv. / km² | ||
| etnické složení: | Rusové (71,6 %), Ukrajinci (22,4 %), Tataři, Krymští Tataři, Bělorusové | ||
| náboženské složení: | Pravoslavné křesťanství | ||
| správa | |||
| starosta: | Sergej Kunicyn | ||
| oficiální web: | sevastopol-adm.gov.ua | ||
| telefonní předvolba: | +380 692 | ||
| PSČ: | 99000 — 99699 | ||
Sevastopol (ukrajinsky a rusky Севастополь, tatarsky a krymskotatarsky Aqyar) je černomořské přístavní město na Krymském poloostrově na Ukrajině. V současné době zde žije 340 000 obyvatel, resp. 380 000 včetně přilehlých správních jednotek, jež dohromady tvoří město se zvláštním statutem Sevastopol. Přístav byl v éře Sovětského svazu sídlem sovětské černomořské flotily, nyní zde sídlí ruská a ukrajinská loďstva.
Název města je složen z řeckých slov Σεβαστος (ekvivalent latinského titulu Augustus) a πολις (město); znamená tedy „carské město“. Sevastopol obdržel v roce 1945 vyznamenání „Město-hrdina“.
Obsah |
Status a administrativní členění [editovat]
Sevastopol je správní jednotkou nespadající pod působnost Krymské autonomní republiky, nýbrž je stejně jako hlavní město Kyjev přímo podřízen ukrajinské vládě.
Území je rozděleno na 4 rajóny: Balaklavský, Gagarinský, Leninský a Nachimovský. Sevastopolské městské radě jsou tak podřízena i město Balaklava, jež je oficiálně městskou částí, město Inkerman, sídlo městského typu Kača a 4 obecní rady spravující celkem 29 vesnic.
Dějiny [editovat]
Starověk a středověk [editovat]
Jižní pobřeží Krymu bylo osídleno řeckými osadníky již v 7. století př. n. l. Na východním cípu území stálo město Chersonésos, jehož ruiny jsou dnes zpřístupněny. V raném středověku patřilo město Byzantské říši. Roku 988 zde byl pokřtěn Vladimír I., čímž Kyjevská Rus oficiálně přijala křesťanství.
Sevastopol v ruské říši [editovat]
Sovětská éra [editovat]
Současná situace [editovat]
 |
Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte. |
Obyvatelstvo [editovat]
V současné době (2006) žije na území Sevastopolu 379 072 obyvatel, což je zhruba 15 % z celkového počtu obyvatel Krymu; ve vlastním městě Sevastopol bylo napočítáno 340 295 osob, v Inkermanu 11 263, v Kače 5 108, v obcích celkem 22 406 obyvatel. Přehled vývoje počtu obyvatel podává tabulka:[1]
| Rok | 1875 | 1897 | 1926 | 1939 | 1959 | 1970 | 2006 |
| Počet obyv. | 12 000 | 53 000 | 96 700 | 114 000 | 148 000 | 229 000 | 390 000 |
Národnostní složení [editovat]
Protože Sevastopol byl založen jako opěrný bod ruského impéria, dominovali mezi obyvateli Sevastopolu od počátku Rusové. Roku 1926, kdy zde byla ještě početná komunita Krymských Tatarů, tvořili Rusové 60 % obyvatelstva, Ukrajinci 11 %; roku 1959 bylo Rusů již 76 %, Ukrajinců 19 %. Teprve po otevření města civilnímu obyvatelstvu roku 1994 se sem začali vracet Tataři a Krymští Tataři.
Ukrajinské sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:
- Rusové: 270 000 (71,6 %), stabilní podíl
- Ukrajinci: 84 400 (22,4 %), stabilní podíl
- Bělorusové: 5800 (1,6 %)
- Tataři: 2500 (0,7 %), silný nárůst oproti roku 1989
- Krymští Tataři: 1800 (0,5 %), silný nárůst oproti roku 1989
- Arméni: 1300 (0,3 %), silný nárůst oproti roku 1989
- Židé: 1000 (0,3 %), klesající tendence
- Rumuni: 800 (0,2 %)
- Ázerbajdžánci: 600 (0,2 %)
Doprava [editovat]
Sevastopol byl od svého vzniku především důležitým námořním přístavem, který má kromě vojenského významu také důležitou obchodní roli.[2] Osobní lodní linky (např. do Istanbulu) byly ovšem s rozvojem letectví omezeny. Dnes městu slouží také letiště Belbek.
Od roku 1875 vede do města železnice (nepočítáme-li strategickou dráhu do Balaklavy postavenou Brity za Krymské války). Trasa Sevastopol – Charkov – Moskva je jednou z nejdůležitějších v bývalém SSSR. Protože však stísněné poměry dovolily vybudovat v Sevastopolu jen poměrně malé nádraží, končí většina rychlíků v 70 km vzdáleném Simferopolu. Denně odtud jezdí vlaky do Kyjeva, Doněcku, Moskvy a Petrohradu; příměstské „električky“ zajišťují spojení s Bachčisarajem a Simferopolem. Do měst na jižním pobřeží Krymu (Alupka, Jalta, Alušta) je časté autobusové spojení.
Městská doprava [editovat]
Od roku 1898 do 2. světové války jezdila v Sevasopolu tramvaj (od roku 1925 též po meziměstské trati do Balaklavy), avšak od roku 1950 jsou páteří sevastopolské MHD trolejbusy, které operují na 13 linkách. Dále zde jezdí městské autobusy a v poslední době především maršrutky, obsluhující i Inkerman a Balaklavu. Důležitou součástí městské dopravy je také 5 přívozů přes Sevastopolský záliv, z nichž jeden převáží také automobily.
Reference [editovat]
- ↑ http://www.ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/
- ↑ Порт Севастополь – Историческая справка
