Jevpatorija

Jevpatorija Евпатория, Євпатoрія
znak vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:	45° 12′ 13″ s. š., 33° 21′ 41″ v. d.
nadmořská výška:	~10 m n. m.
Autonomní republika:	Autonomní republika Krym
Městská rada:	Jevpatorija
Jevpatorija
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	65,0 km²
počet obyvatel:	106 500 (2006, 1. I.)
hustota zalidnění:	1638 obyv. / km²
etnické složení:	Rusové (65 %), Ukrajinci (23 %), Krymští Tataři (7 %), Bělorusové a další
náboženské složení:	Pravoslavné křesťanství, sunnitský islám
správa
starosta:	Andrej Danilenko
oficiální web:	www.kalamit.info
telefonní předvolba:	+380 6569
PSČ:	97400—97490

Jevpatorija je lázeňské město v mělkém Kalamitském zálivu Černého moře v rovinaté západní části Krymu, autonomní republiky v rámci Ukrajiny. V roce 2006 zde žilo 106 500 obyvatel.

Název

Prvním sídlem na území Jevpatorije byla řecká kolonie Kérkintis. Patřila do Pontské říše císaře Mithriada VI., zvaného též Eupatór. Z tohoto přízviska byl po dobytí krymu Ruským impériem vytvořen ruský (a dnes současně ukrajinský) název Jevpatorija (Евпато́рия; ukrajinsky Євпат́орія, arménsky Եվպատորիա - Євпат́орія). V některých jazycích včetně starší češtiny se objevuje též název Eupatoria vycházející z řecké podoby jména.

V krymské tatarštině a dalších turkických jazycích nese město název Kezlev, který byl utvořen patrně od chazarského názvu Güzliev (doslova „krásný dům“), názorů však existuje více.

Dějiny a pamětihodnosti

Chrám Sv. Mikuláše

Město má přes 2500 let dlouhou historii, na jejímž počátku stojí řecká kolonie Kérkintis. Později město náleželo Pontu, v raném středověku pak říši Chazarů, poté Krymskému chanátu. V závěru 18. století dobyla město (stejně jako celý Krym a jižní Ukrajinu – tzv. Novou Rus) vojska Ruského impéria. Roku 1784 pak město získalo současný název, který, podobně jako Oděsa či Sevastopol, vychází z řečtiny a měl symbolizovat návaznost Ruské říše na vyspělou řeckou civilizaci.

Roku 1855 se poblíž města odehrála Bitva u Jevpatorije, jedna z bitev krymské války.

Největší rozkvět město zažilo v 2. polovině 19. století a na začátku století 20., kdy se dočkala mj. divadla (1910), musea, tramvajové dopravy a železnice (1915). 20. století pak přineslo rozvoj rekreační a lázeňské infrastruktury.

Na Štědrý den roku 2008 došlo v jednom z místních panelových domů k výbuchu plynu, který usmrtil 27 osob. Na místo tragédie se dostavil i prezident Juščenko a premiérka Tymošenková.

Jevpatorija má množství architektonických památek, mezi něž patří pravoslavný kostel Sv. Mikuláše z konce 19. století, ze starších památek pak mešita Džuma-Džami, tekiye dervišů, chrámový komplex (kenesa) krymských Karaimů a další. Pobýval zde také polský básník Adam Mickiewicz a napsal zde jeden ze svých Krymských sonetů.

Hospodářství a doprava

V Jevpatoriji nejsou žádné velké průmyslové podniky. Převažují malé a střední podniky, zejména potravinářské.

Jevpatorija je spojena frekventovanými příměstskými vlaky se Saki a Simferopolem. V letní sezóně sem navíc denně míří několik přímých vlaků zejména z Moskvy a Kyjeva. Dosažitelná je také autobusem. Funguje zde námořní přístav.

Ve městě je také v provozu nevelká síť tramvajové dopravy.

Externí odkazy

• Městské web Kalamit.info

Autonomní republika Krym

Rajóny: Bachčisarajský • Bělogorský • Černomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnogvardějský • Krasnoperekopský • Leninský • Nižněgorský • Pervomajský • Rozdolenský • Sakský • Simferopolský • Sovětský Městské rady: Alušta • Armjansk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Sudak Města (tučně jsou vyznačena města republikového významu): Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bělogorsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Ščjolkino • Simferopol • Staryj Krym • Sudak Město se zvláštním statutem Sevastopol není součástí Autonomní republiky Krym.