Jevpatorija

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jevpatorija
Евпатория, Євпатoрія
Jevpatorija – znak
znak
Jevpatorija – vlajka
vlajka
poloha
zeměpisné souřadnice:
nadmořská výška: ~10 m n. m.
stát: Ukrajina Ukrajina
Autonomní republika: Autonomní republika Krym
Městská rada: Jevpatorija
Jevpatorija
Red pog.png
Jevpatorija
rozloha a obyvatelstvo
rozloha: 65,0 km²
počet obyvatel: 106 500 (2006, 1. I.)
hustota zalidnění: 1638 obyv. / km²
etnické složení: Rusové (65 %), Ukrajinci (23 %), Krymští Tataři (7 %), Bělorusové a další
náboženské složení: Pravoslavné křesťanství, sunnitský islám
správa
starosta: Andrej Danilenko
oficiální web: http://www.kalamit.info
telefonní předvolba: +380 6569
PSČ: 297400—297490

Jevpatorija je lázeňské město v mělkém Kalamitském zálivu Černého moře v rovinaté západní části Krymu, sporného území považovaného za část Ukrajiny, ale ovládaného od Krymské krize Ruskem. V roce 2006 zde žilo 106 500 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Prvním sídlem na území Jevpatorije byla řecká kolonie Kérkintis. Patřila do Pontské říše císaře Mithriada VI., zvaného též Eupatór. Z tohoto přízviska byl po dobytí krymu Ruským impériem vytvořen ruský (a dnes současně ukrajinský) název Jevpatorija (Евпато́рия; ukrajinsky Євпат́орія, arménsky Եվպատորիա - Євпат́орія). V některých jazycích včetně starší češtiny se objevuje též název Eupatoria vycházející z řecké podoby jména.

V krymské tatarštině a dalších turkických jazycích nese město název Kezlev, který byl utvořen patrně od chazarského názvu Güzliev (doslova „krásný dům“), názorů však existuje více.[1]

Dějiny a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Chrám Sv. Mikuláše

Město má přes 2500 let dlouhou historii, na jejímž počátku stojí řecká kolonie Kérkintis. Později město náleželo Pontu, v raném středověku pak říši Chazarů, poté Krymskému chanátu. V závěru 18. století dobyla město (stejně jako celý Krym a jižní Ukrajinu – tzv. Novou Rus) vojska Ruského impéria. Roku 1784 pak město získalo současný název, který, podobně jako Oděsa či Sevastopol, vychází z řečtiny a měl symbolizovat návaznost Ruské říše na vyspělou řeckou civilizaci.

Roku 1855 se poblíž města odehrála Bitva u Jevpatorije, jedna z bitev krymské války.

Největší rozkvět město zažilo v 2. polovině 19. století a na začátku století 20., kdy se dočkala mj. divadla (1910), musea, tramvajové dopravy a železnice (1915). 20. století pak přineslo rozvoj rekreační a lázeňské infrastruktury.

Na Štědrý den roku 2008 došlo v jednom z místních panelových domů k výbuchu plynu, který usmrtil 27 osob. Na místo tragédie se dostavil i prezident Juščenko a premiérka Tymošenková.[2]

Jevpatorija má množství architektonických památek, mezi něž patří pravoslavný kostel Sv. Mikuláše z konce 19. století, ze starších památek pak mešita Džuma-Džami, tekiye dervišů, chrámový komplex (kenesa) krymských Karaimů a další. Pobýval zde také polský básník Adam Mickiewicz a napsal zde jeden ze svých Krymských sonetů.

Hospodářství a doprava[editovat | editovat zdroj]

V Jevpatoriji nejsou žádné velké průmyslové podniky. Převažují malé a střední podniky, zejména potravinářské.

Jevpatorija je spojena frekventovanými příměstskými vlaky se Saki a Simferopolem. V letní sezóně sem navíc denně míří několik přímých vlaků zejména z Moskvy a Kyjeva. Dosažitelná je také autobusem. Funguje zde námořní přístav.

Ve městě je také v provozu nevelká síť tramvajové dopravy.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Srv. Kalamit.info, sekce Historie.
  2. (ukrajinsky) Життя 27 людей забрала трагедія у Євпаторії 5.ua, 27. 12. 2008.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]