Krymský chanát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Krymský chanát
قريم يورتى (Qırım Yurtu)
 Zlatá Horda 1441–1783 Ruské impérium 
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Krymský chanát v roce 1600
hlavní město:
obyvatelstvo
národnostní složení:
Krymští Tataři, Benátčané (menšina), Janované (menšina), Řekové (menšina), Arméni, Karaimové (menšina)
státní útvar
vznik:
zánik:
Státní útvary a území
Předcházející:
Zlatá Horda Zlatá Horda
Nástupnické:
Ruské impérium Ruské impérium

Krymský chanát (krym tat.: Qırım Hanlığı|قريم خانلغى) byl historický státní útvar krymských Tatarů v letech 14411783, rozkládající se na území poloostrova Krym, okolo pobřeží Azovského moře, severního pobřeží Černého moře a území Kubáně mezi ústím Dunaje a Dněprem. Zakladatelem dynastie Girejů a prvním vládcem samostatného státu krymských Tatarů se stal Hadži I. Girej. V roce 1475 se Krymský chanát stal oficiálně vazalem Osmanské říše, ale v jejím rámci si zachoval praktickou nezávislost. Po rusko - turecké válce na základě mírové dohody z Küçük Kaynarca (1774) se Osmané Krymu vzdali, a v roce 1783 chanát anektovalo Rusko, a vytvořilo na jeho území Tavrickou gubernii. Krymský chanát byl nejdéle existující stát z následnických států po rozpadu Zlaté hordy.