Černomořské loďstvo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Černomořské loďstvo
Znak černomořského loďstva

Znak černomořského loďstva
Země Rusko Rusko
Existence Rusko Ruské impérium
(1783–1918)
SSSR Sovětský svaz
(1918–1991)
Rusko Rusko
(1991–současnost)
Vznik 13. května 1783
Funkce loďstvo
Velikost 11 000 mužů
Nadřazené jednotky Ruské námořnictvo
Účast
Války Krymská válka
Rusko-japonská válka (pouze důstojníci a mužstvo)[1]
První světová válka
Ruská občanská válka
Druhá světová válka
Jomkipurská válka
Válka v Jižní Osetii (2008)
Krymská krize

Černomořské loďstvo[2] či Černomořská flota (rusky Черноморский флот), terminologicky nepřesně[3][4] též Černomořská flotila, je velký operativně-strategický útvar ruského (a dříve sovětského) námořnictva působící od konce 18. století v Černém a Středozemním moři. Plavidla černomořského loďstva kotví v několika přístavech na pobřeží Černého a Azovského moře, zatímco jeho letectvo a infrastruktura jsou dislokovány na různých místech na Krymu a v Krasnodarském kraji v Rusku.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Za zakladatele Černomořského loďstva je považován kníže Grigorij Potěmkin, který inicioval vznik floty dne 13. května 1783 spolu s hlavní základnou, městem Sevastopol. Významné loděnice se nacházely v Nikolajevě (dnes patří Ukrajině). Během expanze na jih na konci 18. století Rusko dlouho bojovalo se svým hlavním protivníkem v oblasti, s Osmanskou říší, přičemž jeho největším soupeřem v Černém moři bylo Osmanské námořnictvo. Černomořské loďstvo porazilo Turky v roce 1790, účastnilo se bojů s Osmanskou říší během první světové války, Rumunskem během druhé světové války a Gruzií v roce 2008 v rámci války v Jižní Osetii. Rozdělením plavidel bývalé Černomořské floty sovětského námořnictva v roce 1997 získalo ukrajinské námořnictvo většinu svých válečných lodí. Část z nich se vrátila do rukou Ruské federace během odtržení Krymu a Sevastopolu od Ukrajiny a jejich opětovného spojení s Ruskem v březnu 2014.

Struktura[editovat | editovat zdroj]

Aktuální k březnu 2014.

  • 30. divize hladinových plavidel (30-я дивизия надводных кораблей)
  • 247. samostatná ponorková flotila (247-й отдельный дивизион подводных лодок)
  • 68. brigáda plavidel pobřežní obrany (68-я бригада кораблей охраны водного района)
  • 41. brigáda raketových člunů (41-я бригада ракетных катеров)
    • 166. novorossijská flotila malých raketových člunů (166-й Новороссийский дивизион малых ракетных кораблей)
    • 295. sulinská flotila raketových člunů (295-й Сулинский дивизион ракетных катеров)
    • 47. skupina člunů zajištění (47-е звено катеров обеспечения)
      • KM-593, KM-731, KVM-332, KVM-702, BUK-645
  • 184. brigáda pobřežní obrany Novorossijské základny ČL RF (184-я бригада охраны водного района Новороссийской базы ЧФ РФ)
    • 181. flotila malých protiponorkových plavidel (181-й дивизион малых противолодочных кораблей)
    • 170. flotila minolovek (170-й дивизион тральщиков)
  • 183. flotila SPASR Novorossijské základny ČL RF (183-й дивизион СПАСР Новороссийской базы ЧФ РФ)
  • 519. samostatná flotila průzkumných plavidel (519-й отдельный дивизион разведывательных кораблей)
  • 9. brigáda zajištění námořních soudů (9-я бригада морских судов обеспечения)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Black Sea Fleet na anglické Wikipedii a Черноморский флот ВМФ России na ruské Wikipedii.

  1. WATTS, Anthony J. The Imperial Russian Navy. London : Arms and Armour Press, 1990. ISBN ISBN 0-85368-912-1. S. 24.  
  2. Černomořské loďstvo [1991-] [online]. forum.valka.cz, 2008-10-08, [cit. 2014-03-12]. Dostupné online.  
  3. Flota × flotila [online]. pravopisne.cz, 2010-10-07, [cit. 2014-03-12]. Dostupné online.  
  4. NOVOTNÝ, František. MROŽOVINY: Námořní rozpaky paní Češtiny 1 [online]. neviditelnypes.zpravy.cz, 2004-04-21, [cit. 2014-03-12]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]