Trojicko-sergijevská lávra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ikonostas v chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice (Nanebevzetí Panny Marie) v lávře

Trojicko-sergijevská lávra (rus. Тро́ице-Се́ргиева Ла́вра) je nejdůležitější ruský pravoslavný monastýr a duchovní centrum ruské pravoslavné církve. Nachází se v městě Sergijev Posad, asi 78 km severovýchodně od Moskvy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Monastýr zde byl založen v roce 1345 Sergejem Radoněžským. O deset let později byl rozšířen. Roku 1408 byl klášter zapálen Tatary. V roce 1422 byla v klášterním areálu postavena katedrála, zasvěcená Svaté Trojici. Postavili ji mniši, kteří po bitvě na Kosově poli odešli ze Srbska a našli útočiště v místním monastýru. Její výzdobu provedl Andrej Rublev.

V dalších stoletích byl areál dále přestavován a rozšiřován. V roce 1920 byla z nařízení Sovětů lávra uzavřena. Mniši se sem mohli vrátit až v roce 1946, a 16. dubna toho roku byly obnoveny bohoslužby. Až do roku 1983 v lávře bylo sídlo Moskevského patriarchátu (v uvedeném roce se sídlo moskevského patriarchy přesunulo do Danilova monastýru v Moskvě).

Roku 1993 byla lávra zapsána do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Troitse-Sergiyeva Lavra ve Wikimedia Commons

Odkazy[editovat | editovat zdroj]