Portál:Rusko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Portál Rusko

Vlajka	Státní znak

Rusko (Россия), oficiálním názvem Ruská federace (Российская Федерация), je s rozlohou 17 075 400 km² největší zemí na světě. Zahrnuje značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii. S počtem 141,9 milionů obyvatel je Ruská federace devátá nejlidnatější země na světě.

Rusko sousedí se čtrnácti státy světa a obklopují ho moře tří oceánů. Ruské Kurilské ostrovy jsou na dohled od Japonska a z Čukotky je velmi blízko na Aljašku (USA). Území je rozděleno do 11 časových pásem a do 83 samosprávných subjektů.

Rusko je hlavním následnickým státem Sovětského svazu, který se rozpadl roku 1991; převzalo jeho místo v Radě bezpečnosti OSN a je vůdčím členem Společenství nezávislých států.

Ruské hospodářství se po vleklé krizi 90. let vrátilo mezi první desítku světových ekonomik. Mezi státy světa má největší zásoby přírodních zdrojů a je považováno za energeticky soběstačný stát.

Celý článek...

Rusko se táhne do délky 10 000 km od západu na východ přes 11 časových pásem.

Geografie Ruska
Zlatý prsten Ruska je území, které se nachází severovýchodně od Moskvy, mezi Volgou a Kilazmou a jeho hranici tvoří starobylá knížecí města.
Jezero Bajkal je největší sladkovodní zásobárnou na světě.
Volha je největší evropský tok.
Krym byl Ruskem v roce 1954 nabídnut Ukrajině. Rusko si však stále ponechalo kontrolu nad částí přístavu Sevastopol, (pronajatý Ukrajině díky smlouvě o pronájmu na 20 let), styčný bod černomořské flotily.

Je Kaspické moře mořem, nebo je to jezero?

[editovat] Příbuzné portály

[editovat] Petr Veliký

Petr I. Veliký (30. května podle juliánského kalendáře a 9. června podle gregoriánského kalendáře) 1672 — 28. ledna podle juliánského kalendáře nebo (8. února gregoriánského kalendáře) 1725) — Car Ruska (od 1682) a první imperátor (20. ledna roku 1721 byl za své zásluhy o stát byl prohlášen «Otcem vlasti a všeruským imperátorem») Ruského carství (1721-25), dodnes je považován za jednoho z nejvýznamnějších politiků Ruska.

[editovat] Ruská hudba

Ruská hudba (kategorie)

Michail Ivanovič Glinka (1804-1857)
Anton Grigorijevič Rubinštejn (1829-1894)
Alexandr Borodin (1833-1887)
César Antonovič Kjuj (1835-1918)
Milij Alexejevič Balakirev (1837-1910)
Modest Musorgskij (1839-1881)
Petr Iljič Čajkovskij (1840-1893)
Nikolaj Rimskij-Korsakov (1844-1908)
Sergej Liapunov (1859-1924)
Alexandr Glazunov (1865-1936)
Sergej Rachmaninov (1873-1943)
Igor Stravinskij (1882-1971)
Sergej Prokofjev (1891-1953)
Dmitrij Kabalevskij (1904-1987)
Dmitrij Šostakovič (1906-1975)

balalajka

[editovat] Literatura

Ruská literatura / kategorie
Seznam ruských spisovatelů
Slovo o pluku Igorově, první velký epos ruské epiky (anonym) ze XII. století.
Alexandr Sergejevič Puškin (1799-1837)
Fjodor Ivanovič Ťutčev (1803-1873)
Nikolaj Vasilijevič Gogol (1809-1852)
Michail Lermontov (1814-1841)
Ivan Sergejevič Turgeněv (1818-1883)
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (1821-1881)
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)
Anton Pavlovič Čechov (1860-1904)
Ivan Alexejevič Bunin (1870-1953)
Alexej Nikolajevič Tolstoj (1883-1945)
Maxim Gorkij (1868-1936)
Boris Pasternak (1890-1960)
Michail Bulgakov (1891-1940)
Vladimir Majakovskij (1893-1930)
Marina Cvetajeva (1892-1941)
Sergej Jesenin (1895-1925)
Michail Šolochov (1905-1984)
Alexandr Solženicyn (1918-2008)
Samizdat

[editovat] Ruská mytologie

Gamajun (rus.: Гамаюн) je bájný nesmrtelný pták s dívčí hlavou, který se objevuje ve Slovanské mytologii, a vedle Alkonosta a Sirin je jedním ze tří bájných ptáků ruského folklóru. Její věštby je těžké slyšet, protože se zjevuje za hluku bouře. Žije na ostrově na východě, blízko Ráje. Gamajun je symbolem moudrosti a vědění. Je podobný bájnému ptáku Fénixovi. Malba je od Viktora Vazněcovova, z roku 1897. Vazněcovova podoba malby datované z roku 1889 inspirovala básníka Alexandra Bloka k napsání básně, která byla zhudebněna Dmitrijem Šostakovičem roku 1967 (opus 127-2: Sedm romancí na básně A. Bloka pro soprán, housle, violoncello a klavír). Poslech (mp3) a prohlédnutí obrázku.